Adam Bernau

Obsazení skvělý, následná smršť rozhovorů s Kolaříkem očekávatelná, brňáckost nenásilně podaná např. i v půvabném železničářském úvodu 7. dílu. Bezkolečkovost Dobrého rána má silné plus v absenci neživotných šustivých dialogů a naivních typizací, mínus pak v samoúčelnosti hoven v kabelce, rutinních kuřeb na pracovišti apod.  Vlastně v žádném dílu nesmí chybět nějaký dějově výrazný buď fekální nebo oplzlý motiv. Samoúčelné je to ale možná jen zdánlivě, mámť tu venkoncem podobný zážitek jako s dejvičáckým Dabing street, totiž  divácké rozpaky v průběhu a náhlé vyjevení smyslu celku v posledních (zde dvou) dílech. Vyjevení jaksi nehmatné a éterické, dodávám pro případ, že by nějaký všetečka po mně chtěl toho smyslu výklad.

Pušinovský a ČT studio Brno, to je mnohoslibná kombinace. Takže zatím zklamaní a dojem samoúčelnosti. Hlavní zápletka s psím hovnem v kabelce je, aspoň pro první díl, v němž se ještě neznáme s postavami, nesnesitelně blbá a Fleret v ústech každé postavy při seznamování s Pavlicou čím dál otravnější. Vše zachraňuje sám naslopaný Pavlica a dvojice mladých zvukařů. Nepochybujte o tom, že fakt, že část technického personálu zde představuje vyšší ligu kulturní úrovně než kreativní pracovníci, se zakládá na reálných pozorováních. Postavy i jejich herci se mi vesměs líbí, Mucha nezklamala a těším se, že v dalších dílech dostane víc prostoru.

Ehm ehm, dukáty jsou vždycky zlaté. Jinak by to nebyly dukáty.

Ten s oběma očima byl docela dobrej. Ten jednooký bude taky dobrej, až se naučí mít výraz, i když se zrovna nemá nějak tvářit. A až se naučí zahrát uškrcenýho. Hudební doprovod asi ne vždy úplně dílotvorný. Odkaz na diskusi Amatérský film, náhodný moment z filmu před spuštěním na Yout, po spuštění titulek se vstupním moudrem, takže to ještě ani nezačalo a už mi bylo jasný, že to bude sračka. No, nebyla. Což se bohužel ukázalo už v prvních vteřinách. Živý herec vrátil naději, ale ne. Toto se mi nemohlo nelíbit.

Michaela, Toho-který-vyhnal-Rusy, nositele nejdémoničtějších očí ever, nezvedené farářské dítě životem i slovem impozantního Alfréda Kocába, mám rád a vážím si ho jako každý roduvěrný Čech. Jak moc je soukromě na přesdržku, dokumentují mně, který se s ním nikdy nesetkal, obzvláště scény v kruhu rodinném. Zatímco promluvy a průpovědi rodinných příslušníků všech čtyř generací byly fajn, na ty jeho jsem měl začasté chuť říct prosimtě drž chvíli hubu. A za to hvězdička navíc. Svému podtitulu s "versus" dokument bohužel práv není. Prosté nezajímavé "a" by bývalo bylo v cajku.

Prvotní dojmy asi tak a la komentáře psice a hirnlego. Ale vydržel jsem a nakonec to bylo lepší než Vlastníci, což arci není nic moc k slavení. Pan Havelka je zřejmě dalším účastníkem kolektivní smlouvy s ďáblem české kinematografie "budeš až do smrti točit průměrná nicneříkající rozptýlení čecháčkovy životní nudy a úspěch tě nemine". Pleslova postava dávala naději aspoň na nějaké to vytržení - a pan Plesl tuto naději nezklamal.

Chci víc.

Dobře vy, pane Budař! Čekal jsem jízdu, ale tohle opravdu ne. Pohádka o Mamánkovi, studie opožděné iniciace, se rozjíždí ve stylu české žánrové produkce posledních desetiletí, tedy bezzubě (hlavně vinou oblíbeného vysvětlovacího úvodu), leč už při tom je o poznání vkusnější, než na co jsme zvyklí. Co se ale odvíjí od procitnutí v lese, jakož i způsob podání a zobrazení, je úplně jinde (snad jen ty čarodějnice mohly Trošku ubrat; i když vzhledem k jejich původu...) a současní zaběhnutí výrobci pohádek, neustále nám cpaní domácími produkcemi v čele s ČT, by se už konečně mohli jít zahrabat. Děj Budařovy prvotiny sotva může být primitivnější: princ se nedostane dál než do nejbližší hospody, odtud zpátky do lesa a k hrobařovi. Přesto dál, než kdokoli před ním. A stane se všechno, co se stát má a musí. Celá předlouhá pasáž pohřbení patří k tomu nejlepšímu, co jsem v českém filmu posledních desetiletí zažil. Škoda toho Abrháma (Huba nudný) a Lasici (Polívka jako hrobař ušel, jako vypravěč slabší). Nagyová přesná a, Pámbu mě netrestej, asi vhodnější, než by byla Šafránková (ale zase ta nepatřičná libuškovost by mohla dát celému komplexu s matkou zajímavou dimenzi). Kubařová schopností hrát roli i půvabem strčí do kapsy nejednu princeznu, k tomu jeden z nejlepších Vetchých, co jsem zažil, Javorský nejlepší jako vždy a všude, titulní Budař e-pes-ní. Pro posvátný dub mluvící hlasem Josefa Kemra a pro komára jako průvodce zásvětím jsem ochoten odpustit "vůbec" ve významu "vůbec ne", neustálé "pokud" místo patřičného "jestli" i opakované "omlouvám se" v hovorech se Smrtí. Díky!

Snad bych se měl na jeden díl podívat, abych věděl, jak se dá upřímně a s nadhledem mluvit s hostkami.

Asi dík za rýpnutí do mých problémů s relevancí sebeprznících osob. Pavel Bobek saves the day.