sQelle

Dost velkou nevýhodou těhle filmů je nezapamatovatelnost, těžko jsem si vzpomínal o čem byl vůbec první díl a co hůř na konci tohoto filmu, jsem měl pocit, že už ani nevím jak ten film začal. To stejné postihuje i současné Marvel filmy. A vlastně vzniká jeden slátaninový vesmír plný obepnutých obleků a vyrýsovaných pekáčů buchet. Další ukázkou je skutečnost, že do záporáka se snaží obsadit aspoň nějaké velké jména. Bohužel jejich generičnosti jména jako Helen Mirren nebo Lucy Liu nijak nepřekonají a jediné, co si člověk řekne, že nechápe, že jim za to takovéhle filmy vůbec stojí. Nehledě na to, že se neustále poukazuje na hrdiny, kteří jsou tedy součástí vesmíru, ale nikdo si snad nepřeje, aby tam ještě byli.

Upřímně jisté recenze tady mi přijdou naprosto zcestné, u animovaného filmu, kde je podle mě vhodný věk 3+ vyčítat, že je to moc pro děti a je to předavítalné, je úplně mimo mísu. Dospělejší témata otevírá Pixar a jiná studia, ale od tvůrců Mimoňů a ve světě Maria s tím nejde snad ani počítat. Sam jsem Maria hrál možná v 5-6 letech na videohrách, což byl ideální věk, i dnes samotné hry umožňují dětský režim, kde není možné schytat ránu. Co se týká filmu, tak je plný odkazů na celý Mario vesmír včetně Yoshiho, Konga a podobně. Dvě scény odkazují i na původní plošinovky s 2D kamerou a to jsou přesně ty momenty, kdy to drnká na nostalgické struny. Film asi není extra prošpikován humorem, ale dětské osazenstvo za mnou v napínavých chvílích skandovali "Mario! Mario! Mario!", což pro mě vypovídá o dost lepší hodnoty filmu, než než se tam bude někdo chechtat nad neustále stejnými vtipy, jak někdo padá, mlátí někoho do hlavy nebo si prdne v nevhodný okamžik.

Skvělej fantasy popcornovej film, plný fajn akce. Sice je to ve většině případech zelený plátno, ale pořád lepší, než ty obrazovky, co používá Marvel, plus velmi cením některé  loutky, které se ve filmu používají, je to krásné pomrknutí do původních efektů, které jsou stále prostě nejpřesvědčivější. Film je ale skvěle komplexní, plný odkazů na DnD, kde člověk přesně rozpozná, teď hrdina hodil crit a teď zase crit fail. Celé to uzavírá fajn casting, kdy jsem se trošku zděsil Hugha Granta. Ale je to funkční. Přirovnání ke Strážcům galaxie je asi nejlepší, ale na druhou stranu je škoda, že by tenhle film měl kráčet ve stínu marvel velkofilmu.

Neskutečně našlapaný akčňák, který zase překonává sám sebe. Tvůrci pochopili, že tvořit tento vesmír se dá jedině tak, že se střílí, šermuje, bodá, kuchá, pitvá, hází granáty a podobně. Rovnou tedy nasype 3 velkolepé akční scény, které vlastně nemají konce a když už skončí, tak to chvilku vyklusá a během pár sekund skočí do další naháněčky. Naprosto jsem žasnul při scéně z ptačí perspektivy ve stylu hry Hotline Miami a scéna kolem Vítězného oblouku je taky naprosto skvostnou. Jediné čeho se bojím, že tahle série je tak moc úspěšná, že se bude ždímat tak dlouho, až se na ní radši zapomene.

Na tří hodinovou stopáž, je to neskutečně natřískaný, každá scéna hraje barvama, detailama a vším možným, co dnešní film dokáže nabídnout. Strhují hudba, která po celou dobu filmu nutí jednu nohu poklepávat v rytmu. Místy velmi absurdní a někdy naopak zcela vážné, ale i tak to celé funguje. Je až neskutečný, jak celý film vlastně prošuměl a například na Oskary si takřka ani nesáhl. Což minimálně hudba, kostýmy a výprava by tady cinknout měly.

Velké zklamání přichází, vizuálně je Marvel čím dál tím slabší a viditelná velká plátna na pozadí za postavami, jsou zatím na počátku všeho, bohužel to pak kazí dojem z filmu. Ant-man byl pro mě takovým malým, skromným hrdinou, který si řešil svoje problémy, bohužel teď je v podstatě nesmyslně vtáhnut do problému grandiózních rozměrů. Zelené plátno a obrazovky tomu filmu víc berou, než by mu mohly dát, humor nacpaný všude, což je pro Marvel příznačné, je fakt už dost ubohý. To co provedli s M.O.D.O.K.em bych už asi ani nerozepisoval. Škoda, nechtěl jsem nad Marvel dlouho lámat hůl, ale tady už to jde vážně dost z kopce a jestli letošní Strážci nevytáhnou korporátu trn z paty, tak už nevím, nevím.

Je až děsivé, že fantasy příběh, plný bájných tvorů, draků, mluvících lvů, trpaslíků dokáže někdo natočit, tak hrozně nezáživně a blbě.  Hlavní postavy jsou otravné a zároveň otrávené. Příběh ukazuje zázraky z ničeho nic objevených zrad a postav a jediné, co trošku hraje v plusu je vizuál, který na rok 2008 byl asi dostačující.

Strhující propojení zážitkového pojídání a černé, suché komedie. Celý film jsem hltal od prvního sousta, až po dezert. Skvělý výkon Ralpha v roli šéfkuchaře a nesměle skvostné přicmradávní Anyi, zkrátka drnká na ty správné noty. V jistý aspektech podobné taktéž loňskému Trojúhelníku smutku. Akorát s tím rozdílem, že tady to mířilo o trošku lépe a nebálo se to být odvážné hned z kraje filmu. Rozhodně největší překvapení roku.

Audiovizuální masakr, můj první IMAX a zároveň Cameron v kině, naplnil očekávání. Strhující záběry do přírody a především ty pod hladinou. Těžko hledat líbivější film. Co se týče děje, tak je to zase takové plytké, jako u jedničky. Jisté berličky s uloženými daty jistých postav z jedničky nebo nemožnost navázat nějaké soucítění s hlavními postavami.

Tam kde jednička překvapila, tak tady naopak ubírá. Předat dětem myšlenku o cestování času fungovala dobře. Tady se z opakování jednoho dne úplně sejde. Základní děj je průhledný a místy to šustí papírem až moc. Vydělané peníze se tvůrci nejspíš rozhodli nacpat do CGI, než do komornějších scén jako v jedničce. Takže začátek a konec je přeplácaný CGI, které není vůbec hezké a místy úplně zbytečné (viz. záběr na zem s gryfy, nápisy na obchodech nebo létající kameny a fontána kolem runy elementů). Škoda, jednička fungovala krásně a i tech dvacet minut je cítit. K těm lepším věcem bych přičetl střed filmu, který byl aspoň trošku komornější, hlavní postavu a občasné dobré pokusy o pobavení díky duu Martina Písaříka a Jakuba Ouvína.