The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert
The Adventures of Priscilla, Queen of the Desert
Réžia:
Stephan ElliottScenár:
Stephan ElliottKamera:
Brian J. BrehenyHudba:
Guy GrossVOD (3)
Obsahy(1)
Tato komedie je dalším snímkem, překvapujícím svou tematickou a vizuální agresivitou a opět spjatým s hudebním žánrem. Téma tolerance k sexuálním menšinám je nepochybně jedním z nejzávažnějších prvků, prostupujících filmové příběhy posledních let. Ve snímku režiséra Stephana Elliotta má toto téma provokativně výstřední podobu. Hrdiny svérázného road movie jsou dva transvestité a jeden transsexuál, kteří se ze Sydney vypraví v rozhrkaném autobuse s ženským jménem Priscilla přes poušť do australského vnitrozemí, aby v městečku Alice Springs účinkovali se svou show. V ní muži tančí v excentrických ženských kostýmech na populární hity ze 70. let. Cestou se trojice setkává s nejrůznějšími lidmi; jen někteří jsou však ochotni jejich odlišnost akceptovat. Patří k nim zestárlý automechanik Bob, který propadne melancholickému kouzlu elegantního transsexuála Bernadette, nebo skupina domorodých dělníků, kterou cizinci okouzlí svým vystoupením. Většinou však Bernadette, Tick/Mitzi a Adam/Felicia narážejí na nepochopení a odpor. I když je takové reakce zraňují, nehodlají a ani nedovedou přestat být sami sebou. Ani uvnitř trojice však nevládne harmonie: upjatá, stárnoucí Bernadette, která se jen těžce vzpamatovává z nedávné smrti svého přítele, žárlí na provokativního mladíčka Adama; Tick se zase potýká s utajovanou existencí manželky a synka. Trojice, poznamenaná střety s okolím a vzájemnými šarvátkami, však nakonec nachází dosud postrádanou naději a životní rovnováhu.
Režisér se ve svém snímku nevyhýbá pečlivě volené vulgaritě a křiklavé melodramatičnosti. Jeho snímek, odkazující ke klasickým, často kýčovitým hollywoodským muzikálům, je zpestřen množstvím tanečních čísel, v nichž dominují výstřední kostýmy, paruky a líčení ústřední trojice. Bizarní odraz dnes módních 70. let doplňuje dobová hudba a četné odkazy na skupinu ABBA, jež je idolem jak nejmladšího z trojice, Adama, tak takřka všech Australanů. Snímek maximálně těží z bizarnosti svých protagonistů, jejichž okázalé masky a "civilní", často žalostná a pochybující podoba, tvoří "samozřejmou" jednotu. Jistou jednotvárnost dramaticky řídkého děje se autor pokouší vyvážit množstvím vizuálních atrakcí. Důležitou roli ve vyprávění má australská poušť, jíž kameraman Brian J. Breheny dodal téměř "mimozemský" vzhled. Mezi klady zajímavého snímku patří herecké výkony trojice hlavních představitelů. Dominuje tu Terence Stamp jako fascinující Bernadette, která se v touze změnit svůj mužský osud dostala snad nejdále. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (137)
Už jenom ten nápad, že se hovno zpěvačky ze supergrupy ABBA projede napříč Austrálií v autobuse, je skutečnost hodná minimálně zapamatování. No, a kdyby Hugo Weaving dával dohromady Společenstvo prstenu v jakémkoli mundůru z tohohle filmu, tak by všem členům mohl ušetřit nechutnou štrapác. Stačilo by Sauronovi poslat fotku a Mordor je smíchy v troskách. ()
ocenenia : MFF Cannes 1994 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ◘◘◘◘ Od začiatku sa to vyvíja ako vtipná road movie s peknými exteriérmy a ešte krajšími kostýmamy. Skvelý zážitok z originálnej zábavy umocňujú výkony Terrenca Stampa a Huga Weavinga. Časom však tá uletená a recesistická stránka filmu ustupuje do pozadia, a častejšie sa dostáva do popredia "dramatickosť", poukazujúca na spoločenský dosah tejto problematiky (diskriminácia, výchova detí, vzťah s okolím, hľadanie miesta v spoločnosti). V týchto chvíľach sa moje "hviezdičky strácajú". Viac by filmu svedčalo, keby ostal mixom kostýmovej road movie a komediálnej poeticko-lyrickej feérie. Napriek uvedenému, s prihliadnutím na originalitu a provokujúcu bizarnosť vymykajúcu sa spoločenským konvenciám, sa táto farbami hýriaca "podívaná" dá iba odporučiť. Našťastie to celé nepôsobí nevkusne, najmä vďaka absencii mužských bozkov a sexu...... proste príjemná anarcho-provokačná zábava :-) ()
Tak třeba ta úvodní písnička (ač nazpívaná mnohem dřív, než vznikl námět na film) se povedla... nebo český dabing s Vladimírem Brabcem (ač zase nahrán později, než byl film dokončen). Opět značné míjení v tématu i podání, americká Ptačí klec na značně podobné téma mi připadala daleko povedenější a hlavně tolik nepřekypovala nudou skloubenou s trapností. (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) ()
Tak především, nejedná se ani tak o Priscillu, což je autobus, nýbrž o dva transvestity a jednoho transsexuála, kteří se tím autobusem vydávají napříč Austrálií s cílem splnit dětský sen jednoho z nich - zdolat King´s canyon v botách na podpatku a kostýmech královny (ABBA forever!). Všichni tři hlavní představitelé jsou v rolích bukvic tak věrohodní, že jsem v nich jen stěží poznávala herce, kteří později hráli drsňáky v Matrixu nebo Mementu. Bohatá kostýmní výprava a zpěvně-taneční kousky se střídají s vtipnými (a taky sprostými) dialogy i se záběry nádherné australské přírody. S těmahle chlapíkama (holkama?) bych si tu road movie střihla taky moc ráda, klidně bych třeba obracela kazety v kazeťáku, kdyby mě vzali sebou. ()
V hadrech a namaskovanej nejlíp vypadal Guy Pearce, při vystoupeních nejlíp zpíval Hugo Weaving a Terence Stamp (chlap, do kterýho byste to nikdy neřekli) byl nejlepší přirozená ženská. A pak že se mi nelíbí filmy o buznách. Škoda, že všechny svoje nejlepší kostýmy předvedli během jedné jediné písničky, to bylo trapný (jako že se nemohli stíhat tak rychle převlíkat) - ale leguáni z nich byli úžasní. No byla to zábava! A všimněte si takovýho toho plk plk zvuku, ten je tam pořád... ()
Galéria (58)
Zaujímavosti (1)
- Julia Cortez v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
Reklama