Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Komédia

Recenzie (377)

plagát

The Last of Us - Season 1 (2023) (séria) 

Tak nakonec velká spokojenost. Jediné co bych jako skalní fanoušek předlohy vytknul, bylo málo akce, soubojů a brutálního násilí. Tempu samotného seriálu sice jejich malé množství nijak neubližuje, ale sakra, je to snad Last of Us, ne? Runneři, clickeři..., lovci, tuláci a spol. tu nepředstavují skoro žádnou hrozbu. Oproti někdy až děsivé a extrémně brutální hře mi to přišlo jako škoda a velký ústupek, i když na druhou stranu chápu, že televizní divák není ani zdaleka tak otrlý jako hráč hororových survivalů a několika momentů vražedného šílenství se tu nakonec přece jen dočkáme. Takže nad tím přimhouřím oko a užívám si notoricky známý, mistrovský příběh plný emocí, skvělých postav a napínavého děje. I vzhledem k tomu, že sérii spoluvytvářel i Neil Druckmann, byly veškeré mé obavy ohledně věrnosti originálu zbytečné a casting se podle mě taky povedl. Takže všem fanouškům vřele doporučuji.

plagát

Deň vďakyvzdania (2023) 

Naprostá spokojenost. Jako milovník béčkových hororových braků jsem si v kině lebedil. Eliho Rotha jsem vždycky zbožňoval, je to prostě klasik a toto je jeho regulérní návrat ke kořenům. Mistrovské kousky Cabin Fever a Hostel sice zůstaly v mých očích nepřekonány, ale i tak bych si tento poctivý slasher dovolil označit za vynikající. Výtky typu žádná invence, slabý scénář, hloupé dialogy, špatné vedení herců a podobně jsou absolutně mimo mísu, protože čekat u takového trash hororu opak je chyba dotyčného diváka, nikoliv filmu. Já dostal přesně to v co jsem doufal, plus o něco více gore. Sice bylo avizováno, že praktické gore efekty budou hlavní devízou, ale i tak jsem byl jejich frekvencí, intenzitou a hlavně brutalitou velmi mile překvapen. Často se při nich hraje i na černohumornou strunu, takže například hned úvodní masakr v supermarketu působí skoro jak z nějakého splatteru od Tromy. Máme tu groteskní dekapitace a bizarní zlomeniny, skalpované lebky, uřezané prsty, vyhřezlá střeva, hlava rozmlácená kladivem a mnoho dalšího včetně přehnaně stříkající krve z ran po oddělených údech. A to v drtivé většině poháněné hezky postaru s gumovými vnitřnostmi, latexovými a silikonovými hlavami, hadičkami a pumpičkami s umělou krví. Kromě extrémního násilí samozřejmě nechybí ani stylová atmosféra, napínavé naháněcí scény a spousta nostalgických odkazů na klasické vyvražďovačky z 80.-90. let. Zkrátka fanouškovská fantazie. Nakonec ještě musím vyzdvihnout, že se ve filmu objeví nahatý holčičí zadek, což je v dnešní době v hororech něco naprosto nevídaného, stejně jako osvěžující absence melodramatických výlevů, otravně poučujících woke témat a vtíravé LGBT propagandy. Díky Eli!

plagát

The Last of Us - Long Long Time (2023) (epizóda) 

Méně povedená epizoda. Nápad ukázat blíže vztah Billa a Franka, který byl ve hře jen naznačen, by nebyl špatný, kdyby se držel předlohy. Frank ve skutečnosti zemřel dosti surovějším způsobem, ne takto idealizovaně s nudnou, přihřátou romantickou omáčkou okolo. Ani emoce tu tentokrát příliš nefungují a ke všemu jsme byli úplně ochuzeni o setkání Billa s Joelem a Ellie. Škoda, takhle mi to přijde, že bylo příliš času věnováno postavám, které nejsou pro seriál vůbec důležité.

plagát

The Last of Us - Když se ztratíš v temnotě (2023) (epizóda) 

A jo, tohle mě bude bavit. Původní hra je moje srdcovka, znám ji nazpaměť, takže jsem se docela obával, ale je to ok. Bella sice, oproti sympaticky drzé Ellie ve hře, působí spíš jako sprostý fracek, ale věřím, že si to nakonec sedne a zvyknu si, protože několik dobrých momentů tu měla. Tess v pohodě a Pedro Pascal prostě JE Joel. Atmosféru, napětí i adrenalinovou akci to má, emoce fungují. Akorát poetika je blíž spíše druhému hernímu dílu, zaměřená na širší publikum. Nevadí, dvojku mám taky rád, takže zatím palec nahoře a hurá na další epizodu :).

plagát

Sestra Smrt (2023) 

Zklamání. A to jsem od toho ani moc nečekal. Paco Plaza není špatný režisér, ale tady vyšel totálně naprázdno. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že Netflix dává i přes všechny ty otravné kvóty svým vazalům velkou tvůrčí svobodu. Námět není špatný, na papíře to asi vypadalo dobře, ale zpracování velmi rozvláčné a po všech stránkách nevýrazné. Opravdu jsem se extrémně nudil. Začátek je ještě ok, ale postupně můj zájem upadal, až jsem měl nakonec velký problém dokoukat. Nic vyloženě iritujícího (když nepočítám pro mě nesnesitelnou Španělštinu), žádné řemeslné chyby, nic takového, jednoduše dějově i vizuálně nezáživné a jedním slovem nudné.

plagát

Mníška 2 (2023) 

Ďábelský kozel to zachránil. Jeho nahánění školaček ve staré kapli mě nakonec přesvědčilo o slabších 3 hvězdičkách, jinak je to bohužel těžký průměr. První díl mě bavil gotickou stylizací, slušným gore a hezkými odkazy na horory Lucia Fulciho (např. ve scéně  záchrany zaživa pohřbené postavy na hřbitově). Tady toto už je ale ryzí mainstream bez napětí, bez atmosféry, bez skutečných lekaček a strachu. Technicky sice zvládnuté, bohužel divácky zaměřené na to nejméně náročné publikum. Krom zajímavého prostředí internátní školy v bývalém klášteře, sympatické (i když tady lehce pohublé) Farmigy a již zmiňovaného kozlíka, nemá Nun 2 zkušenějším hororovým fanouškům moc co dalšího nabídnout.

plagát

Häxan (1922) 

Hodně cool záležitost. 101 let starý, hraný historický dokument o mých milovaných čarodějnicích.  Zajímavé a místy velmi působivé s opravdu temnými, děsivými výjevy a nádherně ponurými obrazy (viz. galerie). Nejvíce mě překvapilo, jak je film nadčasový, srozumitelný i dnešnímu divákovi a vůbec nenudí. Ve své době to muselo být něco naprosto výjimečného. Je v tom samozřejmě i jistá dávka tehdejší naivity, ale šlo vidět, že režisér i herci byli do tématu nadšení, což se na výkonech a autenticitě díla velmi pozitivně projevilo. Jako lahůdku doporučuji všem cinefilům i místním hororovým nadšencům.

plagát

Naprostý zabiják (2023) 

Lesbo-woke-feministický comedy slasher o vyjukané holčině, která strojem času cestuje do nechutně homofobních, rasistických a vůbec strašně nespravedlivých, fujky pohoršujících 80. let, kde mimo jiné děvčata cvičí v krátkých kraťáskách, ano slyšíte dobře, v kraťáskách! Mají odhalená stehna a "vypadají jak ze striptýzového baru"! Ehm...Tak myslím, že se stačí podívat na fotku režisérky a hned je každému jasné, která bije 😅. Na druhou stranu musím uznat, že jsem se pobavil nejen na úkor tvůrců. Zabíjelo se sice jen digitálně, ale děj příjemně ubíhal, gagy byly vtipné a sedlo mi herecké obsazení v čele se sympatickou Kiernan Shipkou, kterou jsem si oblíbil v seriálu Chilling Adventures of Sabrina. Takže celkově ok oddechovka.

plagát

Zombi Holocaust (1980) 

Strašně špatný film. Souhlas s uživatelem giallo, i trash se musí umět natočit a Marino Girolami holt není žádný Deodato a už vůbec ne Lucio Fulci. Což o to, první asi půlhodinka v New Yorku má super atmosféru a několik solidních hnilobných chuťovek, bohužel přechodem do džungle se celý film pokazil. Jasně, časté gore a praktické efekty jsou libové, všechny jsem si pustil minimálně dvakrát, masky zombíků taky pěkné a nápad vytváření oživlých mrtvol pomocí šílených lékařských experimentů se mi zamlouval. Nejvíce se mi asi líbila drsná scéna vivisekce jedné z dívek, ale jako celek je to natočeno hrozně nezajímavě, špatně sestříhané, toporně zahrané... Působilo to na mě víc amatérsky, než je u takových filmů zdrávo. Zombi 2 i Cannibal Holocaust tenhle film zkrátka kvalitou mnohonásobně převyšují, ale žánroví fanoušci se i tak samozřejmě pobaví. A u filmů hodnotím především zábavnost, takže za mě 70%.

plagát

Dealer III (2005) 

Vyvrcholení Refnovy kulervoucí gangster/feťácké trilogie Pusher. Už v prvním díle mě nejvíce zaujala postava mafiánského narkomana Mila, proto jsem byl rád, že se třetí díl věnuje právě jemu. Dílo razí myšlenku, že i narkomané a drogoví dealeři jsou lidé a Milo rozhodně nezklamal, v podání Zlatka Buriće si ho nelze nezamilovat. Film je velmi zručně natočen a sestříhán, ale nečekejte žádné dnešní NWR artové kudrlinky nebo experimenty, je to stejně autentické, špinavé a stojící hlavně na hereckých výkonech jako předchozí dva díly, jen ještě o několik levelů brutálnější. Hlavně teda na závěrečnou asi půlhodinku, kdy se Milo s Radovanem snaží zbavit mrtvých těl, jsem čuměl s otevřenou pusou, úplná vesnická zabíjačka, až se mi skoro chtělo zvracet. Měl jsem pocit, že snad cítím i ten smrad. Opravdový hnus a jedna z nejnechutnějších sekvencí v dějinách evropského filmu. Naštěstí všechno to násilí a deprimující děj často odlehčuje režisérův specifický smysl pro černý humor, takže se to dá nejen snést, ale ono je to i neuvěřitelně zábavné. Bravo Nicolasi Windingu Refne, právě sis u mě upevnil pozici nejoblíbenějšího současného režiséra.