tenebrae86

Tak to jsem nečekal, že se tak dobře zasměju. Udo je tu dokonalý, totálně mě odrovnal. Ty jeho hlášky, černý humor, přízvuk, výrazy tváře a fyzické herectví, neskutečné. Skvěle jsem se díky němu bavil. Nejlepší byla asi scéna s druhou sestrou, jak se neudržel a napil se, i když tušil, že to bude asi taky děvka. Z toho jeho následného záchvatu a blití krve jsem nemohl, skoro jsem brečel smíchy. Připomínalo mi to mě v době, když jsem měl problémy s alkoholem, úplně jsem se v tom viděl :D. No a pak samozřejmě ten splatter závěr, který je na jasných pět hvězd. Bohužel ve filmu se přece jen objeví pár vatových pasáží či nežádoucích záběrů na holý zadek Joeho Dallesandra a kdybych chtěl srovnávat s Flesh for Frankenstein, tak ten byl ještě o fous zvrácenější. Navíc Frankensteinovské téma je mi přece jenom bližší než Drákula. Hodnotit budu tedy oba filmy stejně - 4,5* s tím, že v budoucnu možná po druhém shlédnutí zaokrouhlím na 5*.

Někde jsem slyšel Tarantina říkat, jak si představuje, že Djangova žena, které v původním filmu Django veze květiny na hrob, byla černoška. No tenhle "prequel" tuto fantazii vyvrací, byla to blondýna 😅. Každopádně solidní špageťák, jsem rád, že jsem ho měl možnost vidět. Hlavně jsem si užil herce v hlavních rolích, Hill, Eastman i Frank byli prostě skvělí. Zpracování bylo sice na italský western spíše průměrné, ale pár drsných a povedených scén by se tu našlo, například epické uhoření Eastmanova záporáka v saloonu, nebo stylová závěrečná "přestřelka" na hřbitově. Celkově tedy tenhle kousek Corbucciho klasice ostudu rozhodně nedělá, i když ta byla přece jenom minimálně o třídu lepší, takže hodnocení tři silnější hvězdičky bude muset v tomto případě stačit.

Pěkné malé giallo, podobně jako Amuck ze stejného roku, skutečná pastva pro oči podpořená luxusními interiéry a krásnými herečkami. Bohužel i tady se najde několik drobných nedostatků, které mi brání hodnotit výše, i když jsem si film jako fanoušek žánru užil. Osobě mi trochu vadila hudba, respektive ten titulní "ču-ču-ču" song mi ke konci přišel až otravný a druhé menší mínus byly nesympatické postavy, nebylo komu fandit. Nevadí mi, když je ve filmu nějaká kladná postava, která se nakonec změní ve zmrda, ale tady byli zmrdi všichni už od začátku :D. Jinak příběh byl ok a závěrečné rozuzlení se povedlo, divák si myslí, že má celou dobu jasno, že si na něj tvůrci nepřijdou, ale nakonec je stejně převezen, za to palec nahoru.

Příjemná oddechovka. Mám slabost pro tahle jednoduchá, "pohádková" VHS/televizní hororová béčka, která na přelomu 80. a 90. produkovali například Brian Yuzna, nebo v tomto případě Charles Band. Jasně, v tomto stylu jsem už viděl lepší kousky, ale ani tady jsem se nenudil. Má to sympatickou atmosféru, obludka je celkem roztomilá, najde se tu i pár utržených údů či uražená hlava a celé je to nasnímáno osobitou kamerou Sergia Salvatiho, jenž kdysi býval dvorním kameramanem Lucia Fulciho a jeho vliv je v některých scénách očividný. Skoro jsem měl občas pocit, že koukám na nějaké vystřižené obrazy z The Beyond.

Takový Franco mi vyhovuje. Precizně zpracovaná forma, krásné lokace, atmosféra jak z jiného světa, detailní erotika a skoro až psychedelické záběry moderní architektury, avantgardních budov a extravagantně zařízených interiérů. Děj naopak velmi řídký, snový, možná i různě interpretovatelný, ale dostatečně bizarní a neobvyklý na to, aby diváka zajímal a bavil. Samozřejmě to není nic pro mainstreamové publikum, pro které bude tenhle film dozajista nekoukatelným nudným trashem. Doporučuji jen divákům, kteří podobné fetišistické obskurnosti vyloženě vyhledávají, nebo skalním Francovým fanouškům, kterým se taky začínám pomalu a jistě stávat.

Zbytečnost. Podivný sestřih ze soudního přelíčení ukazuje jen vybrané pasáže, které doplňuje o stupidní a naprosto irelevantní komentáře bezejmenných youtuberů, tiktokerů a podobně. Myslel jsem, že si udělám díky dokumentu na tuto kauzu názor, ale spletl jsem se.

Mírné zklamání. Ani ne tak z toho, že nám Pinhead propadl trendům, prošel tranzicí a vykopl ze svého BDSM týmu všechny bíle heterosexuální muže, ale spíš co se celkové zábavy týče. Jako horor je to natočeno hezky a technicky bezchybně, atmosféru to má slušnou, ale osud postav a tedy i děj mě vůbec nezajímal. Začněte zase prosím někdo točit horory s postavama, se kterýma se může většinový divák ztotožnit, protože toto přestává být vtipné. Jak mám kurva fandit zfetované "jakože strašně cool" zlodějce a párečku až směšně idealizovaných homosexuálů. Nevadí mi queer tématika (u Hellraisera to i očekávám), ale začíná mě unavovat ta bezbřehá idealizace. Zase jsem si připadal, jako by mě někdo poučoval, protože dnešní mladí diváci jsou zřejmě tak tupí, že žádné vkusné náznaky či metafory nepochopí. Takže musíme v dnešních hororech koukat na charakterově bezchybné, atletické hošany ve slipech, zatímco děvčata jsou chlupatá, zahalená až ke krku a smrdí. Další věc, která mě zamrzela byla nízká úroveň fyzického ubližování lidem. Masochismus u cenobitů je sice zpracován zajímavě, masky a efekty jsou skvělé, ale člověk se při jeho sledování necítí nepříjemně. Mnohem silnější dopad na diváka měl vždy jejich sadismus a toho je tu na 2 hodinovou stopáž žalostně málo. S původním Hellraiserem z roku 1987 se to v tomhle směru nedá moc srovnat.

Zvláštní film a neobvyklý žánrový experiment. Režisér Barilli nebyl údajně s výsledkem spokojen, ale mě se snímek celkem zamlouval. V jádru komorní drama odehrávající se na pozadí 2. světové války s krimi/mysteriózní zápletkou, napínavým dějem, násilnými výjevy a hororově ponurou atmosférou. Moc mě bavila ta nesourodá skupina vyvrhelů užívající starý venkovský hotel v čele s vynikajícím Lucem Merendou, který si zde střihl nezvyklou roli násilnického playboye a kriminálníka Rodolfa. I Leonora Fani byla skvělá, její postava osiřelé dívky Rosy je moc hezká a milá, divák s ní nemá problém soucítit a fandit jí. K závěru se pak příběh přehoupne skoro až do jakéhosi noir/westernu, což mi už připadalo trochu překombinované, ale zakončení mě naštěstí uspokojilo, takže 4 hvězdičky mohu udělit s klidným svědomím.

Naprostá srdcovka a jeden z mých nejoblíbenějších francouzských filmů.  Výborný námět, krásné venkovské prostředí a dvě dokonalé představitelky andílků, doslova s ďáblem v těle, dělají z tohoto filmu výraznou a nezapomenutelnou klasiku. Žánrem jde spíš o sociální drama (tady výjimečně souhlasím s uživatelem darkrobyk v tom, co ještě je a co už není horor), avšak s velmi tíživou, místy až skličující atmosférou a děsivě úderným závěrem. Mučení kočky i zabíjení ptáčků je tu natočeno relativně citlivě, rejža evidentně nebyl žádný sadista a s tím co ve filmu muselo být se popasoval se ctí. Takže ani milovníci zvířátek (mezi které se řadím) nemusejí mít z filmu strach :) . Vřele doporučuji všem.

Tak jsem tento tříhodinový dialogový uragán přežil bez úhony. Naopak jsem si ho skvěle užil. Skoro jsem uvažoval i o pěti hvězdách, jelikož mě film zaujal nejen skvělými hereckými výkony, nahatou Florence Pugh a dokonalou řemeslností, ale i silným tématem. Bohužel, nakonec se pár slabších chvilek objevilo. Konkrétně mě osobně přišlo, že po "vyvrcholení" v podobě úspěchu Trinity filmu na chvíli došel dech a nějakou dobu mu trvalo, než se zase nadechnul. U mě to bylo asi 10 minut, než jsem se do příběhu dokázal znovu ponořit. Pak ještě musím zmínit tu přepálenou hudbu. Přistup, kdy veškeré emoce a napětí v divákovi vzbuzuje pouze symfonický orchestr, který místy působí jak utržený z řetězu mi úplně nevyhovoval. Ale jinak pecka a pošušňáníčko...