obitus

Issac se vratil. A nejen on, ale i jeho predstavitel, liliputansky kriplik John Franclin. Ten si pravdepodobne zacal styskat po sve nejznamejsi roli a tak dokonce sepsal i scenar. Nějakým zpusobem se mu ho podarilo udat hlavounum u Dimension, kameraman vyfasoval sadu zlutych filtru a mohlo se zacit tocit. Proběh je opet znacne dementni, ale nastesti je to místy celkem i svanda. Franclin se pitvori sec mu sily staci, obcas někdo umre (bohuzel samotne deti jsou opet trestuhodne neaktivni a prakticky nevrazdi) a pomerne velkou roli ma i fajn chlapik Stacy Keach. Navic, a to je zasadni změna, poprve dojde i na trochu vetsi naznaky sexu. Taky uz bylo na case. Pokud vam neprijde zabavnej malej chlapek v crenem, který se snazi vypadat tvrde a nebezpecne odectete z hodnoceni dva bodiky.

Pole teroru se vraci ke korenum a hnedle je z nej druhej nejlepší kousek serie. Particka teenageru prijizdi do maleho zemedelskeho mestecka, kde uz na ne ceka banda spratku, tentokrát vedenych ukrutnym zrzavym usounem. Ten kluk je priserne nepresvedcivej, ale nastesti ma jako partaka Davida Carradina, kterému becko slusi asi nejvic. Krom nej se filmem mihne jako barman i Kane „utopil jsem se v jezere – nasrali jste me – vezmu hokejovou masku a macetu a uvidite“ Hodder a ve vetsi roli serifa veterán Fred Williamson. Spolecne s alespoň lehkym navratem kukuricne atmosfery se ve versím mnozstvi vraci i radne krvave vrazdy, vrcholem je totálně trashovej souboj Williamsona a Carradina, uz jen kvuli tehle scene stoji za to si film pustit.

Ve ctvrtem dile prisel jeste nekdo dabelstejsti nez "Ten, ktery chodi nad brazdami" - spolecnost Miramax a jeji "drsnejsi" odnoz Dimension. Koupili prava na celou serii a udelali to co vzdy. Skrouhli rozpocet a inovovali :(. Takze zadny Gatlin, zadne tajemne bozstvo, nic. Misto toho vpodstate jeden barak a historka o malym klukovi. Ten zazracne obzivne a zacne vrazdit, bohuzel, deti jsou zde pouze jako staticka kulisa, vrazdy probihaji pusobenim nejake telekineze. Cela atmosfera depresivnich kukuricnych poli je pryc a tak jedine co Obitovi zustava je krasna Naomi Watts, ktera i kdyz neukaze spunty dokaze dokonale upoutat pozornost. Jen diky ni nejde hodnoceni do zapornych cisel.

Treti dil, Mestske zne, se nastesti nevydal cestou primeho pokracovani, ale snazi se myslenku Kukuricnych deti rozvinout. A z casti se mu to dokonce dari. Presun prostredi, z venkova americkeho stredozapadu do mesta, filmu rozhodne prospel. Ne uz tak odlisne pojeti zla, ktere je reprezentovano chlapcem-demonem, transformujiciho v obrovskou obludu a v legracnim a notne krvavem finale vrazdiciho hafo teenageru. Zajimavou postavou je i jeho predstavitel, american ceskeho puvodu Daniel Cerny, ktery u nas loni natocil pry kvalitni kratas "Noci smutku". Reziser James Hickox dal ve filmu mini rolicku i svemu slavnejsimu kratrovi Tonymu a tehdy debutujici Charlize Theron. Mela zustat u horroru, skoda ji.

Posledni obet je natocena takrka deset let po prvnim filmu a je proto trochu skoda, ze se na nej snazi primo navazovat. Bohuzel ma prakticky vsechny neduhy pokracovani, az na to, ze neni krvavejsi. Detsti herci jsou opravdu hodne toporni a co hur, hlavni zaporak je vylozene k smichu. Vypada jako neskodnej klucina a taky se tak chova. To ze se pri tom oblekne do cerneho mu prilis nepomaha. Pribeh je totalni kravina, a to i presto, ze ho psal veteran "Tales of the Crypt" A. L. Katz. No a cele to korunuje postava Indianskeho antropologa - vseveda, kdyby se to tocilo dnes hral by ho urcite Chuck Norris. Druhy dil se proste nepovedl.

Uz uvodni scena vyvrazdeni Gatlinskych dospelich dava jasne najevo, ze jsme v polovine zabavnych krvavych 80. let. Zadne slozite vysvetlovani, zadne rozumovani, jen cista radost ze sledovani pohodoveho becka. Nejvetsim plusem prvniho zfilmovani slavne Kingovi povidky je husta a stisnena letni atmosfera, tvorena prevazne prujezdy kukuricnym polem a vylidnenymi domy. A cele to az do konce tahnou dobri detsti herci, v cele s Johnem Franklinem (kriploidni Issac) a predevsim zrzavym Courtney Gainsem. Jeho Malachai je opravdovej milacek, takovyho parchanta bych za syna nikdy nechtel, ale chtel bych jim byt :).

Buranska, poloamaterska komedie s cool nazvem mne opravdu prijemne prekvapila. Necekal sem vubec nic a dostal sem hodinu a pul hodne poklesly, ale hodne dobry zabavy. Pribeh o pokusu premenit jedno jizanske mestecko v armadu nemrtvych neni az tak dulezity, ono se tam toho stejne moc nedeje, ale pojeti jednotlivych postav (hlavne titulni trojka - vidlak, vidlak liliputan a priteplaly stylista s francouzskym prizvukem) a forky s nimi spojene jsou skvele. Teda pokud mate radi hodne prizemni humor, furt se tu chlasta, prdi a nadava. A navic se obcas objevi opravdu genialni napad, napriklad: vetsina upiru spacha ve filmu neumyslnou sebevrazdu a bezkonkurencne nejlepsi je farar/upir, ktery si po celodeni namaze vleze do vany plne horke vody a zamumla "God bless this water."

Sestiminutovy kratas o starem herci, jemuz deti privezou a opravi starou kameru a on si do ni stezuje. :). Vpodstate celkem nuda, ale se zajimavou kamerou a hlavne skvelym vykonem Leslie Carlsona, jeho deprese ze stari je uzasna. Navic je jeho monolog dobre napsany a obsahuje par zajimavych myslenek.

Na zacatku osmdesatych let se cronenberg rozjel ve velkem stylu. Stale operuje se stejnymi motivy jako ve svych predchozich filmech, ale tentokrat na ně nahlíží pohledem Scanneru, telepatu, majicich velkou moc, ale presto chapajicich svoji zvlastnost spise jako prokleti a stojicich na okraji lidske spolecnosti. Jednim z nich je i Cameron Vale a prave on je vybran, aby infiltroval Scannerskou ilegalni organizaci, v jejimz cele stoji nejsilnejsi z nich - Darryl Revok. Cronenberg si vzdy umel vybrat vyborne a vyrazne herce a oba hlvni protagoniste jsou toho dukazem. Jak Stephen Lack, tak predevsim Michael Ironside v roli Revoka jsou naprosto uzasni. Je to nadhera, koukat se na jejich mimiku, kdyz vyuzivaji svych telepatickych schopnosti. Hudba Howarda Shora, samostatne asi neprilis zajimava, funguje ve filmu skvele a spolu s velkou skalou vyraznych zvuku dava obcas divakovi pocit, ze je sam scanovan. Telesne zvlastnosti protagonistu tentokrat zustavaji pouze v jejich mozcich, ale i presto se autori efektu mohli vyradit, predevsim na slavne scene vybuchujici hlavy. Vynikajici film.

Dalsi Cronenbergova skvela zalezitost, postavena hlavne na atmosfere odcizeni a jinakosti. Rose je po nehode na mocyklu osetrena na klinice plasticke chirurgie, kde pouzivaji nove a netradicni postupy. nasledkem toho se cast Rosina tela pretvori a zmeni se i jeji metabolismus. Misto svickove si radeji dava krev, vetsinou od nedobrovolnych darcu. Ti jeste pred svou smrti zesili a vrazdi v zachvatech zurivosti...Pribeh se odviji pomalu a atmosfera houstne kazdou minutou, prakticky nic neni pozitivniho, neni prostor pro nevinne city ani odlehcujici humor. Jen ztemnele mesto a v nem vsehoschopni silenci... velkym plusem je pornoherecka Marilyn Chambers v roli Rose, na to, ze jsme v sedmdesatych letech je opravdu luxusni a rozhodne bych se od ni nechal vysat :).