Idego

Prvnímu dílu nesahá Meltdown ani po kotníky. Jedině díky Scratovi stojí za to se na ni podívat.

V určitých momentech jsem řval smíchy (hlavně Silvie Laguna a její sebevražedná Aurora, u té jsem se popadal za břicho pokaždé, když se objevila na scéně), jindy si zase vychutnával horor / thriller atmosféru. Neuvěřitelná změť šílených postav, pochmurná retro atmosféra, absurdní příběh zabalený do sépiových barev dělají dohromady opravdovou delikatesu.

One more push, I'm gonna smack his face so hard he'll have to stick his toothbrush up his arse to clean his teeth! aneb milujeme Bernardette. Sempre Libera z Verdiho La Traviaty zpívaná drag queen sedící ve flitrovém oblečku s 30m závojem na třímetrovém střevíčku usazeném na střeše levandulového autobusu jménem Priscilla uhánějícím australskou pouští. Vivat ABBA!

Na začátku, kdy jsem ještě nevěděl co čekat, jsem se trochu nudil a vadila mi nekonvenční kamera. Ale to se po první půl hodině změnilo a vyklubal se z toho neuvěřitelný emocionální zážitek. Björk hraje perfektně, zpívá perfektně, atmosféra je hustá že by se dala krájet, a nakonec jsem byl rád i za tu ruční kameru, protože díky ní jsem si připadal, jako by to bylo doopravdy, a vůbec jsem si nedokázal připustit, že je to "jen natočené". O to silnější zážitek to byl a na konci. Takhle mě film ještě nikdy nerozsekal. Bravo!!!

"It's about this woman who's incredibly... Well, she's a hostess and she's incredibly confident and she's going to give a party. And, maybe because she's confident, everyone thinks she's fine... But she isn't."

Miluju Burtona, ale tohle je příšerné. Ten smích mi konstantně způsoboval krvácení z uší a po 20 minutách jsem prostě už nemohl dál a musel jsem to vypnout... Sorry, Time...

Dáte si lupínky? :)

EDIT: Na čtvrtý (!) pokus. Jen protože nebylo co lepšího na práci a ve Scale ho dávali za 40 korun (a rovnou director's cut), jsem se uvolil snad naposled v životě dát šanci filmu, který mě v průběhu dvanácti let třikrát zklamal a třikrát příšerně nudil. A dneska, 19.8.2014, se stalo, že to prostě cvaklo a... Sakra, ono to bylo dobrý! Atmosféra hustá, že by se dala krájet, a tentokrát navíc vybaven filozofickým základem jsem velkou část filmu přemýšlel i o hlubších záležitostech než co nesmím po cestě z kina zapomenout koupit. Nevím, jestli za to mohlo to velké plátno, nebo prodloužená verze, ale konečně se mi podařilo si tenhle film vychutnat.