EastWicka

Když vám u vily v Saint-Tropez horký mořský vánek čechrá drdol a vy si jen tu a tam skočíte zchladit rozpálené tělo do bazénu nebo k Alainu Delonovi, může vám to po pár týdnech přijít až tak nějak lenivě nudné... A v tu chvíli se věci zaručeně zkomplikují.

Tfuj tajxl, úplně se mi zhoupnul žaludek, jak dobře to evokovalo tu hnusnou dobu mého dospívání. Deky a trvalá, E55, Jonák, vraždy, bundy, ksindl, zpruzený ksichty a mafie. Jděte mi do háje s devadesátkovou nostalgií.

Kapku psychedelicky a hororově pojatá Agatha. Báječné obsazení, nádherná výtvarná stránka, napětí, že by se dalo krájet - a navíc trocha toho potutelného britského humoru. Prostě dokonalý program na loňského Silvestra!

Interstellar je jako nádherné, srdceryvné requiem za lidský druh. Za jeho vynalézavost, utopické sny obrácené ke hvězdám i za jeho schopnosti, včetně té obrátit život na vlastní planetě v prach. A za naději, že za tím vším, ve kdesi ve středobodu našeho niterného časoprostoru leží odpovědi.

Po všech stránkách výjimečný seriál. Podnětný, navozující debatu nad tématy, která jsou součástí naší zkušenosti, ale není snadné o nich mluvit, vyvolávají silné emoce, rozhořčují, a přesto je často s bezradným pokrčením rameny mentálně zavíráme do šuplíku s cedulkou "neřešitelné, na později". A ona se opakovaně derou ven. Skvěle zahrané, napsané a skvěle neodlehčené.

Chris Nolan na speedu, ve formuli řítící se pozpátku zakřiveným časoprostorem, bez bráchy, bez emocí a (můžu to říct?) bez duše...

Pari, jejíž jméno v perštině znamená anděla či vílu, se ve svém hidžábu vydává s manželem do Athén, navštívit syna. Svým způsobem road movie, i když cesta, která Pari čeká, zdaleka není jen fyzická... Krásný, hypnotický film se silně mysteriózním nábojem.

Výborná hra s očekáváním nadhozeným v úvodní scéně, těsně po neupřesněném fatálním incidentu. Zpětné rozmotávání klubíčka vztahů matek, otců a dětí v Monterey - jednom z těch na povrchu korektních, vespod brutálních, boháčských Stepfordů 21. století - ovšem člověka chytne samo o sobě a nepustí až do finále. Inteligentní, poťouchlé, návykové, a to jak díky skvělému scénáři, tak díky skvělým představitelkám ústředních rolí.

Angelika je boží, mrška jedna frivolní. Jeden můj teplý kamarád prohlásil, že kvůli ní (konkrétně ve scéně, kdy se v třírohém kloboučku řítí s koňským spřežením za Žofrém) by na chvíli i uvažoval o výjimce ve svých preferencích. A to je co říct. No, i já se tím šíleným melodramatem nechám ráda unést.

Začalo to tak dobře: synchronizovaný skok velrybího dua, elfové, likvidace islandských finalistů Eurovize, Brosnan, Húsavík a padající ledovec.... Bohužel to nevydrželo. Škoda, že tuhle story nenatočili sami seveřani. Možná by došlo i na likvidaci Eurovize samotné. ;)