Ochranca

Zpočátku mi Lukáš Vaculík tak úplně do role školského ombudsmana neseděl. Zvykla jsem si na něj až ke konci, když začalo Pelánovo soukromí více rezonovat s jeho pracovním životem. To mi došlo, že byl Lukáš pro postavu, kterou hrál, vybrán naprosto skvěle. Řešení školských případů, které seriál nabízel, vyznívalo často nejednoznačně, a to se mi líbilo, protože bylo nad čím přemýšlet i po skončení jednotlivých dílů. Klidně bych brala i pokračování, myslím, že těch témat je dost. (07.12.2023)

Jsem neskutečně vděčná za to, že se u nás konečně našel někdo, komu se povedlo natočit seriál, který pravdivě reflektuje dobu, ve které žijeme. Nastolená témata rezonují nejen ve školství, ale mnohdy i v celé společnosti. Tvůrci se nebáli takzvaně píchnout do vosího hnízda a často velmi trefně poukázali na to, že každá mince má dvě strany a nedá se tak úplně říct, že jedna je dobrá a druhá špatná. Celkově vzato jde o pozoruhodně komplexní počin vyznačující se kvalitním scénářem, nečekaně bravurní režií, skvělou kamerou a výtečnými hereckými výkony. Pochvalu si zaslouží především Lukáš Vaculík, Pavel Řezníček a Jaroslav Plesl. (95%) (09.11.2021)

ČT vytvořila další seriálovou lahůdku, ve které je dobře úplně všechno. Výtečné až prvotřídní herecké výkony (některé z nich překvapivě, třeba v případě Jana Čenského), vynikající dramatické zápletky, které nikam nespěchají a prostě si tak klidně plynou (a tím mimořádně vyniknou), skvělý osobní příběh Aleše Pelána prostupující celým seriálem a na konec také touha po pokračování. Aktuální a vynikajícně zpracované výtečné téma, které je navíc jednak originální a jednak podle skutečných událostí. Takhle silný seriál tady dlouho nebyl. Dost možná nikdy. 1. oddělení má pozoruhodnou konkurenci. Pavel Řezníček je herecký Bůh! 95%, slabší mi přišel snad jen jeden díl, konkrétně pátý. (29.12.2021)

Dojem po prvních dílech už jsem si až do konce neopravila. Jde o polopatické ilustrování autory zbádaného hořkého stavu věcí ve školství, o epizodické demonstrace žalostného statu quo, znázorňované na přehledných exemplech, podložené statistikami a zakončované melodramatickými věnováními. Propojené chabou a stejně schematickou linkou osobního života hlavního hrdiny antihrdiny. *** Záměr asi záslužný, provedení nicméně chabé. I jako vzdělávací materiál pro středoškoláky k rozborům v hodinách občanky by mi to připadlo příliš... účelově strojené. Raději než tohle bych s nimi rozebírala skutečné, nesimplifikované případy - anebo pravá umělecká díla, protože obojí v sobě má nezjednodušitelnou komplexitu, hloubku a šíři kontextu, kterou tenhle divný seriál - panoptikální sled schematizovaných problémů ve školství a výchově - neskrývaně postrádá. Co je to za formát a žánr? Krimi ani drama rozhodně ne. To už dramaturgové diváky a jejich schopnost rozumění a vnímání tolik podceňují, že si troufají předkládat jim takovéhle hybridní bezduché formáty na půli cesty mezi nejapnou edukací a bezkrevnou zábavou, na hony daleko od nervního umění, kterým to klidně mohlo být? Nechává mě to upřímně na velkých rozpacích... *~ (17.03.2022)

Řeknu vám, je to fakt síla a popravdě bych nevěřil, že něco podobného bude kdy možné vidět v tuzemských seriálových vodách. Jde totiž o snad nejsmysluplnější počin, jaký se mohl v rámci, nejen naší, televizní tvorby zrodit, protože se snaží provést objektivní rozbor závažných problémů týkajících se školství a majících velmi významný celospolečenský přesah, poskytnout všechny úhly pohledu a poskládat co možná nejpravdivější obrázek skutečnosti, který se daří vykreslit ve všech barvách, a to především díky životným postavám a jejich uvěřitelnému konání a prakticky bez výjimky skvělým hercům v jejich rolích. (12.11.2021)