Jara.Cimrman.jr

"Strach je mocný, ale sny jsou mocnější." Vyhraje zbankrotovanou Koalou řízenou Superstar Gorilák, Prasata, Slonice, Myšák či Dikobrazice? Ano, správně, je to úplně jedno. Tady totiž jde o prezentaci světových hitů, při kterých mají malí, velcí, kypří i tencí rozhýbat své šunkofláky a to se u mě podařilo tak napůl. Šunky se hnuly, fláky nikoli a já nadále dávám přednost poněkud méně animovaným interpretům.

"Hádej, kdo jsem? Povídám si s hlínou, slyším, jak mluví." Tak to jsi trpaslík, který nechápe, jak uvažuje Lovec. Já to taky moc nechápu, ale na druhou stranu mě Lovcovo šklebení bavilo, čarodějnice se mi celkem líbily a trpasličí námluvy taky nebyly špatné. A nyní se jdu s naostřenými sekerkami zeptat zrcadla, kdo je na světě úplně nejvíc nejkrásnější, protože to je od prvního setkání s Derekem Zoolanderem smyslem mého života.

"Měl jsi být mrtvý, ale ani na to jsi zřejmě nebyl připravený." Byl jsem zvědavý na to, zda pravda a láska zvítězí nad lží, nenávistí, stroji a klony agenta Smithe, takže jsem se na revoluci v Matrixu docela těšil. Nakonec jsem zase tak úplně uspokojen nebyl, ale velkolepá podívaná to byla, programy se předháněly ve vizuálních kouzlech a nakonec i ta obrana Sionu měla docela silné chvíle. Přesto si myslím, že kdyby původní Matrix zůstal jedináčkem, tak by byl ještě větším kultem.

"Tvůj život je součtem zbytků rovnice vzniklé při programování Matrixu." Tak tohle naprosto všechno vysvětluje. Já jsem však mírně zabržděný, takže mám v chápání Matrixu stále ještě mírné mezery, ale to je jedno, protože se mi líbil sám sebe kopírující agent Smith, dvojčata, honička na dálnici, létající bitky a hlavně vizuál. Přesto jsem se v některých chvílích chtěl vymazat jako zbytečný program, protože filozofickým blábolů tam bylo až moc a technopárty v Sionu byla příšerně dlouhá.

"Ta mrcha měla jít sedět. Jenže barbíny do lochu nechodí." Aby bylo jasno, tak krást se nemá a já jsem byl od začátku na straně sympaticky naštvaného slepého veterána. Jak já byl vděčný za každé zavrzání podlahy, po kterém se vždycky zvětšily jeho šance na skórování. Taky jeho pejsek byl přítulný sympaťák, takže karty byly pro mě rozdány jasně. Jenže stejně jasně to pokračovalo a nebýt jednoho sklepního překvapení, tak bych se celkem dost předvídatelně nudil. A taky naštval, protože mi byl vnucován strach o osud mladých delikventů a ti mi byli dost volní.

"Ach, Franci. Všechno by bylo tak krásné, kdybys nebyl císařem." Tvářilo se to romanticky, ale bylo to drsné. Vždyť co by se mohlo mladé svobodomyslné holce mohlo stát horšího, než vyměnit radostné pobíhání po lese za administrativní plnění císařských protokolů? Asi nic, ale tady se to bere jako výhra, tak se s tím smířím a budu se bavit při hraní kuželek s hýřícím vévodou Maxem Bavorským, hledat teroristy s potrhlým četnickým majorem Böcklem a posmívat se císaři za to, že mu manželku vybírá Mamá.

"Budeme na mně pracovat?" Budeme, Billie. Takže tohle je písmenko "A", tohle je pátý dodatek ústavy a takhle se okrádá manžel. To musí pochopit i "blbá" blondýna vlastněná slušně fackujícím "podnikatelem". A mě to celkem bavilo a dokonce i poučilo. Nyní již například vím, že tichý společník má držet hubu, což jsem doposud jen tušil. Ale jinak zásadně nesouhlasím s tvrzením, že peníze neudělají z hlupáka chytráka. Udělají, protože jinak by movití idioti kolem sebe neměli tolik nadšených obdivovatelů jejich krásy, elegance a inteligence.

"Tak teď opravdu jako nevím." Když jsem poprvé zabloudil za mlhu hustou tak, že by se dala krájet a vlastně ještě kousek dál, tak jsem tam narazil na hygienické normy nesplňující rybník a jistého zeleného skřehotala, se kterým jsme se skamarádili snad jen proto, že jsme oba se vším nespokojení, umíme se spravedlivě rozčílit a jsme si vizuálně dost podobní.

"Domnívám se, že se dohodneme, že národ na tento způsob demokracie dosud není připraven." Lid by si mohl rozhodovat o svých záležitostech, volit politiky dle svého uvážení a strany by do toho nesměly mluvit? Tak to souhlasím premiérem Hackerem, sirem Humphereym a celou státní správou, protože my lidi na to nejsme a nikdy nebudeme připraveni. Úplně jsem se zpotil strachem o to, že by politici mohli přijít o kousek své moci. A taky jsem se výtečně pobavil, protože v obhajování neobhajitelného je tento seriál absolutní jedničkou.

"Dobrý den, tady se stal teďka akorát trestnej čin, kousek vodtadytuď, a my jsme dostali Váš popis, že by to mohlo odpovídat." Snad Boží prozřetelnost zasáhla, když tajemný dobrodinec v restauraci přepnul na Policii v akci. Byl jsem okamžitě ohromen a již nikdy žádný díl nevynechám. Vždyť ti reální policisté, co je hned začal prošětřovat GIBS, byli naprosto jedineční, rekonstrukce zásahů byly skoro až profesionální a tu a tam chybka v právní kvalifikaci se dala snadno přehlédnout. Tohle je zkrátka "dokonalá" prezentace práce policie a kdybych neměl ploché nohy, tak ...