Vančura

Nesnesitelně nudný film, který potvrdil skutečnost, že hraje-li v čemkoli Kostková nebo (ko)produkuje-li to Prima, je to veskrze čistý odpad. Nesympatické obsazení a stupidní - a dokonale předvídatelný - děj, který uráží mou inteligenci. Tímto prosím scenáristu, aby si laskavě osvojil rozdíl mezi havarijním pojištěním a povinným ručením, aby se se už příště neztrapňoval.

Režijní tvorbu Mélanie Laurent mám celkem rád, takže když jsem se dozvěděl o tomto jejím posledním kousku, neváhal jsem a nelituji, byť rozumím zdejšímu nízkému hodnocení. Označení komedie lze totiž považovat za dost zavádějící, humoru je zde pomálu, a kdo čeká nějakou řachandu, bude zákonitě zklamán. Adèle Exarchopoulos zde ovšem nejde nemilovat, takže už jen kvůli ní mě to potěšilo, stejně jako všechny ty překrásné lokace, kde se natáčelo. Dějově je to ale splácané z všemožných ohraných klišé a člověk se nemůže ubránit dojmu, že tvůrci o tom sami nemohli mít moc valné mínění a vzali to čistě jako kšeft, po němž za rok neštěkne ani pes.

Po dlouhé době závan něčeho nového, bavilo mě to moc, a i když mě to v některých jednotlivostech iritovalo, byl jsem z toho veskrze nadšený. Výtečná věc, které bych přál větší divácký zásah.

Já mám Pavláskovou asi svým způsobem rád (třeba její Bestiář mě baví hodně a Pražské orgie schytaly ty hejty nezaslouženě, protože to většina diváků nepochopila, protože nečetli předlohu), a i když je Vánoční příběh dějově totálně nevěrohodná píčovina, přesto mě to nijak neuráželo, a přišlo mi to jako vcelku zábavné guilty pleasure, na které se díky kvalitnímu obsazení koukalo dobře, a navzdory 2 hodinové délce to pěkně uteklo. A ten zestárlý Pierre Richard mě tam vyloženě dojal.

Pro mě osobně zcela nesnesitelný film, který mě vystavil nemalému utrpení mj. z toho, jak se můj vkus s tím většinovým už snad nemůže míjet víc.

Fascinující herecká kreace Cate Blanchett (nepřekvapivě), která mě nejvíc bavila na svém začátku - některé repliky mě vyloženě nadchly svou duchaplností a velmi jsem obdivoval kvality scénáře. Jak to ale postupuje ke svému závěru (dlouhá stopáž se zde jeví dost úmorná), moje nadšení postupně opadalo, a celé to ústí v dost nepříjemný a protivně useklý závěr, který mě slušně otrávil. Takže celkový dojem dost nevyrovnaný.

Neskutečná mrda. Nevybavuji si, kdy mě naposled nějaký film bavil tak moc, že každá minuta byla čistým blahem. Nic zábavnějšího jsem letos učitě neviděl.

Vyloženě balzám pro lidi, kteří už nad romcom žánrem zlomili hůl, aneb naděje umírá poslední a Němci ji tímto opět oživili, resp. Karoline Herfurth coby zázračné dítě, kterému se daří na co sáhne. Její režijní tvorba jistě není dokonalá, ale každý její nový film se mi vždy trefí do vkusu, a v tom všeobecném marasmu jsou to doušky živé vody, které hltám s radostí. Kdyby takhle vypadala česká komediální produkce, byl bych spokojen.

Dějově nevěrohodné (a předvídatelné), se stupidně napsanými postavami, okoukané obsazení, obecně ztráta času. Film pro hodně nenáročné publikum.

V dětství jsem to miloval - a jako už tolikrát předtím - když jsem se na to teď podíval s odstupem mnoha let novýma očima, užasl jsem, co jsem na tom vlastně tehdy coby dítě viděl (myslím, že dílem mě okouzlila úchvatná Zuzanka Vejvodová v roli blonďaté Leontýnky a dílem nádherná Hapkova hudba, jakož i tajemná atmosféra lesní obory s tajnými chodbami, ale nejblíž pravdě bude asi to, že jsem byl tehdy divák velmi nenáročný, jako většina z nás v té době). Dějově je to strašně roztahané (ve většině epizod se skoro nic neděje) a zbytečně zahlcené hromadou postav, které jsou tam veskrze podružné (Vetchý, Sovák, Etzler, Suchánek...), není to ani napínavé, protože hlavní záporák je v podstatě známý od začátku (hostinský Kubát ztvárněný Vlachem je navíc tak odpudivá postava, až je to místy komické), a konečně strašně mě tam iritoval ten jakoby policejní favorit s nesmyslným zbarvením, které nikdy neexistovalo, podobně jako jsem nepochopil, proč museli z Třeboně udělat "Hrádek". Přes všechny výtky jsem na to přesto koukal celkem smířlivě, protože ten seriál už je dnes v první řadě dokonalé devadesátkové retro, které zachytilo tehdejší dobu a spoustu herců v jejich mladé podobě (Vondráčková, Zounar, Etzler, Suchánek, Vetchý...), a rovněž zde hraje spousta skvělých herců, kteří jsou už po smrti, takže si u toho člověk lehce povzdechne, jak ten čas letí, a ta nostalgie milosrdně zakryje všechny filmařské nedostatky, které tam tehdy člověk nevnímal.