Spiker01

Dalo by se mluvit o menším zklamání, že druhá řada zkrátka není tak nařachaná jako perfektní řada první, ale kdo je nařachanej, tak je bez pochyby Alan Ritchson. Velký tahoun seriálu, ovšem potěšil mě v této řadě Reecherův tým a doufám, že je uvidíme i do budoucna a vytěží z knih maximum. Co jsem tak pochopil, tak to trošku působí jako antologie a další řada má adaptovat sněžnou vánici, což bylo původně v plánu i pro druhý film s Cruisem. Tak uvidíme jak to tvůrci zvládnou, já budu opět u toho.

Nečekal bych, že mě Luc Besson ještě po těch letech dokáže takhle překvapit. Samozřejmě že je koncept trošku abstraktně nerealistický, ale ten způsob převedení do filmu si mě získával každou minutou a ačkoliv jsem slyšel, že pod slupkou může být něco více, nečekal bych, že mě DogMan nakonec tolik pohltí a šáhnu k pětikvaltu. Caleb Landry Jones se do podobně jokerovsky pitoreskní role perfektně hodí, nikdy však nepatřil k mým oblíbencům; nyní jej však budu vyhledávat častěji. A už vůbec bych nečekal, že si takhle užiju jeho Drag queen show, jež jsem si dokonce pouštěl několikrát. Za mě velké doporučení s výstrahou, že se jedná o velmi specifický styl a rozhodně nesedne každému.

I já ve filmu vidím ty problémy českého sci-fi, které se prostě u nás netočí a po Bodu obnovy zřejmě ani nezačne (byť samozřejmě na Netflixu je to hit). Cítím z toho, že film cílí spíše na starší diváky, kteří ideálně neviděli klasiky typu Blade Runner, kterého tvůrci citují/vykrádají a některé věci zkrátka nepůsobí úplně dobře, nejvíce mi to připomínalo tou futurističností první polovinu Demoliton Mana se Slyem (konceptem zas Altered Carbon) a já tu zkrátka musím být za toho, co chválí, jelikož když vidím ty české lokace a cyberpunkové kulisy v tom zasazené, musím skutečně smeknout klobouk nad tím, jak se Robertu Hlozovi a celému štábu kolem výpravy atd povedlo s takovým malým rozpočtem v kontextu žánru připravit takovýhle mix žánrovky, co u nás nemá období. Samozřejmě také vidím podivné dialogy, které nejspíš někdo šil horkou jehlou a chce se mi v tomto případě být celkově smířlivý a filmu přát a doporučit ať si ho na tom Netflixu pustíte.

První díl dává vzpomenout na zlaté časy netflixovského Daredevila, pozor, z produkce mé oblíbené zrušené divize Marvel Entertainment, bohužel a nepřekvapivě s horší choreografií, ale aspoň s krví a potem. Obecně iniciativě Marvel Spotlight mimo kánon MCU fandím a jsem rád, že tihle pouliční hrdinové se do budoucna nebudou dokola vypořádávat s Thanosovým lusknutím a budou si řešit vlastní příběhy bez záchrany světa, zpětně tam řadím i Moon Knighta například. Bohužel mě však indiánská tématika vůbec nezajímala a od prvního dílu, který mě nakonec bavil nejvíce, jsem doufal, že se vyšvihneme výše, ale tvůrci možná pořádně nevěděli kudy kam a v postprodukci se asi dost čachrovalo, dokonce i s počtem dílů. Echo jako taková mi nakonec tolik nevadila (leč ty magické schopnosti si mohli odpustit, byť samozřejmě mají svůj komiksový základ, ale kdo její komiksy zná?), návrat Kingpina ve větší roli jsem hodně ocenil, i když mi pořád nějak přišlo, že se drží zkrátka a výsledných 5 dílů je tak akorát. A teď už mi hoďte tu čtvrtou sérii Daredevila a budu nejvíc spokojen.

Ačkoliv se mi nějaké díly Hunger Games líbily (hlavně dvojka) a Francise Lawrence stále považuji za kvalitního režiséra, od prequelu jsem nečekal vůbec nic a absolutně se děsil 157 minutové stopáže. Což ačkoliv stále je moc, k mému velkému překvapení jsem se nenudil, příběh mě docela zajímal a i akce docela stála za to, což je dobrý příslib k chystanému Constantine 2 od stejného režiséra. Rachel Zegler můžu všude, takže to byla celkem jistota, ale příjemně mě překvapil i představit hlavní role, kterého rád uvidím i v dalších rolích. A možná i v dalších dílech, jelikož se z Balady o ptácích a hadech vyloupla taková menší trvalka a menší úspěch v amerických kinech, takže bych i doufal ve dvojku. A já u ní rád budu.

Krásná vyvražďovačka Nácků ve Finsku s krásnou kamerou a záběry na krajinu. Jednohubka, která ale potěší, když si jí na Hbo max jeden nudný večer pustíte.

Ze začátku jsem odolával a šel do toho způsobem, "Ricky, nejsem žádnej tvůj extra fanoušek, prostě mě po náročném dni pobav." A to Ricky Gervais do puntíku splnil a rozesmál mě opravdu nahlas, což mi tak přijde, že je stále náročnější. Obzvláštně v dnešní době přehnané korektnosti je to záhul a ta vlna odporu je masivní. Jasně, chápu, že mnoho lidí nesdílí tento typ humoru a může je urážet a třeba scéna s masturbací tam vůbec nemusela být. Ale mě celkem pobavila a jsem zastáncem toho, že humor by neměl mít hranice. Ať si každý vybere, jestli ho baví inteligentní, rasový, antisemitský nebo černo-černý a ten vnímá, stejně jako já, který zbytek ignoruje. 100%

Ze začátku jsem si říkal, co jsem si to pustil, ovšem k mému překvapení je Leo animák s přesahem nejen pro děti, ale i dospělí si v něm to své najdou. Adam Sandler má skvěle napsanou postavu a svým přistárlým dabingem dokázal Leovi vdechnout velkou část svých sympatií. Velmi milé překvapení, které jsem si užil mnohem více než jsem mohl čekat a to jsem slyšel už předtím dobré ohlasy. V době kdy mě animáky úplně pouštějí je to o to cennější skalp.

Velmi mě v takovém filmu překvapil ten cit pro ty vzpomínky z dětství a lásku k tomu sportu. Hynek Čermák je dokonalý mentor dětí a hnací motor celého filmu a skupina těch hokejistů je vybraná velmi dobře a u nikoho nebolí jejich herectví, což je velký problém českých filmů i seriálů. Tvůrce Dan Pánek to měl lehčí v tom, že ho Nagano přesně trefilo ve správném věku a těžší naopak v tom zhmotnění vzpomínek na plátno (dobové reálie naprosto přesné, co si pamatuji ze svého dětství, ne tolik vzdáleného od děje filmu, jen ta Angličtina pro samouky ve škole mě trošku trkla), ale dle mého se to povedlo výborně a pětikvalt uděluji za perfektní režii a neokoukanou kameru hlavně v druhé polovině. Nyní jen budu doufat, že postupně film vyhoupne do červené, kam bezpochyby patří i kdyby to byla pro většinu lidí jen pohodová sedmička.

Mám pro tyhle akčnáky slabost a Matka by si zasloužila tak o 20% lepší skóre. Samozřejmě, že to není instantní klasika, ale oproti digitálnim zrůdnostem typu Rachel Stone tu šlape atmosféra, charisma hlavní herečky a dokonce i ta akce. Zasloužený hit na Netflixu a snad bude více takových než těch druhých zmíněných.