Deti Nagana

Hodně příjemná a překvapivě solidní podívaná, která sice není ničím originální, svůj účel ale splní. Je evidentní, že Dan Pánek byl v době konání Nagana malým klukem, protože zcela přesně zachytil to, co se tehdy dělo a jak hokejové šílenství zachvátilo bez výjimek celý národ. Devadesátková a nostalgická atmosféra funguje výborně, což platí i o trochu nenápadných, ale taktéž přesných kulisách, které mají dobový nádech. Příběh je tedy dost předvídatelný a klišovitý, to ale tolik nevadí, protože tempo je poměrně svižné, navíc funguje i po vztahové stránce, protože Pánkovi se podařilo minimalisticky a nenápadně zachytit poměry v několika rozvrácených rodinách, v nichž to asi není tak veselé, ale sportovní vyžití a parta kamarádů jsou jakýmsi únikem před realitou. A ačkoli mnoho prvků není dořešeno a zůstane u náznaků, opět to tolik nevadí. Výsledek je moc fajn i díky obsazení, v němž tedy chybí nějaký výrazný dětský talent, všichni zúčastnění ale hrají velmi dobře, jsou sympatičtí a probíhá mezi nimi potřebná přátelská chemie. Z dospělých pak nejvíc zaujmou Hynek Čermák, jemuž stačí nechat působit své charisma, a Klára Issová. Děti Nagana jsou možná trochu nenápadný film, v záplavě mnoha zbytečných a nablblých tuzemských komedií ale zaslouží pozornost, protože patří k těm nemálo počinům, u nichž se rodiče nemusí před svými potomky stydět, že jsou dojati. Více zde. 60 % (23.02.2023)

Jeden si přidřepne a za zády rozhodí hokejky… to byly časy. K tomu Jardova žvejka, Zárubův ječák, dvacetikorunová bankovka, Tamagotchi, devadesátkové káry, móda, nostalgie a „specifický“ výchovný styl. Ale taky skrz naskrz průměrný a průhledný příběh. Nemá to dynamiku, nemá to tah na bránu, nemá to ani moc humoru. Kluci (a nej holka ze třídy) dostanou na plácku u hospody klepec od party z druhého stupně, ujme se jich bývalý extraligový hokejista, kromě tréninků padne i pár „životních“ rad, takže odveta bude jiné kafe. Nic víc, nic míň. Nagano (hlavně ten dopad na společnost), které bylo minimálně pro jednu generaci zásadní událostí, se už nikdy nezopakuje. Dané době docela rozumím, příběhu méně. Dan Pánek totiž otevírá řadu témat, která nezvládá, neumí s nimi pracovat a vlastně je ani nedokáže nějak solidně uzavřít. A asi ani nechce. Takže pokud něco funguje, tak právě nostalgie. (27.05.2023)

"Na Senators nikdy nesázej! Nemám je rád!" Senátorům fandím od roku 1993, kdy se vrátili do NHL, takže touto větou kleslo hodnocení o 20%. Nagano je něco, co nejde ani zopakovat (opravdu poprvé nejlepší hokejisté světa proti sobě a na neutrální půdě! Turnaj století, není něco, co jme si vymysleli my, měla to být přehlídka hráčů z NHL a finále bylo předurčeno pro USA-CAN, ale oběma jsme vystavili stopku my...), ani k ničemu jinému českému přirovnat (pravda, několik legendárních sportovců by se našlo, ale na Nagano to prostě nestačí)! Jak velká věc to byla, dokazuje o 20 let později dokument Pásky z Nagana a na nich zachycen všeříkající pohled z druhé strany. Film se veze na té nostalgické vlně a oblibě hokeje (tady přesněji hokejbalu) obecně a popisuje příběh jednoho, kterého Nagano inspirovalo. Je to fajn natočeno a v pohodě to utíká. I když je to na mnoha místech předvídatelné, nevadilo to. Ale fakt mě celou dobu skoro vytáčelo, že se Dom snaží chytat kšiltovkou! Tu blbou lapačku mu taky mohli z něčeho spíchnout. Je to dost důležitá součást výstroje golmana... Ale bylo to fajn. (23.09.2023)

Velice příjemná rodinná záležitost, která svojí atmosférou hodně zvolňuje a nutí diváka odpočívat. Zároveň ale notně přidává na nostalgickou tóninu, protože už dle názvu všichni, kteří Nagano zažili, prožili a užili, musí vědět, co takový příběh znamená. Pokud Vám bylo osm jako mě, tak pochopíte prakticky vše, co se zde děje. A jelikož se to tvůrcům povedlo na výbornou, tak nemůžu jinak, než jim poděkovat za hezký exkurz do minulosti a do doby, kdy bylo divoce, ale v jeden moment pro národ velice hezky. (26.09.2023)

Aj keď po dejovej stránke nie je tento film žiadne terno, má v sebe neuveriteľnú dávku nostalgie. V čase českého triumfu v Nagane som mal 10 rokov, takže to bol zhruba vek Dominika a jeho rovesníkov. Tento film bol pre mňa obrovským nostalgickým závanom, a to čo prežíval Dominik, som prežíval aj ja, takže o to väčší záber mal na mňa tento film. Hokejbal s tenisákom bol u nás na dvore medzi panelákmi takmer každodennou činnosťou, takže mnoho toho "podprahového" humoru som o to viac precítil. Každopádne, dejovo bol tento film značne predvídateľný, každému snáď bolo jasné, ako to napokon skončí. Ale nevadí, v tomto prípade mi ten happy end vôbec neprekážal. 4* (19.06.2023)