pursulus

Total Action.¬         Snímek je určený především pro hltače "akčňáků". Bude státi za to ale i všem těm milovníkům "sci-fi", kteří stojí hlavně o dobrou podívanou bez hlubokých nároků. Velmi dobrý scénář, režie, kulisy, ztvárnění postav i herecké výkony. Arnold Schwarzenegger nemusí býti vaším oblíbencem, aby se vám tenhle snímek líbil. "Červenoknihovní" konec v tomto snímku zhola nic nepokazí — dá se označiti za vtipný. Takže — dobrou podívanou, napínejte se a bavte se!

Neděkujte.¬         Protože jsem věrným příznivcem věrohodnosti a soudnosti, nelze mi jinak, než označiti tento snímek za pitomost. Poněvadž nalévati lidem blbiny do hlavy (a tím je nepřímo podváděti) není v konsumní společnosti trestné (ba ani, obávám se, trestuhodné), lze předpokládati, že pachatelé si užili na svobodě svůj, asi nevelký, zisk ze svého jádra. Samotný děj se skládá ze snůšky faktických nesmyslů, několika rádobyvtipných hlášek a jedné opravdu zajímavé postavy super-hackera, která v celém amatérismu jak scénáře, tak jeho provedení plave jako žralok. Bože. Ne, neděkujte mi, že jsem vám ušetřil čas a oči před tímto snímkem. Já ho totiž také doporučuji: jako jarmareční scifitragikomedii, což je, napadá mi, nový umělecký žánr.

Třetí stupeň.¬         Jsou prý tři stupně slabomyslnosti: debilita, vyznačující se mdlostí mysli, imbecilita, vyznačující se slaboduchostí a posléze idiotismus, značící tupost a blbství. Tento snímek, dostavší cenu 'Razzie Awards', udělovanou nejhorším filmům, je dle mého laického názoru — nejsem lékař — záležitostí třetího stupně slabomyslnostní stupnice. Vhodné pro diváky kochající se podobnými výstřelky.

"Akčňák" s přídavkem.¬         Snímek má spád, napětí, logiku, některé kaskadérské kousky berou dech. Povedených akčních snímků je více, ale Rambo má pro mě osobně jeden přívažek: ukazuje nesmiřitelnou zarputilost člověka, jemuž se ukřivdilo, neochotu vzdát se dovedenou do krajnosti. V dnešní době, kdy život zejména mládeže se řídí hmotnými zájmy potažmo hmotnými starostmi o co nejpohodlněji zajištěnou budoucnost a kdy v každé další generaci se více vyprazdňují pojmy jako láska, cit, čest, spravedlnost, povinnost, doporučuju ke shlédnutí o to víc.¬                 Uviděti za jevem hodnotu znamená pochopiti umělecký jev či projev. Nechci býti karatelem, chci poukázati právě na toto. Kdo vidí pouze akci, a "Ramba", ten toho vidí a pochopí málo. Nemyslím si, že pozadí postavy bylo tvůrčím záměrem; to ale není důležité: vždyť "kouzlo nechtěného" může býti stejně působivé jako záměr...

Mohlo to být lepší.¬         Mám za to, že tento snímek mohl býti lepší, kdyby byl lépe propracovaný vztah mezi dr. Lecterem a vyšetřovatelem Grahamem, ukázaný pouze v náznacích. Dále, Edward Norton v úloze Grahama působil na mě po celý snímek mdle, snad v protějšku ke svým spoluhráčům Lecterovi-Hopkinsovi a Dolarhydemu-Fiennesovi a jejich živé výrazivosti. (Mám takovou tuchu, že za to nemohou herecké kvality pana Nortona, ale přisouzení režie.) Ale nudný tenhle snímek nebyl, to tedy ne. Konečně, profesionalita provedení se táhne všemi "díly" Hanibalů-kanibalů jako červená nit. A to je něco, pro co jeden skousne i nějaký ten nedostatek.

Přesto: více Bělásků.¬         Bělásek není vyloženě dobrým snímkem. Je poznamenaný americkou produkcí víc, než je mé oko a srdce schopno snésti. Člověk přirozeně srovnává, a nemohu než vzpomenouti na skvěle zpracovaného Forrest Gumpa s Tomem Hanksem, příběh také tak trochu přitažený za vlasy, ale daleko lépe zpracovaný a podaný. (Podotýkám, že ani Tom Hanks v úloze Běláska by to nezachránil.) A nezachránila by to ani skvělá kamera nebo hudba; pokus vytvořiti "nekomerční" příběh zvláštního, odlišného člověka a jeho údělu se prostě tak docela nepodařil: scénář možná nedával příliš prostoru vykřesati něco lepšího. Vazby mezi lidmi, prostředí bylo podáno jaksi roztržitě, bez soustředění, kvapně, byť se snahou o podchycení různých (po)citových vazeb. Ale přes to: více Bělásků; více děl, snažících se zachytiti do úpletu jemná vlákna duše člověka a světa, a méně sraček postavených na líbivosti a násilném psychologickém účinku na lidskou povahu, jako je, v poslední době, film Avatar J. Camerona & spol.

Boulevard povýšený na tajemný příběh.¬         "Uspěchaný" děj bez rozpracování námětu a psychologické hloubky (Tom Hanks coby přizvaný expert na symboly vždy letem-světem vyhodnotí a jede se dál a tak až do konce filmu), laciná psychologie (dva přizvaní experti coby muž a žena; "moudrost" katolické církve; neuvěřitelně šestákový nebo chceš-li s ohledem na námět slaboduchý konec). Připomíná mi to hrnce na vaření za babku s pozlacenými uchy, které se kdysi prodávaly. Tajuplné prostředí Vatikánu, pohled do míst, do nichž se našinec nedostane (autentický?) je něco, co zachraňuje tento snímek před úplným propadnutím. A potom, ovšem, známé tváře. Shrnuto, kulisy dokonalé, uvnitř rezavé prázdné konzervy, z nichž odešly všichni tuční červíci napásti se jinam...¬                 Předlohu, stejnojmenný román Dana Browna, jsem nečetl (z osobních důvodů, nemusím čísti vše), ale nevěřím, že toto mnohasetstránkové dílo by podávalo pouze tak mdlé podněty pro jeho filmové zpracování. Film je prostě navrch huj a vespod fuj. Nepovedlo se.

Frajer Luke a Billy Budd.¬         Frajer Luke mi odkazuje k jiné ztvárněné postavě: Billy Buddovi ve stejnojmenné povídce amerického "klasického" spisovatele 20. století Hermanna Melvilleho. Jeho "Bílá velryba" je arci nejproslulejší; ze stejného, velrybářského prostředí je i příběh Billyho Budda, divocha z tichomořských ostrovů. V této spojitosti není už třeba rozebírati vnitřní náplň snímku: ve zmíněné povídce je věc podána jasně, čistě a s přesvědčivou uměleckou silou, a mně nezbývá než na ni odkázat (vyšla v 80. letech 20. století v českém překladu). Nyní tedy pouze krátce k provedení snímku: Společnou prací režiséra, kamery a herců vzniklo dílo nadprůměrné, civilní v kladném smyslu, vyhnuvší se snaze o okázalost a zveličování (vězeňského prostředí, vykreslení osob); zvláště tato poslední vlastnost činí z něj dílo v dnešní době už nebývalé, neboť i velmi dobré podobné snímky současnosti (připomenu třeba Zelenou míli s Tomem Hanksem) trpí jistou estrádností. Co dodat? Nic. Svět je už takový, a tichá práce našich srdcí a rukou nechť se připodobní nehlučné civilnosti tohoto snímku.

Poškozená předloha.¬         Odhlédnu-li od předlohy, povídky E. A. Poea, pak je Jáma a kyvadlo dobrým filmovým hororem. Ale já předlohu znám, a tvůrci filmu jistě též. Přesto zvolili takovou změnu scénáře oproti povídce, která působení snímku posouvá jinam. Mám za to, že Poeovy povídky vůbec neměli použíti jako zástěrky, měli prostě natočit filmový horor a pojmenovati ho jinak, třeba pouze Kyvadlo. Z povídky, popisující hrůzy rozsudku inkvizice, stalo se něco jako rodinný příběh. Jde o hrůzu jiného ražení a na nějaký způsob i zneužití klasikovy povídky. To nemám rád, a lze to označiti na nějaký způsob za podvod. Na závěr mi nezbývá, než opakovat, že tento snímek nemá s náplní Poeovy povídky nic společného, ale že nezávisle na tom to je dobře zpracovaný hororový příběh, bez známek výjimečné kvality.

Příběh odvěkého sváru.¬         Ať už se jedná o kteroukoli škatulku — detektivka, sci-fi, horor — málokdy se setkáš s tím, že by nějaký film spadající do příslušné škatulky byl jiný než ostatní, jinak pojatý, zpracovaný. Používá se podobných psychotriků, podobných mechanismů účinku, mění se pouze zápletka, kulisy. Zde tomu je jinak, a zásluhu lze přičísti určitě oběma stranám: panu Herbertovi, jenž příběh-knihu napsal, a panu Lynchovi, režisérovi. Tenhle film vyčnívá ve své kategorii z řady. Je jiný. A mysteriosní závěr, v němž síly dobra vítězí nad silami zla, nepatří mezi laciné... Působivá je i kamera a triková zpracování.¬                 To, že jsem knižní předlohu nečetl (ač znám jiná Herbertova díla), způsobilo, že abych uchopil děj, musil jsem snímek shlédnouti třikrát. Ale vůbec toho nelituji: podíval jsem se od té doby i počtvrté...¬                 Poznámka k hudbě: Dělalo ji "Toto" (hudební uskupení, členové David Paich, Steve Lukather, a další). Ústřední námět je vykradený z hudby Ronalda Steina ke snímku Strašidelný palác.