lamps

Silné téma, nádherná retro výprava a architektonická stylizace a vtahující druhá polovina, která komplexní příběh zužuje na prostorově omezený rasový konflikt. Jenže ve vší snaze o komplexnost příběh zkrátka nepůsobí vůbec soudržně - motivy se spíše vidlemi hází jeden přes druhý a zcela mi uniká, proč vlastně musela vypovídat první třetina o tom, o čem primárně vypovídala. Forman měl našlápnuto na další skvělý film, leč skončil u působivé dobové skládačky s nevyrovnaným tempem a občas haprující návazností scén. Rozhodně však potěšili stařičký James Cagney a mladý Sam Jackson, který měl stejný hlasový projev snad už od školky. 70%

Pevnost má bohužel řadu aspektů, které z ní činí až překvapivě chaotický a nudný škvár. Postavy jsou dost mizerně napsané, tempo značně kolísá, efekty jsou přinejmenším úsměvné a hudba vyloženě obtěžuje - a celkově mám pocit, že tenhle námět by skvěle zpracoval spíše John Carpenter, který by kreativně zvýraznil brakovost a lépe stylizoval hrdiny (především tajemného Scotta Glenna) i záporáka. Jenže je tu precizní budovatel atmosféry a ideologických konfliktů Michael Mann, v jehož podání sice film není vůbec zábavný, ale má nezpochybnitelně vtahující auru a koneckonců i vizi. Brutálně silné zadní nebo boční nasvícení a permanentně přehřáté stroje na páru vytváří až surreálnou kulisu, která snímek doslova zachraňuje a činí z něj celkem pozoruhodný experiment. Jako kdyby Carpenter upustil od narativních hrátek a zkouřil se trávou, která v něm probudila snahu o umělecky laděný horor s nadčasovým kontextem. Je to opravdu zvláštní a nedivím se, že Mann od té doby netočil filmy postavené na efektech, ale o to víc si vlastně vážím toho, že tak zajímavý filmař jako on si něco podobně ulítlého vyzkoušel. 55%

Tak mizerné, jak jen to jde. Podobně neurvalý a vývoj filmové (i čistě blockbusterové) řeči zatvrzele odmítající akční vývar bych měl i nutkání obdivovat, ale to by v něm nesmělo být všechno až tak moc k smíchu. Žádný, ale opravdu žádný děj, nijaké postavy a jalová až debilní interakce mezi nimi, tempo tak zběsilé až nudné a navrch ta nejchatrnější výstavba duálního fikčního světa, jakou kinematografie pamatuje. Jako bizarní exemplář všemožných inspiračních (samozřejmě hlavně videoherních) zdrojů a zcela přežitých vypravěčských vzorců je to bezesporu ojedinělé, jako produkčně dobře ošetřené fantasy dobrodružství to ale stojí jen na slušném vizuálu. Neuvěřitelně roztěkaný a nesoustředěný film, který ve své váhové kategorii fakt nepamatuje sobě rovného. 25%

Jaká úleva. Pouštěl jsem si to ze zvědavosti, jak se dá rebootovat šestidílná série o průměrných vidláckých jatkářích, a k mému potěšení udělali tvůrci opravdu výrazný krok stranou a nebáli se fanoušky napálit. Úvod naznačuje klasický hixploitation v duchu série a pobíhání po lese mezi pastičkami a stíny pronásledovatelů je sice ohrané, ale kupodivu celkem dynamické a místy napínavé. Zlom v polovině filmu pak mnohým jistě nesedne, ale mně přišel jako super ozvláštnění i přesto, že také vydatně vykrádal odjinud a v součtu působil poněkud nedomyšleně. O postavy se daří vyvolat starost, poměrně nahlé a krátké výbuchy násilí fungují lépe než nesmyslně přepálené gore, a když už si v závěru myslíte, že to dopadne přesně tak, jak jste v polovině filmu předpověděli, přijde bizarní a svým způsobem hrozně zábavný hřebíček celé té satiry o nevšedním americkém sousedství - škoda jen, že v průběhu se to vůbec jako satira neprodává a atmosféra je kvůli tomu nevyvážená. Každopádně fajn překvápko s několika skvělými hororovými nápady (slepci v temnotě) a příjemnými herci. 70%

Prapodivně napsaný paskvil, který jsem byl schopen dokoukat jen díky přítomnosti nejkrásnější herečky své generace - Rachel stačí jen stát před kamerou, dokonce i úplně oblečená, a jsem šťastný. Eric Bana je také sympaťák a nezaléval mě až takový vztek, když mi na Rachel sahal, ale jinak je to hrozně nelogická pitomost, která začne trochu účelněji vést pozornost až v závěrečné půlhodince. Jestli je z knihy na takové téma bestseller a jestli se svým konceptem podobá tomuhle filmu, tak to potěšpánbůh. Finální scéna setkání na louce je samozřejmě hezká a dojemná, ve zbytku zbývá na potěchu opravdu jen krásná Rachel. 45%

Sympaticky ozvláštňující přístup k zaběhlým hororovým schématům, který aplikuje komediální sebeuvědomělost skrze fyzicky ztvárňované vědomí hlavního hrdiny - ten je navíc solidní badass, jenž sype celkem vtipné hlášky, a jeho nejednoznačnost ústí do hodně překvapivého černohumorného finále. Flashbacky sice v druhé polovině trochu brzdí jinak rychlé tempo a přeskakování z ryze hororových na zcela parodické výjevy občas drhne, ale čert to vem - je to originální zábava se zajímavými záporáky a to v součtu bohatě stačí. 70%

Projekt, který celkem jasně vyjevuje mou neutuchající chlapeckou posedlost jurskou sérií a světem, který vytváří a rozvíjí. Formát je sice hodně dětský a neustálé last-minute uskakování před čelistmi predátorů je místy docela úsměvné vzhledem k tomu, že seriál přímo vyplňuje události filmové série a má stejně nastavená pravidla fikčního světa. Dvacetiminutové návazné epizodky jsou ale bez výjimek vysoce atraktivní a zábavné, neustále se něco děje a za něčím logickým směřuje a animace je hlavně u dinosaurů dostatečně živá, abychom jí uvěřili a nechali se unášet jen atmosférou milovaného i obávaného místa - navíc jsem v tomto ohledu těžký nostalgik, a kdykoli se spustí některý ikonický Williamsův motiv, jsem jako v transu. Simultánní události Jurského světa (2015) to navíc jen nudně nevykrádá, ale zábavně rozvíjí, a potěší samozřejmě pomrkávání k některým osvědčeným prvkům série ve stylu restartování systému a záchrany dinosaurů před chamtivými lidmi. Samozřejmě bych to uvítal v dospělé a produkčně štědré verzi, ale stejně - něco takového jsem vždycky chtěl dostat a je to skvělá strategie, jak ke značce přitáhnout novou generaci dětí.

Hezký film, na kterém je ale nejvíce emocionální závěrečná dokumentární vsuvka, kdy se sir Winton konečně shledává s řadou židovských dětí, které za války eskortoval. Příběh jinak řeší dané události z druhé strany a ukazuje nepředstavitelné dilema rodiny, která si pomalu uvědomuje, že nemá budoucnost a musí svého syna poslat do cizích krajů. Herci jsou do jednoho výborní a je sympatické, že se film obejde bez rozmáchlých emocionálních gest - bohatě stačí, že divák ví, k čemu se schyluje. Přesto jsem ale v průběhu nepociťoval onu tíhu, která by s tragickým námětem a více než ambivalentním vyústěním korespondovala. Myšlenky nechybí, ale schází jejich promyšlenější distribuce a gradace - má to být v součtu film o oslavě úspěchu, ale v očích aktérů i diváka musí převažovat smutek. Něco takového geniálně zvládl Schindlerův seznam, který mnohem účelněji nacházel doutnající lidskost uprostřed chladnokrevné nacistické mašinerie. Jasně, Všichni moji blízcí jsou spíše o přechodu mezi slunným a zamračeným obdobím života, ale postrádají silnější autorský argument a vizi. 70%

Radikální česká odpověď na americkou kulturu 80. let v tom spektru, které v mnohém zastupovala třeba úvodní čtvrthodinka Toxického mstitele. Tady sice není žádný hnis a nevraždí se nevinné děti, ale svým způsobem je to film daleko odpornější a nesnesitelný - zběsilý pohyb odnikud nikam, scény s nulovým sdělením, pěkné holky a vlezlá muzika. Totální bordel, který fakt nepobírám. 20%

Daleko vysmívanější Batman a Robin mě paradoxně bavil o dost více - byla to sice ještě větší blbost, ale tak nějak přiznaná a ve své imbecilitě místy hrozně roztomilá. Batman navždy má kvalitnější příběh a jakousi snahu o temnější gothamský rukopis, ale většinou je nesnesitelně nudný a rozplizlý do kostrbatě pospojovaných epizodek. Kilmer je jako Batman v poho a Carrey i Jones jsou samozřejmě skvělí herci, ale jejich nekontrolovatelné kreace jen podtrhují výjimečnost Nicholsona a Heatha Ledgera, kteří své temné klauny vybalancovali o poznání lépe (i když se ocitli v daleko promyšlenějších konceptech a scénářích). Fakt nechápu, jak mohl Schumacher, režisér hned několik obdivuhodných hitů, takhle hluboko klesnout. Ta batmanovská poetika fakt není pro každého. 40%