Kulmon

Tento film je založen pouze a výhradně na Burianovi a to mi vadí. Je to vlastně jen spousta blbejch keců, pár dobrých převleků a Adina Mandlová krásná jako nikdy předtím a s výjimkou Kristiána ani nikdy potom.

Je až s podivem, jak vysoké hodnocení tento film má. Rozhodně se nemůže rovnat těm nejlepším gangsterkám. Co působí vyloženě trapně je onen finanční úředníček, který by stále jen někoho stíhal pro drobné daňové podvody. Několik dalších scén snad autoři nemysleli vůbec vážně. Každý blbeček je mrtvý po první ráně, ale Connery je rozstřílenej jako řešeto, ale ještě vklidu počká, až přijde Costner, řekne poslední větu a zhebne. Další scéna s kočárkem na schodech je jak z béčkové tragikomedie. Jsem dost na rozpacích. Jediný dobrý dojem dělá jako vždy gangstersky uvěřitelný Robert De Niro. 70% Zajímavosti: Souprava pro Caponeho osobní holírnu v Lexington hotelu zahrnuje množství malých položek (kolínská voda, štětky na holení), které patřily skutečnému Al Caponemu. *** Brian De Palma se setkal nad drinkem v Los Angeles s Bobem Hoskinsem a diskutovali o roli Al Caponeho, kdyby Robert De Niro odřekl. Když De Niro roli přijal, poslal De Palma Hoskinsovi omluvný šek na 200000 dolarů. Hoskins mu pak zavolal, jestli nemá víc takových filmů, ve kterých ho nechtějí. *** Albert H. Wolff, poslední člověk, který přežil skutečné Nedotknutelné, pracoval u filmu jako konzultant a radil Costnerovi, jak pojmout Eliota Nesse. *** Roli Nesse odmítl Mel Gibson i Harrison Ford. *** Robert De Niro trval na tom, že bude nosit stejný styl hedvábného spodního prádla jako nosil skutečný Al Capone, přestože se na kameru nedostalo. *** De Niro nosil vycpávky a polštáře, aby vypadal mohutnější jako skutečný Al Capone. *** Navzdory závěrečné soudní scéně se Al Capone a Eliot Ness nikdy tváří v tvář nesetkali. *** Pro roli Eliota Nesse byli zvažováni Michael Douglas a Don Johnson. *** Robert De Niro vystopoval skutečného krejčího, který pro Al Caponeho šil a měl mu pro film dělat totožné oblečení. *** Brian De Palma našel ideu pro vlakovou stanici ve filmu Křižník Potěmkin z roku 1925. Námořníci, kteří naletěli do křížové palby v Nedotknutelných jsou ódou na Křižník Potěmkin. *** Scéna ve vlakové stanici byla parodována v Bláznivé střele 33 1/3. *** Scéna, kdy Al Capone náhle vytáhne basebalovou pálku a utluče k smrti dva ze svých mužů je založena na skutečné události, která se stala 7. května 1929. Dva Caponeho nejobávanější zabijáci Albert Anselmi a John Scalise zosnovali spiknutí za účelem zabít Caponeho a převzít jeho gang. Capone se to dozvěděl, všechny své muže pozval na banket, včetně dvou zrádců Alberta Anselmiho a Johna Scaliseho a uprostřed společnosti vytáhl pálku, oba ubil a pak každého střelil do hlavy. *** Každý policajt, který v tomto filmu pije alkohol, je zabit. *** Ve scéně, kdy je Malone zabit, Connery nevyprskoval tak, jak by se slušelo na tolik krvavého muže. Vzali jej do nemocnice s mrtvolou a podle ní mu zakrvavili oči. *** Skutečný Frank Nitti zemřel jinak, než je zobrazeno ve filmu. Když šel Capone do vězení, tak jeho říši převzal. V roce 1943 měl prudký spor s několika šéfy v Chicagu. Když pochopil, že si právě podepsal ortel smrti, šel domů a spáchal sebevraždu.

Dadaismus vproudil naplno i do filmového umění a pokud to netrvá moc dlouho, nechá se na to i koukat. Zejména doporučuji nepřeskočit závěr, ten je nej ;-)

To je tedy dilema, jaké hodnocení dát. Je to Lynch a já už jsem si trochu zvykl, že jeho filmům nerozumím, ale někdy nerozumím a přesto jsem uchvácen. Zatímco tomuto nesmyslu nerozumím a jsem z toho spíše znechucen. Králíci mumlaj nesmysly páté přes deváté, do toho se smějou sitcomoví fanoušci, ale co z toho??? Přece nebudu dávat vysoké hodnocení jen proto, že to je Lynch a nebudu proto říkat, že to je geniální.

60. léta minulého století přinesla v československém filmu tzv. film o ničem. Jsou filmy o ničem, které nás dokáží neskutečně pobavit jako např. Hoří má panenko, Lásky jedné plavovlásky či Ecce Homo Homolka. A pak jsou filmy "o ničem", které jsou o ničem a navíc ještě o hovně. A to je příklad právě filmu Intimní osvětlení.

Jsou filmy, po jejichž zhlédnutí se cítíte báječně, jakoby v jiném světě. A jsou filmy, které vás totálně zdeprimují a důvodem vaší neveselé nálady není nízká kvalita filmového kusu, ale právě vysoká. Takový je i tento film. Čiší z něj Bergmanova špatná nálada, obava ze smrti. Avšak se Smrtí se vypořádává jinak než v Sedmé pečeti. Sonda do ženské psychiky není jednoduchá a režisér natočil dílko pro náročného diváka. Bibi Anderson podala výtečný výkon. Bergmanova manželka Liv Ulmann neměla takovou možnost vyniknout. Trochu lynchovský film, dobrý.

Typický hollywoodský katastrofický film. Sice plný hvězd v čele s Brucem Willisem, ale příběhově dost zaostává za jinými scifi příběhy s podobnou tématikou. K tomu ještě romantika, která film ještě více kazí. Občas hloupé vtipy. Jako by autoři chtěli udělat film pro každého a přitom ale všechny znechutí. K tomu ten pitomý americký nacionalismus. Dobrá triková část film nezachrání.

Čapkovo protiválečné drama natočené v roce 1937, prakticky v poslední možné době. V roce 1938 přišel Mnichov a náš osud se zpečetil. Na Vánoce Karel Čapek zemřel, což jej jistě zachránilo před krutou smrtí v koncentračním táboře či brzké popravě. Ve filmu se v netypické roli objevil Hugo Haas a potvrdil, že umí zahrát i nekomediální roli. Jeho Dr. Galén je skutečně tragickou postavou tohoto odvážného dramatu, který upozorňuje na nebezpečí nacistického Německa.

Poměrně zdařilý remake skvělého Hitchcockova thrilleru Vražda na objednávku. Douglasovi role sedí jak prdel na hrnec.

Mám s tímto zpracováním problém, protože pokud mě paměť nešálí, tak tenhle film je úplně o něčem jiném. Dokonce ani slečna Marplová se v knize nevyskytuje. Zůstal tak asi jen motiv vraha ujíždějícího na lyžích...