pursulus

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Mé hodnocení všech dílů "Hvězdných válek" v podobě celovečerních filmů (od Lucasovy "Skryté hrozby" po Johnsonův "Poslední z Jediů") a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

"Vymítač" a malý přehled špičkových hororů.¬         Poznámka: Toto opoznámkování i mé (zprůměrované) hodnocení je za všechny díly "Vymítače". Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".¬                 "Vymítač ďábla" v režii W. Friedkina z r. 1973 je velmi slušný, dobře udělaný horror. Ač nedosahuje naprosté špice*) hororového genru, Friedkin si s námětem coby zručný režisér poradil dobře. Hůře to dopadlo s násilnými pokračováními, ale tak už to bývá, když někdo chce na úspěchu jednoho postaviti úspěch vlastní. Míním, že za podívání stojí pouze původní, Friedkinem řízený "Vymítač".¬¬¬                 *) Malý přehled špičkových hororů (řazeno od nejstarších).¬         'Upír Nosferatu' z r. 1922 podle knihy Bram Stokera, v režii F. W. Murnaua; 'Psycho' z r. 1960 podle knihy Roberta Blocha, v režii Alfreda Hitchcocka; 'Taste of fear' z r. 1961 v režii Setha Holta; 'Čekej do tmy' z r. 1967 s Audrey Hepburnovou v hlavní úloze; 'Přichází satan!' z r. 1976 v režii Richarda Donnera, s Gregory Peckem v hlavní úloze; 'Osvícení' z r. 1980 v režii Stanleyho Kubricka, s Jackem Nicholsonem v hlavní úloze; 'Věc' z r. 1982 podle povídky Johna Wooda Campbella (jr.), v režii Johna Carpentera; 'Hellraiser' z r. 1987 tvůrce Clivea Barkera; 'Dětská hra' z r. 1988 v režii Toma Hollanda; z novějších snímků 'Chata v lesích' z r. 2012 tvůrců Josse Whedona a Drew Goddarda.¬                 Tohoto Friedkinova původního Vymítače hodnotím za 3 *.

To málo.¬         Nepřesvědčivé, akademicky zpracované drama s násilně a zbytečně použitým hororovým prvkem bez patřičné působivosti. G. del Toro je mistrem omáček, mistrem formy, vizuálu, ale toto jeho mistrovství je uzavřené samo v sobě, není mu pronikati dál a každý ví, že omáčky bez pořádné porce knedlíků se nenajíš. Kuchař, který strávníka ošidí o knedlíky, není prakticky použitelný a z každé hospody by takového vyhodili; malíř, který nahodí na plátno barvy bez vnitřní konsistence, vytvoří pouhou mazaninu; a filmový tvůrce, kterého opájí vizuál, nevytvoří kvalitní drama. G. del Toro je v "Ďáblově páteři" velkým umělcem pouze vnějškově, na hodnotný, živoucí výtvor se skutečnou duší nedosáhl. Něco málo mu k tomu chybělo; leč právě to málo odděluje slepé od vidoucích a umělce od Umělců. Snímek tedy je počinem slabším, v podstatě nepodařeným, a tím také opomenutelným.¬                 Případné opoznámkování: uživ. 'Maq'; také 'Vančura'.

Víra tvá.¬         Nechtěl bych točit filmy podle scénářů Daria Argenta. Porád bych mu je musel vracet k přepracování, až by naše spolupráce vzala za své. Ano, mně by rozhodně nestačila slupka vnějšího účinu, pod níž se nachází oblast, o které mám to mínění, že obsahuje pouze zmatek, neurčitost tvůrčího záměru. Argento je tak v mých očích malým umělcem chtějícím dělat velké věci. Okatost vnějškovosti je tak působivá, že zmámila řadu diváků, kteří jaksi pozapomněli věnovati se také obsahu a sdělení. Argento působí v umění jako zdatný a šikovný politik na své voliče — omáčka řečí a gest nahrazuje nedostatky a řeší potíže.¬                 Dario Argento jako scénárista a Michele Soavi jako režisér — to jsou dvě ruce, jejichž hororový stisk je pevný a upřímný. To, co jsem řekl o Argentovi jako scénáristovi, platí stejně tak dobře o Soavim jako režisérovi. Výsledkem jsou snímky jako "Svatyně" nebo "Sekta", u nichž snaha o vnějškový výraz přebíjí vnitřní záměr do té míry, že ten ani nemusí existovati, natolik je podružný.¬                 Argentovy scénáře jsou plny slabých míst, které Soaviho režie látá přímo stalinovskou rukou. Přes to všechno jsou společné počiny obou — "Svatyně" i "Sekta" — spíše dobré než špatné. Je to tím, že si věří — a tak nakonec přesvědčí i diváka.

Víra tvá.¬         Nechtěl bych točit filmy podle scénářů Daria Argenta. Porád bych mu je musel vracet k přepracování, až by naše spolupráce vzala za své. Ano, mně by rozhodně nestačila slupka vnějšího účinu, pod níž se nachází oblast, o které mám to mínění, že obsahuje pouze zmatek, neurčitost tvůrčího záměru. Argento je tak v mých očích malým umělcem chtějícím dělat velké věci. Okatost vnějškovosti je tak působivá, že zmámila řadu diváků, kteří jaksi pozapomněli věnovati se také obsahu a sdělení. Argento působí v umění jako zdatný a šikovný politik na své voliče — omáčka řečí a gest nahrazuje nedostatky a řeší potíže.¬                 Dario Argento jako scénárista a Michele Soavi jako režisér — to jsou dvě ruce, jejichž hororový stisk je pevný a upřímný. To, co jsem řekl o Argentovi jako scénáristovi, platí stejně tak dobře o Soavim jako režisérovi. Výsledkem jsou snímky jako "Svatyně" nebo "Sekta", u nichž snaha o vnějškový výraz přebíjí vnitřní záměr do té míry, že ten ani nemusí existovati, natolik je podružný.¬                 Argentovy scénáře jsou plny slabých míst, které Soaviho režie látá přímo stalinovskou rukou. Přes to všechno jsou společné počiny obou — "Svatyně" i "Sekta" — spíše dobré než špatné. Je to tím, že si věří — a tak nakonec přesvědčí i diváka.

Víra tvá.¬         Nechtěl bych točit filmy podle scénářů Daria Argenta. Porád bych mu je musel vracet k přepracování, až by naše spolupráce vzala za své. Ano, mně by rozhodně nestačila slupka vnějšího účinu, pod níž se nachází oblast, o které mám to mínění, že obsahuje pouze zmatek, neurčitost tvůrčího záměru. Argento je tak v mých očích malým umělcem chtějícím dělat velké věci. Okatost vnějškovosti (podpořená v tomto snímku navíc velice dobrou a příhodnou hudbou, také od Argenta) je tak působivá, že zmámila řadu diváků, kteří jaksi pozapomněli věnovati se také obsahu a sdělení. Argento působí v umění jako zdatný a šikovný politik na své voliče — omáčka řečí a gest nahrazuje nedostatky a řeší potíže. Barevný svět Suspirie mi připadá jako výstavní síň se záhadnými obrazy, k nimž klíč nikdy neexistoval.¬                 Scénář k Suspirii má tolik slabých míst jako cedník děr. A její barvičky jsou k vidění na každé noční diskotéce, včetně tvářiček pitvořících se dívek. Přes to všechno je Suspiria spíše dobrá než špatná. Je to tím, že Argento si věří — a tak nakonec přesvědčí i diváka.¬                 Případná opoznámkování: uživ. Shadwell, gudaulin.

Mé hodnocení celé řady "Hor majících oči" a můj názor na ni jsou ZDE pro původní "Hory" ve scénáři i režii Wese Cravena z r. 1977 a ZDE pro původní "Hory" natočené s přihlédnutím k původnímu Cravenovu scénáři ve scénáři a režii A. Aji z r. 2006. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Kupte si hodinky Prim.¬         Poznámka: Toto opoznámkování i mé (zprůměrované) hodnocení je za celou řadu "Hor majících oči". Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".¬                 Schopný hororový námět poměrně dobře zpracovaný, ovšem zpracovaný samoúčelně, jednostranně, primitivně, bez nějaké další přidané hodnoty, takže na vysoké hodnocení nemůže dosáhnouti. Oba původní počiny (Hory" ve scénáři a režii Wese Cravena z r. 1977 i "Hory" natočené s přihlédnutím k původnímu Cravenovu scénáři ve scénáři a režii A. Aji z r. 2006) jsou přibližně stejně dobře udělány s tím, že pozdější snímek má modernější, poněkud dynamičtější ráz.¬                 "Hory mají oči 2" ve scénáři W. Cravena a v režii M. Weisze se nedají označiti jako zcela podařené dílo, trpí závadami příznačnými pro řadu "dvojek" ((jako násilné navázání na původní příběh, horší (režisérské) vedení atp.)) majícími kořen v hesle "z povedeného vytřískejme ještě více, ať to stojí co to stojí", s kterýmžto přístupem vznikne cos pořádného málokdy.¬                 Tyto původní "Hory" hodnotím za 3 *.