Tuxedo

Hurt Locker meets Phone Booth meets American Sniper. Liman si mezi cruisovskými štacemi jen tak mimochodem natočil výborný komorní thriller z války v Iráku. Bál jsem se, že jak si začnou povídat, půjde míra přesvědčivosti dolů, ale naštěstí se tak nestalo. Dokonce i tu záporákovu optiku "já tu nejsem ten špatný" to neždíme tak moc a polopaticky. Nejlepší výkon v kariéře Aarona Taylora-Johnsona.

Film, ve kterém se důležité figury třeba i na hodinu vytratí z děje (přičemž Nemesis Prime je jenom strašák, ale žádná velká hrozba to není; souboj o hlavní ženskou hrdinku nakonec vyhraje profesorka, protože formule otec-dcera ze čtyřky nepovolovala milostné špičkování). Proč jednoho z robotů asi na minutu mluví Steve Buscemi? Co tam dělal John Turturro? O co tam přesně komu šlo a co přesně byl ten macguffin? Nikdy jsem nechápal tu nenávist vůči téhle sérii a nářky, že je až nepřijatelně hloupá a nezábavná. Ale tentokrát se k nim musím přidat. Dynamickou, nápaditou akci a jednoduchý příběh, ve kterém bych byl schopen usledovat, kdo, odkud a kam běží, jsem tentokrát nedostal.

Scott nemá příliš v lásce ostatní filmy z této série, tudíž zřejmě ani fanoušky, a Vetřelec: Covenant navazuje obsahově i náladově spíše na Promethea, který mrštné xenomorfy viděl jen z rychlíku. Tady do něj sice po slušně vystupňovaném začátku naskáčou v hojnějším počtu, ale v téhle jízdě není moc času na nějaký strach z neznáma. Černí slizouni se po vzoru slasherových vrahů náhodně teleportují, aby na někoho vybafli ve sprše či u studánky, ohodili krví nejbližší stěnu a vyklidili scénu pro pseudofilozofické forbíny androida Davida (jehož velmi snaživě hraje Michael Fassbender). Kdo tady komu dělá Boha a jaké literární klasiky zrovna citovat, to zkrátka Scotta tankuje víc než plíživý horor. Naštěstí neplní sny jen sobě, ale i fanynkám Fassbendera, který konečně prožije na stříbrném plátně romanci s vhodným partnerem – se sebou samým. Ano, polibky zde nerozdávají jen vetřelčí hlavičky, ale i homoroboti, účastnící se tak neoficiální soutěže o největší mimózní moment filmu. Konkurencí jim jsou trénovaní astronauti, kteří však spíš trénují na jejich první Jackass video, a panáčkující vetřelčátka.

Michael Shannon se snaží, seč může, ale takhle prostě lidské bytosti nemluví. Herzog si chtěl natočit dokument o ekologické stopě, ale neměl dostatek materiálu, tak tuhle agitku natočil jako hraný celovečerák a neobtěžoval se ani předstírat, že by film měl nějaký jiný účel. "Thriller" to není, bylo tam spoustu humorných momentů, u kterých se však nikdo z kina nezasmál, jen jsme se nevěřícně kroutili v sedačkách a vyhlíželi konec.

Sympaťák Chris Pratt se omylem probudí ve špatném filmu, ve kterém jsou jeho komediální schopnosti spíše na obtíž, ale divák se bohužel nedokáže přimět ke spánku, protože ho zajímá, zda z toho námětu tvůrci přeci jen vytěží to, co by takovému námětu slušelo. Bohužel ne. Škoda, že jim v závěru nenarostli koule a nenechali Michaela Sheena přimět Pratta k tomu, aby popadnul požární sekyru a šel zabít svoji novou družku, to by byla teprve pocta Mistrovi.

Nezajímavé postavy, hloupé chování a zaprášená zápletka, ale ty hororové momenty, kdy začne jít o krk. Za tyhle noční můry by se nestyděl ani Freddy Krueger, masky by naopak potěšily Sama Raimiho. Výtky blednou ve světle toho, že jako horor Friend Request funguje jako málokterá žánrovka z posledních let.

Rychlé vržení do děje filmu, který příjemně šlape a při jehož sledování si ani příliš nevzpomenete na Murrayho s Cruisem. Za malý peníz docela hodně muziky, jen ty hlavní postavy by mohly být o něco výraznější a jejich hašteření by se nemuselo každých pět minut slovo od slova opakovat (nesouvisí se zápletkou filmu).

Dlouhá expozice, pak chvíle atmosférického plížení se po baráku a příliš rychlý závěr. Jako kdyby to štáb přestalo bavit a posledních dvacet minut, ve kterých se mělo postavám řádně zatopit, ve filmu chybělo. The Collector dostál svému názvu, Neighbor se stejným tvůrčím týmem nikoliv.

Po slušném rozjezdu divák zařízne, protože Mick přestane zařezávat lidi. Fajn nápad přepnout do rape/revenge flicku a seriálový formát využít k pozvolné proměně ústřední oběti v odhodlanou lovkyni. Jenomže přibývají vedlejší postavy a dějové linky, které mají vyplnit ten zhruba 5 a půl hodinový čas. Velmi dlouho se tvůrci kodrcají k finále, které ani nestojí za to.

Ve většině snímků převažuje výrazné řemeslo (střih, kamera a práce se zvukem) na úkor nevýrazného nápadu. I ty skutečně dobré kousky (atmosférický Father´s Day, bizarní Halloween) nakonec vyzní do ztracena. J*A*S*M: Mně to připomíná hůře provedený Friday the 31st z Tales of Halloween.