obitus

Klasicke Carpenterovske schema boje nekolika lidi proti velke presile tezko porazitelnych nepratel je sice ozvlastneno zasazenim do prostredi Marsu, ale Carpi nastesti zustava verny svym postupum a pomalemu tempu vypraveni. Opet se setkavame s tvrdym cool kriminalnikem, ktery postupne ziskava divakovi sympatie, opet je pritomna vyrazna zenska hrdinka, opet slysime silne hudebni tema a opet se nedockame zadneho sexu. Proste Carpenter jak vysitej. Kamera nepredvadi zadne silenosti, ale poklidne proplouva dejistem pribehu a absolutne nerusi a hudba, kterou Mistr slozil a nahrala skupina Anthrax, je jako vzdy vynikajici. Skvele se vyradili tvurci masek, lide posedli duchy martanu s "tim bordelem na ksichte" vypadaji opravdu zajimave. Nejvetsi vytky bych mel k hereckemu obsazeni, maximalne me stvala naprosto spatne obsazena Pam Grier, nastesti ona si s tim prilis dlouho hlavu nedela :). Ice Cube ma do takoveho Kurta hodne daleko, ale v ramci moznosti se snazi a rozhodne neurazi. Nastesti vsechny zastinuje mnam mnam Natasa, tuhle holku muzu vzdy a vsude a klidne se nemusi upinat do cerne kozene uniformy. Gosts of Mars jsou proste dobre udelanym Carpenterovskym beckem, ktere divaka vrati do bajecnych 80. let a brecet o tom, ze to neni dalsi Thing mi pripada hodne trapne.

Prakticky jedinym kladem tehle slataniny je, ze hlavni hrdinka se neboji ukazat kozy. To je vse. Mozna jeste tak nejake zabavne naznaky gore, ale ty nevybocuji z klasickeho video prumeru. Jinak je film jedno velke zklamani. Co taky cekat od pribehu, kde (jak nazev napovida) Djinn konecne naplni neustale omilane proroctvi, ale zacne se vymlouvat na neco tak zbytecneho a trapneho, jako je laska? Dokonce ani nejvetsi jistota prvnich dvou dilu, Andrew Divoff, nemuze pohromu odvratit, a to z prozaickeho duvodu - neni tu. Stejne jako ve trojce hraje Djinna Venezuelsky rodak John Novak. A ten ma asi tolik charismatu, jako Divoff za nehtem malicku leve ruky. Takze jednu hvezdicku za hrdincinu levou bradavku a druhou za tu pravou, vic si film nezaslouzi.

Oproti skvele jednicce pomerne velky pokles v zabavnosti. Prakticky vse je v tomto pokracovani o tridu horsi. Nejvice je to videt na "splnenych pranich", z originality a vtipnosti jednicky prilis nezustalo, coz je skoda, protoze slo o hlavni devizu filmu. Nejvetsim kladem proto zustava demonicky Andrew Divoff v roli Nathaniela/Djinna, kdyz vystrci bradu pul metru pred sebe a mezi zuby procedi "As you wish." je opravdu dokonalej. Krom nej bych vyzdvihl jeste zasazeni casti deje do zajimavych prostredi jako kasino nebo veznice - pro Djinna opravdovy zlaty dul. :)

Zabavny horror, jehoz tvorby se zucastnilo velke mnozstvi fanousky obdivovanych tvurcu. V produkci Wese Cravena jej podle scenare Petera Atkinse (mimo jine Hellbound) natocil jeden z nejlepsich maskeru - Robert Kurtzman. A na vyslednych maskach je to sakra znat, jsou vyborne a svym nekdy az bizarnim vzhledem pripominaji v nekolika sekvencich Nightbreed. Skoda, ze se trikari obcas neudrzeli a nasadili hodne rusive pocitacove efekty, proti poctive rucni pracicce vypadaji opravdu uboze. Ovsem nejvetsi radost mi udelal poradny naklep hercu z nejslavnejsich serii. Demonicky Djinn v podani velice bradoidniho Andrewa Divoffa se na sve pouti za ovladnutim sveta setka s Tedem Raimim (Evil Dead 2), Kane Hodderem (Friday the 13th), Robertem Englundem (NOES), Tony Toddem (Candyman) a Reggiem Bannisterem (Phantasm - BTW vypravecem v uvodu Wishmastera je samotny Angus Scrimm), aby jim vetsinou splnil nejake to prani. Protoze prani jsou to, oc v tomhle filmu jde predevsim. Kazdemu, kdo jen chce splni Djinn co jen si dotycny usmysli. Problem je, ze nic neni zadarmo a tak krom sve duse zaplati vetsinou nic netusici slovek i zivotem. A umrti jsou opravdu roztomila a zabavna. Kdyz k tomu pripoctu vyborne zaporakovi hlasky vychazi mi vyborny horror, ktery by unesl lepsi a hezci herecku v kladne roli, vetsi mnozstvi sexu a obcas sviznejsi tempo, ale jinak dokaze skvele uspokojit.

Nejvetsim problemem je jista roztristenost, kdy se film z casti tvari jako tajuplny thriller, silne pripominajici Rosemary''s baby, aby se najednou prehoupl do drsneho slasheru. Obe dve polohy jsou vyborne natocene, ale jejich spojeni obcas lehce skripe. To je ale asi jedina vytka, jinak mne Toolbox murders prijemne prekvapil. Tobe Hooper si evidentne vzpomel na casy TCM a snazil se svuj novy film stylizovat do podobne bezutesne atmosfery, coz se mu vicemene povedlo. Velke plus vidim v podivne krasne Angele Bettis, ktera me zaujala uz v May.

Originalita uz z asijskych ducharin prakticky zmizela a bohuzel ani thajsky Shutter neni vyjimkou. Vpodstate se v nem nesetkame s nicim, co uz by jsme nekolikrat nevideli. Nastesti je zpracovani silne profesionalni (kamera v posledni tretine je opravdu skvela) a autori vedi, jak divaka poradne vydesit. Nektere sceny jsou opravdu infarktove a osobne si budu dlouho rozmyslet, nez zas neco vyfotim polaroidem. :)

Antropolog Jean Charles Pommier umira sileny v Los Angeleske nemocnici a pred svou smrti pouze stihne poseptat sestre nekolik francouzskych slov. Od teto chvile se sestrin zivot zcela meni, neustale ji pronasleduji vyjevy z Pommierova zivota a ona pomalu zacina zjistovat, ze muz, ktery ji zemrel v naruci nebyl mozna silenec. Debut Johna McTiernana je prekvapive skvele dilo, kde skoro neni misto pro nudne chvile. Pribeh vypraveny ve dvou casovych rovinach zaroven je postaveny na opravdu originalni myslence a je velka skoda, ze jde o jediny realizovany McTiernanuv scenar. Prekvapive skvely je i Pierce Brosnan, francouzsky antropolog Pommier je jednoznacne nejlepsi role, ve ktere jsem ho dosud videl. Skoda, ze je film (nejen u nas) nedoceneny a prakticky neznamy.

Philippe Delambre se po smrti matky konecne od stryce (Vincent Price) dozvida pravdu o nestastnych pokusech sveho otce. Misto aby se pucil z jeho nezdaru snazi se pokracovat v otcove praci a dava tak vzniknout pomerne zabavnemu scifi horroru. Film je sice plny klise a v zadnem smeru nedosahuje kvalit prvniho dilu, ale prilis nenudi a fanousci padesatych let si v nem jiste najdou to sve.

Opravdu husta atmosfera je tvorena predevsim naprosto uchvatnou vizualni slozkou, pri jejiz tvorbe autori naplno vyuzivaji moznosti digitalni kamery. Velke mnozstvi filtru, ruzne rychlych zaberu, misty lehce zmateny strih - to vse funguje na vybornou a divak nastesti nema pocit preplacanosti. Pribeh je az druhotny (i v tomhle Otogiriso pripomina filmy J.P. Jeuneta), ale dostatecne zajimave se vyviji a dokaze vyvolat prijemne mrazeni.

Zajimavy slasher ala Final Destination, lehce riznuty typickou HK komedii. Na tento druh humoru uz jsem si zvyknul a jeho pritomnost mne nevadi. Daleko vic od slasheru ocekavam prijemne krvave a origianlni vrazdy a ty nastesti nechybi. Nenudil jsem se.