pursulus

Mé hodnocení celé řady ruských "Svérázů" a můj názor na ni jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Hanba shovívavosti.¬         Je-li kdo shovívavý k lidem, jejichž popudem ke konání díla je přede vším zisk, po tom to není na místě, uživateli fragre (viz jeho opoznámkování). Tento snímek, jinak tak skvěle, citlivě, velkolepě natočený sráží dolů zásadní — opakuji, zásadní překroucení, změna vyznění a poslání knihy-předlohy, Chrámu Notre Dame v Paříži od vynikajícího romanopisce francouzského 19. stor., pana Victora Huga. Toto ostudné přizpůsobení, osob zodpovědných, svým prvořadým mrzkým cílům je neomluvitelné: dílo které mohlo býti jedním z nejlepších filmových přepisů významných klasických románů, zničila snaha vydělati co nejvíce: a to je kapitalismus: řád bez vyšší ideje, řád, který nesahá "krutému" středověku ani nad kolena.¬                 Středověká Paříž, její stafáže, její lid je vykreslena tak působivě, že český filmový mistr F. Vláčil by se měl odkud přiučiti, kterak se správně po středověku dělá stafáž a masky a středověké herectví (pozn.: narážím zde na starou slabinu "středověkého" Vláčilova snímku Markety, jíž je odfláknutá výprava a místy ne dobré masky a nedobové herecké projevy). O to větší hanba padá na osoby zodpovědné za znevážení a snížení odkazu klasikova.

Zvony distributora.¬         Nabyl jsem dojmu a získávám jistotu, že čím je oficiální text distributora oslavnější, tím je samotný snímek slabší a scénář sám či jeho provedení ubožejší. Ještě několik takových kapek, jakou je OTD k tomuto snímku, a budu o tom přesvědčen.¬                 Neznám knihu "slavného" spisovatele A. MacLeana (bože, kolik spisovatelů je takhle "slavných" — sto tisíc?); jísté je, že scénář, který napsal týž, mezi "slavné" zařaditi nikterak nelze. Smíšením anglického humoru (druhé třídy) a "bondovsky" (podle OTD) akčních scén vznikl pak z toho všeho nápoj, který bych přirovnal ke směsi burčáku a dobrého vína. V jednom se snad mohu mýlit: snímek byl natolik demotivující, že mi možná ušlo záření mající (podle OTD) vycházeti z filmových hvězd (Hopkins, Delonová). V tom případě musím oceniti práci kameramana, jenž (zřejmě použitím speciálních skel) zamezil přeexpozici.¬                 Usnouti dá se i u dobrého snímku; když jsme unaveni, tělo si řekne o své. Ale napadají-li mne u sledování úvahy druhu "snad abych šel přeci jenom umýt to nádobí, aspoň to budu mít odbyté", cítím jaksi "tíhu ducha" místo "tíhy matky země". Příjemná to změna.

Tománek.¬         Co mohu čekati od absolventa oboru "Nová média" jiného než méněcenný projev? Navíc Jan Tománek, takto tvůrce tohoto krátkého animovaného snímku "Žáby", žebrá kde se dá o státní podporu, znamení to všech neschopných, ač pracuje ve vlastní soukromé společnosti inteligentního názvu "Art And Animation Studio". Že je členem Mensy, spolku nadprůměrně inteligentních lidí, je k neuvěření; ale asi prošel o příslovečný chlup a také, inteligence zkoušeného druhu se dá do jisté míry i naučiti.¬                 Heslo "výtvarník Tománek r. 1948" se mi stalo synonymem pro stvůru vystudovavší sice výtvarné školy, ale vlastního umění neschopnou. Jak už tady někdo psal, i nejhorší obdobné snímečky od fy Pixar měly alespoň zdání, alespoň patinu umleckého ztvárnění a nějaké myšlenky, byť třebas slaboduché. Tedy, tady je také přítomna myšlenka, abych byl spravedlivým a pozorným divákem. Beznápaditě vytvořený hmyz, žáby zjevu mezi rostlinami a hrochy vydávající místo kvákání podivné martické zvuky, chlemstající okololétající hmyz; pak, se změnou hudebního podbarvení (vypůjčeného z filmu Tenkrát na Západě — och, opět, jak inteligentní) objeví se štíhlé, dlouhé ptačí nohy: další predátor ale na scaenu už nevešel, bylť konec filmu.

Mé hodnocení celé řady "Žralokanáda" významné filmové produkční společnosti "Asylum & Syfy comp.", jakož i můj názor na celou řadu jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Mé hodnocení celé řady "Žralokanáda" významné filmové produkční společnosti "Asylum & Syfy comp.", jakož i můj názor na celou řadu jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Asylum & Syfy comp.¬         Žralokonádo, Žralokanádo, Žraločí tornádo neboli Sharknado v původní řeči je několik televizních celovečerních filmů, které jsou v názvu rozlišeny (až na první) pořadovou číslovkou. Snímky tvoří vlastně seriál s díly volně na sebe navazujícími. Celkem je šest dílů Žralokanád, při čemž šestý díl, který má býti natočen v roce 2018, má býti — podle zveřejněných zpráv — dílem posledním.¬                 První Žralokanádo nenechalo drtivou většinu diváků na pochybách, že produkční společnost "Asylum & Syfy comp." (známá svými, dejme tomu výstředními, snímky z oblasti hororu a sci-fi) dostála opět své pověsti. Snímek byl natolik špatný, že se bez potíží zařadil do dlouhé řady produktů zmíněné společnosti, aniž by vybočil z řady.¬                 O rok později však přišlo Žralokanádo číslo 2 a stalo se pádným důkazem, že produkce společnosti "Asylum & Syfy comp." se skokově zlepšuje. Žralokanádo 2 rozhodně vybočuje z řady slaboučkých beznadějných propadáků, různých Mega- a Mecha- žraloků, místo toho dostáváme opravdový poklad, opravdovou blyštivě zářící hvězdu Žralokanáda 2. Při tom, ještě u Žralokanáda číslo 1 nebylo snadné určiti, kam umělecký vývoj "Asylum & Syfy comp." půjde, kterou cestou se vydá: všecko svědčilo pro cestu dolů, kamsi do světa kanálů a stok, až, hle, přišlo Žralokanádo 2. Tomu, komu se nelíbila, ba byl zděšen, dosavadní činností spol. "Asylum & Syfy comp.", tomu doporučuji, aby shlédl Žralokanádo 2. Bude překvapen, kam věci zašly. Více už neřeknu, abych zájemce nepřipravil o zážitek, který lze směle označiti jako nevšední.¬                 Po Žralokanádu 2 ovšem přišla další Žralokanáda, a ta se stala zklamáním pro ty, kdož se snad kochali nadějí, že po Žralokanádu 2 půjde hvězda "Asylum & Syfy comp." strmě vzhůru. Nešla a ostatní Žralokanáda se zařadila do řady snímků nevyčnívajících z řady produkce naší společnosti. Po pravdě řečeno, od Žralokanáda 3 jsou Žralokanáda hloupější a hloupější, neboť vtipnost (ne každý snese vtipnost Žralokanád, dobré je určité proškolení od zkušeného diváka) byla vyčerpána ve druhém a třetím kousku docela a nezbylo docela, ale docela nic.¬                 První tři Žralokanáda mám vypálené na kotoučku DVD a mám je ve složce oblíbených snímků hned vedle "Monstra z hlubin" a dalších produkčních klenotů "Asylum & Syfy comp.".¬                 Na závěr je mi už pouze zmíniti se, že moje hodnocení prvního Žralokanáda zde je hodnocením celé série a taktéž toto opoznámkování je za celý "seriál". Tomu, kdo by se pozastavoval nad tím, že jsem ještě neviděl šesté a poslední Žralokanádo, neboť bude teprve natočeno, tomu odpovídám, že vsázím svůj grunt i s polnostmi proti názoru, že poslední Žralokanádo by mělo zvrátiti rozhodným způsobem kvalitu celé řady.¬                 První, tedy toto původní Žralokanádo hodnotím známkou "odpad!" stejně jako ostatní Žralokanáda, s výjimkou skvostného a tak slibného "Žralokanáda 2", které získalo ode mne příznačné 2 *.

Pět minut od dokonalosti?¬         Poznámka: Toto opoznámkování i mé (zprůměrované) hodnocení je za všechny díly "Vesmírné odysey" podle knih A. Clarka. Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".¬                 Ve směs drží se shoda názorů, že snímek "2001: Vesmírná odysea" tvůrců A. Clarkeho (coby původce předlohy a podílníka na scénáři) a S. Kubricka (coby režiséra a tvůrce scénáře) je dílem mimořádným, s tou výhradou, že je poškozují nadbytečně dlouhé bezdějové úseky, byť doprovázené vhodnou hudbou. Další odsudky týkají se závěru snímku a koření v nepochopení myšlenkového záměru, konečného vyústění.¬                 Abych mohl provésti zobjektivizování hodnocení tohoto bez pochyby výjimečného snímku, musel jsem jej shlédnouti dvakrát (proběhlo s odstupem mnoha roků), při čemž mi bylo vypořádati se zvláště s oněmi natáhle jevícími se úseky; pochopil jsem, že podobně jako u Vláčilova snímku "Maréta Lazarová" je třeba přizpůsobiti své rozpoložení a očekávání sledovanému dílu, jednoduše pohodlně se usaditi v křesle a cele se oddati "dívání", bez kdesi usazených myšlenek na čas, zítřejší vstávání, zaběhlý shon apod.; ona natáhlost určitých úseků je totiž součástí přesné komposice, bez níž dílo by ztratilo mnoho ze své vnitřní působivosti, kterou, ovšem, může si vychutnati a vyvnímati ji pouze divák opravdu sledující, nikoli ten, kdo je myšlenkami jinde, kdo je roztěkán. Nebudete-li pozorni, minete ta nejkrásnější umělecká díla malířství, sochařství či stavitelství bez povšimnutí. Mohu shrnouti, že kdo něco chce, musí pro to taky něco udělat — požadavek pro současného člověka zkaženého technikou a dostupností mnoha zdánlivě samozřejmých věcí nehorázný. Dále mi druhé shlédnutí umožnilo uchopiti filosofický závěr díla v celé nádheře ukazovaného podobenství (nápověda: sklenice).¬                 To je z mé strany vše, považuju to za dostatečné vyjádření ke skutečnosti, že jde o geniální umělecký počin. Následovně mohu poukázati za jedno na commentaria s příznakem zásadního nepochopení, špatná (za mnohé uživ. monolog, Una111) a za druhé na ta od těch, jimž dvouapůlhodinový zážitek nepřišel jako zátěž, ale jako Umění (pursulus, Shadwell).¬                 Poznámka: Knihu (mám na mysli knihu původní, tedy "2001: Vesmírná odysea") jsem četl jednou a to před mnoha roky; tenkrát na mě velmi zapůsobila právě svým vyústěním, ale protože si je už určitě nevybavuju, nelze říci, že by přečtení knižní předlohy ovlivnilo můj divácký zážitek a následný soud. A, pozor, není pravdou, že předlohou byla Clarkeho povídka "The Sentinel" (chybně na ČSFD i na IMDB) — předlohou byl román názvu stejného jako je název filmu.¬                 Druhá část, nazvaná "2010: Druhá vesmírná odysea" je výtvorem podivuhodně houževnatého newyorkského režiséra, scénáristy a kameramana P. Hyamse. Knižní předlohu pro tento díl jsem nečetl a nebo četl někdy v mládí, aby byla zapomenuta pod dojmem z původní knihy, a totéž se dá říci i o filmu. Totiž dobré "sci-fi" — a nic víc.¬                 Původní "Vesmírnou odyseu hodnotím za 5 * a považuji ji za filmové dílo geniální. Druhou odyseu, která mi víceméně nezaujala, je mi hodnotiti za 3 *.

Mé hodnocení všech částí "Vesmírné odysey" podle knih A. Clarka a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Slzy tajné agentky.¬         Neříkám ne; říkám: auvajs. Děj pro vlastence z české kotliny nezajímavý, odtažitý (dost bylo září 2001!). Odkrývání známých pravd o mučení vězňů americkými složkami na základnách v Pákistánu a jinde, aby se vymáčkli. Snaha o objektivitu zmínkou o vpádu Američanů do Afghánistánu a následné reakci domorodců na příchod bílých teroristů. Hodinu a více trvají záběry dokumentující práci tajných služeb — mučeníčko, ovocná šťáva a koláč nebo kuřátko, porady, jak dál, analýzy, hledání, mučeníčko... Pak nájezd zvláštní jednotky na dům s hledaným Arabem, pár t-t-t-t-t a krvavé skvrny na bílých košilích.¬                 Snaha o suché, nestranné podání. Při tom snaha pronésti tam něco nad rámec holé faktografie (takové opatrné a chytré vnášení lidské vrstvy do "dokumentu"), kterážto snaha dokumentární podání narušuje, takže jako celek to všechno působí podivně plytce. Navíc je tenhle "dokument" příšerně dlouhý — aby z toho mohl býti celovečerní více jak dvouhodinový "oscarový" film? — to nebyl přínosný nápad. Snad ze všeho nejhorší byly ale ty slzy naší hlavní tajné agentky, jimiž je snímek zakončen — jeden z pokusů, vnésti do holých fakt něco navíc.¬                 Kdyby režisérce Hoch Ambitionové šlo o dokumentární způsob sdělení, potom by musel býti snímek natočený ouplně jinak; tvrdě opravdově, bez oněch podbízivých příkras, o nichž jsem se zmínil, které slouží pouze k tomu, aby jí udělaly jméno u americké kritiky. Nesdílím názor, že dobrý manipulátor je dobrým režisérem, a právě z tohoto důvodu nemohu Ambitionovou mezi dobré režiséry zařaditi.¬                 Poznámka. Podobně na mě působil i jiný snímek režisérky Hoch Ambitionové, "Smrt čeká všude" z působení americké armády v Iráku. Získal jsem názor, že této ženě by lépe slušela práce válečného zpravodaje; to by jí určitě líp sedlo než točení "dokumentárních" uměleckých snímků oceňovaných potleskem a slinty paznehtů v různých amerických komisích.¬                 Případné opoznámkování: uživ. kedu.