franzkfk

Recyklace starých vtipů - ať už koncepčně, či až někdy doslovně. Kdyby byl Rob Grant mrtvý, tak se otáčí v hrobě. Poslední dobou začíná být sentiment rozšířeným kořením, jenž ale používají lidé, kteří nemají ( možná ani nikdy neměli) chuťové buňky. ------------ “I'm not sentimental--I'm as romantic as you are. The idea, you know, is that the sentimental person thinks things will last--the romantic person has a desperate confidence that they won't.” F. Scott Fitzgerald

Opravdový klenot, který vyvážil nižší rozpočet skvělými herci a výborným scénářem. P.S.: Vzhledem ke konfliktu Ruska s Ukrajinou, je místo dopadu první atomovky docela děsivé.

Chybí tomu Rko, pořádné finále a pár dalších drobností. Navíc se mi to zdá zvláštně střihově poskládané. Na to, že to má skoro tři hodiny, mají postavy velice málo prostoru - kromě záporáků a Kočičí ženy. Asi by to fungovalo mnohem lépe, kdyby se ta kriminální zápletka nezasazovala do komiksového světa, případně ne vyloženě do známé značky. U diváka se navíc počítá s tím, že pokládá Alfreda, Bruce a Gordona za archetypy, které už zná nazpaměť, a proto nemají ani svou vlastní expozici. To se může zdát sice logické, ale mně se to zdá spíš odbyté a rezignované. Co tomu ale nejvíc chybí je pořádné morální dilema, případně nějaká těžká dialogová konfrontace, která by dala zdejšímu světu punc realističnosti a civilnosti, na kterou se tu tak - povrchně - hraje. Ač se může zdát tento svět šedivý a neurčitý, tak jsou padouši stále padouchy a hrdinové stále hrdiny (to platí i pro Catwoman). Ani ten hněv - který v sobě Bruce nesl - nerozvedli, případně neukončili jeho oblouk. Prostě je to divný. A to mi na Reevese připadá jako bídnej výkon.

Střípek z moderní dekadence. Z kreativního hlediska obstojná práce, až na slabší scénář, který působí jako paradoxní cinema verité, kde se pere autentičnost a předvídatelnost. Jen bych rád podotknul všem sentimentálním lidem z gastra, že jsou schopni o "pravé" zkušenosti z tohoto prostředí mluvit ve stejné konotaci jako starší občané mluví o komunistické době. Ten tlak je stinnou stránkou kapitalismu a oportunismu, za který - zcela dobrovolně - zaplatíte později na svém zdraví. Na tom tlaku není nic chvályhodného, imponujícího a už vůbec ne záslužného.

Neoriginální námět zabíjí jinak slušnou práci.

Svobodná vůle.

Prostředníček všem, kteří nekriticky masturbovali nad původní trilogií, a to je cool:) ----- Inteligentní pokračování, které rozvíjí nastavenou filozofii, respektive dokresluje prázdná místa. Ironií je ta haprující formální stránka. Docela obstojné intelektuální cvičení, ovšem průměrný film.

Další geniální výtvor, jenž je roven "Vrtěti psem" - o konformitě, o strachu z konfrontace ... o plytkosti Gaussova středu, který vždy měl a bude mít převahu, zvláště pak v demokracii.

Rád bych, ale s čistý svědomím to prostě nejde. Villneueve by byl nadstandardní "second unit director", případně "production/set designer", ale jako hlavní vypravěč je otřesný. Rozumím extáze z vizuální stránky, ale jako formální celek je to prostě katastrofa. Ve dvou a půl hodinovém filmu mít tři částečně vystupující charaktery, které jsou ovšem neucelené a k tomu mít přemíru establishing záběrů bez vývoje ostatních charakterů s minimální expozicí, to už je obyčejnej formalistickej fetiš a dramaturgická/režijní tragédie. Pokud se nezmění režisér, bude druhá část Duny to samé, jen v bleděmodrém (pun not intended).

Syrová dekonstrukce lidské duše až po ty nejjemnější modality. P.S.: Fascinující, jak se někteří zdejší diváci vykreslují na ty, jež vidí svět černobíle, čímž se ještě více podtrhují podmanivé myšlenky této "hry".