Starletka

Viděno v rámci Anime-Planet Secret Santa 2023. První Life is Strange, trochu jinak. Úvodní epizoda mě nijak převratně neuchvátila, ale další díly už byly naštěstí fajn. Jak už to tak bývá, některé příběhy jsou lepší (recept, basketbal, únos), jiné slabší (Emma, opilá spolužačka), ale jako celek mi tento kousek velice rychle utekl a nemůžu říct, že bych se někdy vyloženě nudila. Logických chyb v ději by se sice dalo najít víc než dost, ale i nad tím mávnu rukou. Pokud je nějaká věc, s kterou jsem měla problém, pak jsou to hlavní postavy, protože ten černovlasý je vyloženě idiot (který mi svou blbostí často pil krev), ten bělovlasý jako by tam většinu času ani nebyl, slečna dělá pouze křoví a ani jeden z nich není zdaleka tak propracovaný jako hlavní protagonisté jednotlivých příběhů. Člověk prostě nemůže mít všechno. Každopádně se ráda pustím do pokračování. 8.5/10

Původní komentář z 30.06.2023: Taková zvláštní směsice Death Note, Perfect Blue a úplně jakéhokoliv náhodného průměrného isekai, která rozjíždí strašně moc zápletek najednou a místo zužitkování již představených postav raději předhazuje zástup nových a ve výsledku tak dostane prostor jen Aqua, jakožto nádherný příklad protagonistů, které z celé duše nenávidím. Aqua je prostě takový jeden velký nemilý výlet na DeviantART léta páně 2007 - ten vždy nejkrásnější, nejchytřejší (protože všichni kolem něj mají IQ houpacího koně), nejtalentovanější, nejdokonalejší jedinec v každé místnosti, kterému vždy všechno vyjde, všichni mu věří a jež vždy ví všechno nejlíp, včetně toho, jak mají žít ostatní, které je potřeba zredukovat na zmanipulované, zamilované panenky (taková Kana mohla být široko daleko nejzajímavější postavou a místo toho z ní udělají Amane Misu 2.0). Vůbec postavy se často chovají dost zvláštně (za všechny jmenujme Ruby, které by mělo reálně táhnout na 30, ale mentálně se zasekla někde ve 12, která celý první film na vlastní oči sledovala z první řady, jak naprosto příšerná a nevděčná je práce idola ... aby se rozhodla stát se při první příležitosti také idolem??? Nebo např. nikomu nepřipadá divné, že dvouleté dítě se dokáže bavit na úrovni dospělého středního věku. Že se Aqua a Ruby ani jednou jedinkrát nebavili o svých předchozích životech ... Proč tam vlastně vůbec byla ta reinkarnace?). No. Každopádně se mi líbilo nahlédnutí pod pokličku zábavního průmyslu (i když pravda nebylo nijak přelomové), stejně tak mi sedla krásná animace a opening jsem nepřeskočila ani jednou. Celkově kolem a kolem, divný to seriál. 6/10 TLDR: O zábavním průmyslu vám něco řeknu, áno? Zábavní průmysl je špatný, áno.

Ještě u prvního dílu jsem se bála, že půjde o pouhou prostou sprostou kopii filmu 1:1 (to bych si zrovna mohla po milionté a prvé pustit film), ale naštěstí od druhé epizody dál přichází zcela nový obsah - alternativní vesmír, ve kterém nehraje hlavní roli self-insert pro incely, ale manic pixie dream girl, i když ve výsledku je vlastně úplně jedno, který z nich to je, a který hledá toho druhého, protože oba zůstanou stejně ploší, nevyvinutí a nudní jako v původním ději a plní úplně stejné role. Podstatné je, že mnohem větší prostor tentokrát dostávají všechny vedlejší postavy, které se na rozdíl od hlavních protagonistů nějakého toho aspoň drobného vývoje dočkají (Wallace je pořád nejlepší). Velice mě potěšil také návrat původního obsazení (i když dabing místy skřípe a nesedí na obraz) a animace byla taky fajn. 7/10

Původní komentář z 30.07.2020: Stylové je první slovo, které mě v souvislosti s tímto kouskem napadne. Animace je přímo úchvatná, soundtrack skvěle sedící, i nějaký ten humor se najde a vážné scény taky více méně fungují. Ale přiznejme si to na rovinu, zase je to miliontá vykrádačka Lupina III na entou. A už zase jsou tady úplně ty samé archeotypy postav (charismatický zlodějíček, nabručený sidekick, femme fatale a ten čtvrtý nevýrazný do počtu), které sice zase všechny mají straaaaašně smutné backstories, ale jinak absolutně nemají žádnou hloubku (což na začátku nevadí, ale s postupným nuceným dramatizováním to vadit začne). A navíc z hlavní čtveřice jsou mi tentokrát sympatičtí jen Abby a Laurent, protože Cynthia je otravná (a má strašný hlas) a Edamura je neuvěřitelný idiot (a z nějakého důvodu musí být pořád centrem dění). Stejně tak je smutná medvědí služba prvního arcu, protože ten byl fakt skvělý a každá epizoda mi utekla jak nic, ale u těch dalších už jsem se místy docela výrazně začala nudit. Los Angeles Connection 9/10 (skvělé po všech stránkách), Singapore Sky 6/10 (hezky na-animovaná nuda), Snow of London 7/10 (pomalejší tón, ale celkově zajímavé), Wizard of Far East 6,5/10 (nejvíc nevyrovnaný arc, kde prvního tři a půl dílu je prakticky prachsprostý recap předchozího dění, dalšího dva a půl dílu je úplně super a na závěr se zase vracíme do průměrnějších, ale naštěstí pořád dívatelných kolejí, jen aby to pak všechno potopil na sílu narvaný happy end, kde jsou všichni kamarádi a mrtvoly se vrací k životu), čili dohromady 7/10, ale vzhledem k poměru zábavy k nudě se kloním spíš ke 3*

Nejlíp bych tento kousek popsala asi jako korejskou upírskou BL varianci na Drive (2011), minimálně co se celkového stylu, atmosféry a soundtracku týče. Slabším povahám, které BL žánru neholdují, doporučuji přeskočit poslední epizodu, těch předchozích jedenáct věřím dokáže být fajn i pro nefajnšmekry. 9/10

Bez mučení přiznávám, že si za to můžu sama, ale podle popisku, vizuálu a tagů "adult couples" a "mature romance" jsem čekala dospělé drama s propracovanými postavami a aspoň náznakem nějaké té psychologie. Místo toho jsem dostala banální pohádku o Popelce se směšně jednodimenzionálními postavami (v čele s oběma protagonisty), jejichž jediné charakterové vlastnosti jsou "ti dobří" a "ti zlí". O nějakém rozvoji vztahu hlavního páru také nemůže být řeč, protože přes silácká slova v prvním díle o studeném princovi jsme již od druhé epizody úspěšně zcela zamilovaní. A tak radši do toho všeho začneme ještě míchat prázdné souboje a nadpřirozeno (z čehož se také dalo vytěžit víc). Prakticky jediné, co můžu opravdu pochválit, je nádherná animace a milý soundtrack. 4/10

Stejně příjemné jako seriál, jen s novými účesy si holky vesměs pohoršily. A délka mohla být klidně o dobrou půlhodinku kratší. 8/10

Satira ostrá jako břitva, která si bere na paškál genderové role a stereotypy, toxickou maskulinitu, feminismus, patriarchát, rovnoprávnost, tokenismus, extrémisty, friendzone, rodičovství a všechno mezi tím. Hlavně a především je to ale příběh o strastech dospívání a vyrovnávání se s nedokonalostmi všední reality, zabalený v příjemné, oddychové bublině s přenádherným vizuálem, skvělými herci a horou originálních nápadů. Jen samotný závěr mohl být trochu kratší.

Velmi příjemná a vtipná hudební oddechovka, ve které se ve větší nebo menší míře musí vidět každý úzkostlivý introvert. 8.5/10

Pokud jste stejně jako já protrpě- ehm chci říct viděli Maria-sama (nebo jakékoliv jiné GL stejného typu), budou pro vás první tři epizody celkem zdařilá parodie, šijící snad do všech zajetých klišé a stereotypů (v čele s na oko dokonalou hlavní hrdinkou). Jenže pak bohužel přijde epizoda číslo čtyři, jež odstartuje sérii předramatizovaných, nudných zápletek, které obsahem stěží vystačí na jeden díl, ale z nějakého důvodu musí být vždy roztaženy hned do několika, a všechno pozitivní je rázem pryč. A je to škoda, protože začátek se mi opravdu líbil. 5.5/10