sQelle

Enola jde ve stejných šlépějích jako první díl. Tempo to má stejné, otázky si klade člověk totožné. A pocit z Anglie je tentýž. Nicméně už teď je jasné, jak se někteří hodnotící rozhodnou tenhle film poškodit. Při tom to je krásná oddychovka, kde si člověk užije tu a tam dobré akce, dostatek zábavy a dobré výkony herců, především Sherlocka tedy Henryho Cavilla a dost podlé roli Davida Thewlise. Škoda, že lidem zas přijde akorát na mysl otázka pigmentu a pohlaví.

Tak nám naše milovaná Třináctka vyrostla v paní režisérku. Baví mě ta rozmanitost, kde ve scénách hledám filmy, které se mi s nimi pojí. Chvilku tam člověk vidí Pulp Fiction, pak zas La la land, pak Pleasentville nebo Truman show a nakonec je tam šmrnc Mechanického pomeranče a Kill Billa. Jasně k těmhle filmům to má daleko, ale má to přesně ty momenty, které umí chytit a držet. Jediné co to lehce kazí je výkon Harryho Stylese, i když jak píšou rumory, tak si někteří jeho výkony užili (mrk, mrk, Harry). Florence Pugh se snaží, celý film táhne jako blázen a pak přijde Harry s jeho výrazem štěněte a celou tu krásu sesadí.

Vypadá to na letošní nejlepší film, co se Netflix dílny týče. Velmi významná kniha, která silně popisuje detaily a především hnusy první světové války a to se daří této filmové adaptaci. Film smrdí bahnem a krví v podstatě neustále. Malé radosti v podobě viděných dívek, či pečené husy jsou strhující a setkání mladých kluků s politickými boji, které musí řešit někdo jiný v zákopech, je až silně uvěřitelné. Celé to funguje a drží při sobě a ještě aby ne, když se jedná o dílo maturitního autora. Filmů o druhé světové je nespočet a těch dobrých taktéž, filmů o té první světové je nejspíš taky dost, ale nejsou tak ve společnosti známé a naštěstí se to díky 1917 a tomuto filmu láme a ukazuje se nám, že ani první světová nebyla žádný čaj.

Black Adam je dalším plivnutím DCU a Warnerů, které akorát kazí celkový pohled na filmy z jejich dílny a škodí tím letošnímu Batmanovi  a poslednimu Suicide Squad. Koncept hrdinů nabírá stejné parametry jako v MCU, kde je to ale pořád daleko svižnější, dravější a zábavnější. Nedej to, že mi The Rock nepřijde zábavný jako v jeho jiných filmem. Od vysněné role bych čekal víc cool chlápka a ne sebehoňku ve stylu Vina Diesela v Bloodshotovi.

Jak to hezky začalo, tak to nabralo spád a spadlo do obyčejných hororů dnešní doby. Začátek s Billem je skvělej. Napětí funguje naprosto skvěle, kdy člověk neví, co od koho a z jakého rohu čekat. Potom se film předkloní do druhé třetiny, kde to působí dost uvolněně a člověk se pomalu musí ujistit, zda kouká pořád na stejný film. Bohužel konec si nemůže odpustit masakr, krev, nahotu a prapodivnosti ze sklepů. Škoda, kdyby film víc budoval na napětí, které nasadil a nedal pak na jistotu, kde už klišé střídá klišé, bylo by to mnohem lepší.

Ono by to možná i fungovalo, kdyby to nemělo 2,5 hodiny, když člověk je schopen rozklíčovat film během 15 minut. Další Netflix standard, kde se těžko chápe pro koho tem film je. Pro malé děti to není, nevěřím, že by dítě vydrželo 150 minut civět na nic říkající charaktery. Pro starší to taky není, protože zápletku rozpletete během začátku a pak dvě hodiny čekáte, až se naplní přesně podle vašeho prvního tipu. Takže další film bez příběhu, který sází akorát na zaběhnuté věci, které kdysi fungovaly ve filmech s Harrym Potterem, Narnii a jim podobné. Jenže tady je prostě jenom dobro a zlo, které se na konci změní v šeď.

Obyčejný příběh v krásném vizuálu. Bylo potřeba si tento film trošku oživit s nadcházejícím pokračováním a nakonec toho tolik nelituju, jako jsem si myslel. Já jsem totiž o 13 let zestárl, ale film ani zdaleka. Vizuál, který se těžko dohání i v dnešní době, barevná a hudební pestrost na každém kroku. Svět který by si zasloužil o trošku lepší příběh, ale jinak zasloužený milník mezi kinematografií.

Nejsem asi dostatečně velký fanoušek historie, abych dokázal uznat, že zubatý meč je blbost, že Benny Cristo je i na Kumána trošku moc, ale naštěstí mi jsou tyhle skutečnosti úplně jedno. Film nestaví si na tom nezakládá a chce zkrátka světu ukázat momenty největší slávy naší země a hlavně největší úpadek, který po vládě Karla IV. nastává. Nic převratného, ale většině Netflixovek to natrhává zadnici palcátem a to i přes to, že je to desetkrát lacinější, než rádoby bijáky z jejich produkce.

Kdyby mi někdo dostatečně dlouho tvrdil, že je to jedno z pokračování Rychle a zběsile, začal bych mu po hodině věřit.

Elvis je šílená jízda naprosto čistou Amerikou druhé poloviny minulého století. Kdykoliv si člověk říká, tak teď přijde brzda a film trochu zpomalí, nezpomalí a přidá další a další show. Film krásně plyne a neustále pomrkává po divácích, aby se chytli, kdy se jaká scéna děje, takže jednou tam pomrkává postřelený Robert Kennedy z TV, pak Sharon Tate z novin a nebo Jackson 5 z rozhlasu. Člověk díky tomu má jasnou představu, jak tahle doba byla šílená. Elvisova hudba mě provází od dětství, už jen díky plyšovému medvídkovi, který hraje Elvisův hit po zmáčknutí tlačítka na ruce. Na první dojem rozhodně více a věrohodně působící než šíleně populární Bohemian Rhapsody. Ačkoli je tu asi možná víc manažera než Elvise. Naštěstí v podání Toma Hankse, je to naprosto odpustitelné.