dank011

Tak nejprve jak jsem se k filmu dostal: cesta prostá - fascinace filmy Suzanne Bier ( ale jo, klidně i takto silná slova) - Nikolaj Lie Kaas - v čem všem dotyčný hrál ?? - a už to fičí... ( apropos stejnou cestou na paralelní linii jede Ulrich Thomsen a Mads Mikkelsen). Strhující, pohlcující thriller ,jehož dechberoucí atmosféra a vůbec celá gradace ( fakt hodně dobré, Hitchcockovo Psycho už je na dohled) je trošku shozena závěrečným střetnutím protagonistů pod vodou, s nasnímáním jak z nějaké reklamy, nicméně odpouštím nekriticky v celém rozsahu ! A přemýšlivější si svoje téma určitě taky najdou: falešný spasitel ( nebo prostý psychopat ?) Anker, i tu eutanazii si můžete další den promýšlet. "Ve smrti nechce být nikdo sám". Nebo chce ?

Komentář psaný po třetím shlédnutí, a i tak se spadlou čelistí.... Stalo se, co muselo se jednou stát, a to že v profilu měním dosavadní filmový zážitek číslo jedna, prostě zásek do šedé i bílé kůry, Tři barvy - Modrá za tento film. Snad mi to Marigold promine ( a Malarkey taky..), odkážu na jeho ( jejich) příspěvek a nedodám k němu nic víc, než že ...je tohle existencialismus ? Měl by Camus radost ? Já myslím, že ano. Vnímám film daleko víc a hloub než jen jako černou či absurdní komedii a opravdu mi mozek šrotí...

Pokud budu chtít použít svá vnitřní hodnotící kritéria, t.j. tři hvězdy za "velmi dobré, ale víckrát nemusím" a čtyři hvězdy za "velmi dobré, určitě ještě jednou", tak jsem tak mezi. Sorry , neztotožňuju se úplně s místním nadšením ale musím sebekriticky přiznat, že si nejsem úplmě jistý, není-li to tím, že zrovna jedu na skandinávské vlně. Do háje, já, frankofil ... Takže jo, je to stravitelnější než kdyby totéž z Hollywoodu, hudba naprosto fantastická, posouvající všechno do úplně jiného levelu ( pět hvězd za objev Ludovica Einaudiho,který navzdory určité patetičnosti rozhodně bude dále procházet mým životem..), výběr herců bezchybný, všechno šlape tak jak má, co mi vlastně vadí ? To je silné slovo, takže ruší ? neladí ? Asi ta naprostá předvidatelnost každého dalšího záběru. Jsem zmlsaný, včera jsem viděl Adamova jablka. Sytý hladovému nevěří....

Ze stejného soudku jako Forrest Gump, Vykoupení z věznice Shawshank apod. Prvoplánový útok na city, aneb dojímej se svou dojímavostí. Pramenem kýče je kategorický souhlas s bytím ( Milan Kundera). Mám to v sobě jako každý z nás, je to v hlubinách lidské psyché. Strhující, vynikající film. Není co dodat. Přesto ? nebo právě pro výše zmíněné ?

Po jedinečných Adamových jablcích přišly pro mě tříhvězdičkové Blikající světla, abych nakonec skončil někde uprostřed při hodnocení tohoto snímku. Opět typický Jensen, asi nemám smysl pro humor, protože jsem se nahlas nezasmál ani jedenkrát, trošku asi podnět pro osobní psychoanalýzu...Proč to ? Protože i přes neschopnost se smát ( ale ano, hlášky a dialogy skvělé, trošku toho " pousmání pod fousy přiznávám) nad porcováním lidských těl ne zrovna nesympatických lidiček z okolí..se mi film líbil, jojo, jedním dechem. Snad pro pochopení pro lůzry, snad pro ten duch kamarádství, snad pro soucítění nad lidskými slabostmi...snad pro šílenou vizáž Svendovu, snad pro dvojroli Lie Kaase. Jedno společné pro Jensenovy filmy: dlouho leží v hlavě.

Majstrštyk Susanne Bier. Pro mě se zde úroveň nebezpečně dotýká imaginární hranice Dokonalého Filmu. Herci, dokonale padnoucí hudba, i kamera, dole v diskusi kýmsi přirovnána k home videu.... Ano, není to nejsyrovější. ( Pozor: pouze formou, o syrovosti obsahu jsem ochoten se bít !), není to "dogmatické". Je tu dojemnost, tak nechť že chtěná, výtečně se vše doplňuje s naturalismem ostatních scén ( afghánských i dánských). Třešnička na dortu: žádný problém s uvěřitelností, jsou tu přece denodenní zprávy třebas ze současné Sýrie. Ale ano, oči film taky třeba trochu otevírá. Prostě rezonance absolutní, překvapuje mě to u S.Bier ? Vlastně tyhle věty píšu po druhém zhlédnutí po cca půl roce a z původního zážitku nevyprchalo vůbec nic. Možná dokonce naopak.

Fantastická hodinová záležitost, a jen se těším na další věci od Pavola Barabáše, k něčemu se prostě člověk bůhvíproč dostane pozdě.. Vynikající informační hodnota a zároveň pocitovka, dokument "trochu jinak", s pozvolna budovanou atmosférou, s autorským vkladem.

Seznamuji se s Woody Allenem od novějších filmů, tedy k jeho počátkům. Dlouho jsem se coby milovník severského filmu k němu nedostával. Tenhle film zatím pro mě nejslabší, někdy prostě stačí jedno jediné kritérium, kterým si nevyvážím všechno to ostatní, co je nutno tvůrci přiznat. Pro mě je to tady přílišná užvaněnost, afektovanost. Tečka. Asi paralela s tím, co nesnáším v životě a přes co jsem se zde nepřenesl. Tudíž nejde o kritické zamyšlení, ale o poctivý subjektivismus, tuším, že mě bude provázet i zbylým Allenovským obdobím, nu..uvidíme.... Nicméně : "Asi je mrtvá. Tak jí zkus dát dárek." - to je do zlatého fondu.

Ono je to jedno, jde-li o komedii nebo tragédii nebo tragikomedii. Bavil ses ? Já královsky. A je to opět dalšího kousek skvělého mixu humoru a podtextu, a ještě pár filmů a budu chtít přesídlit kamsi daleko na sever. Žádný narativní realismus, sevřený stylizovaný tvar, pár modelových postav ( k čertu s jedinečností každého z nás, všechno už tu bylo !) a bezvadný smutek, smích. K čemu jsou nám fráze ( "Pokud se soustředíme na své slabosti, děláme ze sebe trpaslíky. Pokud se soustředíme na možnosti, můžeme se proměnit v obry "), je třeba prožitek, dostat se na kost, katarze. Koneckonců i ta terapeutka mohla ( nebo měla ?) stát na druhé straně barikády.

A tak nevím, asi první zklamání ze Severské filmové zimy. Myslím, že bez skútrů a ledových plání a vichřice by tenhle film byl poloviční. Drží se sice sevřeně na místě, taková vlčí bouda, ale...no prostě kulhá mi to motivačně, stavebně i dialogicky, Peter na konci s flintou a a výrazem "astalavista baby" . Duch nerušil, leč ději nepomohl, zbytečná figura. Na jedno shlédnutí ale rozhodně bez dívání se na hodinky.