dank011

Na konci to vlastně celé shrne farář: Bianca nám všem dala lekci - lekci z odvahy. I když odvahu měl spíše Lars, odvahu k tak nekonformnímu počínání. Lars není prosťáček a dobře věděl.....co a jak. Bianca byla pro Larse mezistanicí na cestě k lidem, což vyčuhuje od prvních vteřin, ale rozhodně neruší. Námětově je to taková "skandinávština"( exteriérově a barevným laděním rovněž), provedení nicméně sladkobolné a realistická stylizace někdy až vyloženě škodí, např. když dojde na scénu transferu sanitkou a hospitalizaci Biancy v nemocnici, která působí vyslověně kýčovitě a nepatřičně, ve srovnání s tím, co se dosud odvíjelo. Podle mě by rozhodně tak skvělému námětu více slušel kabátek absurdní komedie nebo naopak hlubší psychologické pojetí. Ryan Gosling v každém případě fantastický ( pro mě zcela náhodně druhé setkání s ním ve třech dnech, namachrovaný playboy v Bláznivé,zatracené lásce snad nemohl být protichůdnější postavou...a rovněž skvěle !). Poselství tedy zřejmé: neškodit a jít si svou vlastní cestou, bez bázně. A to sakra není málo. Přesto na více než tři hvězdy to za sebe nevidím.

Stručně: tenhle film prostě musíte chtít vidět. Nevím jestli tak vůbec, možná stačí chtít se pohladit v danou chvíli. Potom nebudete mít problém. Ba naopak. Jinak už vše bylo řečeno, prostě pohoda klídek...

Očekávaná další skandinávská perla, leč pro neuchopitelnost musím ubrat. Slizký nagelovaný pejsek s falešným Egem upekl dort s maskulinní kočičkou šelmičkou ala Rambo, svým Alter egem. Co by člověk neudělal pro obdiv své polovičky, že ? Nevolnost se nikterak nekonala, ale o kulinářském zážitku nelze mluvit ani omylem. Snad jen dílčí skvosty, sorry Skvosty jako scénka v hlubinách kadibudky nebo traktorová roadmovie z paměti nevymizí. Thriller jako thriller ani omylem, divácká katarze nikde, a pokud černočernou komédii, mám stále výš Jensenova Blikající světla a zejména Řezníky či Adamova jablka. Když už jsme na tom severu. Ale k čertu se srovnáváním ! Nebylo to špatné.

Svěží, plynoucí čistá zábava, závěrečná garden party dokonce nemající chybu. Inspirujte se čímkoliv, zkuste být kýmkoliv, ten pravý / ta pravá si cestičku k vám najdou a vy k nim. Absolutní pohodovka pro chvíle, kdy se po třetím pivu ještě nechce spát....

Tak přes ten permanentní modrošedý odstín, zahalující depresi takovou, že by se snad dala krájet...ke mně nedolehlo .... nic. Severské temno je mon tasse de thé, ale čeho je moc,toho je příliš. Nepravděpodobnost padání až do tolika sraček sráží uvěřitelnost tématu, včetně výchozí premisy, kterou je pro Vinterberga do značné míry právě determinance více než neradostným dětstvím. Pochopitelně výše zmíněné nemá nic společného s tím, že herecky a syrovou kamerou jde o jedinečnou záležitost.

Včera v TV: Tak za prvé, jak znám knihy M.Houllebecqa ( i když zrovna tuhle ne), umím si představit, že je to úplně o něčem jiném. Pro mě naštěstí, teď teda spekuluji, ale namísto nějaké "lynchovské" deviace jsem já viděl fantastický, komorní a chcete-li psychologický příběh dvou bratrů, jejich touhy, traumata, lásky a pády. Můžu přemýšlet o determinaci našeho života dětstvím radostným či neradostným. Za příběh, civilní a přesné dialogy a strhující, STRHUJÍCÍ herecký výkon všech, vypíchnu pak Moritze Bleibtreu, dávám pět hvězdiček. I když musím filmu přiznat pro mě určitou studenost ( a je to jiná studenost, ta německá na rozdíl třeba od severské..), porno manýry ( vzpoměl jsem si na Tykwerovo: Drei) a chvílemi takovou nějakou "laboratorní" sterilitu. A ještě budu chvilku přemýšlet, proč zrovna tenhle název - jistě , vychází z knihy, ale otázkou je, jak sedí zrovna k k takhle podané adaptaci ... Což ale není nijak podstatné...

Začnu z rozhovoru s autorem předlohy, spisovatelem Erlingem Jepsenem: "Co myslíte, že čtenáře a čtenářky na vašich románech tak fascinuje?" Odpověď: " Píšu o lidech, o nichž se jinak dočtete jen na titulních stranách senzacechtivého tisku. A lidé si říkají: to jsou úděsná monstra, naštěstí u nás nikdo takový nežije. Moje knihy nabízejí možnost lépe je poznat, lépe se do nich položit. A také se naučit, že člověk nemá příliš zbrkle vynášet soudy". Na druhém pólu možné percepce stojí přístup režiséra ( viz obsah výše) : „Rád bych, aby byl film vnímán jako noční můra v nadreálném, paralelním světě, kde jsou celkem pravděpodobné události kdykoli připravené vzepřít se naší běžné zkušenosti.“ A v tom je kouzlo filmu, v naprosté nejednoznačnosti, jak odvíjený děj vnímat. Přiznám se, že mě pomohla poloha vleže a pocit, že se jedná o jeden velký bizarní sen. Žánrová lahůdka, Dánsko jede, všechno o skandinávském filmu už bylo řečeno tisíckrát.

Preisnerova hudba v neučesaném severském dramatu ? Pro mě novinka a více než příjemné překvapení. Jinak váhám mezi 4-mi a 5-ti hvězdičkami, no, už jsem se rozhodl. Road movie od otce k dceři a nazpátek, pro každého z protagonistů i cestou k sobě samému. Kaisa se poprvé na pár vteřin ztrácí a na chvilku odkládá sebeobrannou masku falešné suverenity, Tomas hledá zbytky sebedůstojnosti. Scéna, kdy Tomas klečí uprostřed silnice a zoufale chlemtá kapky piva jímž je poléván....pátrám v paměti, kdy jsem viděl tak drasticky natočené ponížení člověka až na absolutní dno. Na dno, na než si lehl sám a dobrovolně. Dobrovolně ? No a že z Leny Headey prakticky nejde spustit oči....je jenom takovým malým bonusem. Jo a málem bych zapomněl - to úžasné zastavování u krajnice a házení mincí do telefonního automatu bylo ..wow, taky měl svět bez mobilů něco do sebe. Až na konci jsem se podíval, jak je ten film vlastně starý, no "starý"....

Typicky skandinávský ,zvláště dánský film, pět hvězd u mě sráží o stupeň níž posun od syrovosti k obtížně uvěřitelné perverzi, Freud by zaplesal, já ty lidské motivace vidím trošku jinak. Nicméně všeobjímající pochopení pro slabosti, hledání sebe sama a normální touhu po štěstí se nevytratilo, závěrečné setkání se všech čtyř hrdinů ( hrdinů??) u štědrovečerního stolu poté, co si vlastně každý s každým napříč generacemi (skoro)sexuálně užil je černohumorné jako krtek a navzdory všemu pozitivní jako hrom.

Přiznávám,že hodnocení možná trochu sráží přílišná délka filmu,nicméně: Kde jsou jaké lži ? Prostě parta přátel vyráží na dovolenou,přestože jejich kamarád leží v nemocnici. No a co ? To je důvod ke zrušení dovolené ? Potom je předkládán přes dvě hodiny trvající prázdninový mejdan, ten je menší pako, ten je větší pako, všechno naprosto uvěřitelné a vpodstatě normální figury, pár drobných fórků, celé je to natočené velice pěkně, není důvod se nudit ( a taky jsem se bavil, výborná kamera,spád a švih...), asi ústředním tématem je,že pracháček je sváděn svým dosud heterosexuálním kamarádem a těžko to vydýchává.....koho by to nerozhodilo,že ? Prostě ani s odstupem zde nevidím nic ve smyslu "těžké zkoušky přátelství". A po dvou hodinách a deseti minutách mejdanu pronese místní domorodec onen obviňující verdikt : viz úvodní věty komentáře od "Fr": a do konce filmu zbývá cca patnáct minut, pohřeb kamaráda a troška akceptovatelného patosu. Na jedno shlédnutí ale mohu jen doporučit.