Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (2 118)

plagát

Candy Land (2022) 

Motelový rádoby horůrek, který je sice snaživý, ovšem nezvládá umně použít řemeslnou stránku tak, aby z toho měl divák pocit zadostiučinění. Tudíž se tu sice setkáte s nějakými těmi brutálnějšími vraždami, avšak napětí nebo jakákoliv hororová atmosféra se nekoná. Vše tu dost kazí i některé toporné herecké výkony. Na druhou stranu nemůžu říct, že by mě to vyloženě štvalo, spíš jsem z toho vyšla nějak na prázdno. Zapojení náboženské sekty do sexuálního průmyslu znělo dost zajímavě a mělo to potenciál. Ten se bohužel nakonec nevyužil naplno a scénář tak trochu pokulhával se svoji po chvíli předvídatelnou šablonou, tupostí a absencí jakéhokoliv překvapivého momentu. Jako laciný halloweenský kousek mi to ale posloužilo a ani se na to moc nezlobím. Existuje spoustu dražších filmů, které mě urazí mnohem víc.

plagát

Prokletí domu Hajnů (1988) 

Tohle by bylo možná opravdu lepší na papíře jako nějaká hororová povídka ve stylu E. A. Poa než úplně celovečerák, kde se toho zas tak moc nestane. Na české poměry ve své době to musela být asi celkem pecka. Ve 20. letech 21. století to dnešního diváka asi zas tak moc z trenek nevystřelí. Herecky je to samozřejmě kvalita. Kamera, kulisy a hutná atmosféra potěší, ovšem ten příběh byl na mě moc sporý a nezajímavý. Příkloním se na stranu tří hvězd hlavně za tu řemeslnou stránku. Přesto mám ale pocit, že tomu filmu křivdím a asi jsem na něj nebyla správně naladěná a měla bych mu dát ještě někdy šanci.

plagát

Spoonful of Sugar (2022) 

Taková schovaná, nevýrazná jednohubka a jaké to dokáže parády. Jako takový lacinější materiál pro halloweenský maraton mi to posloužilo výborně. O halloweenu jsem ochotná pár chybek odpustit a tak mávnu rukou nad pomalejším tempem a nesympatičností hlavní herečky, která ovšem byla právě proto vybraná efektivně v souladu se svojí rolí. Milým překvapením byly právě herecké výkony, které až na toho malého kluka nabídly pohled na kvalitní talenty. Jak je tu zmíněno v několika komentářích, jedná se spíš i psychologický horor než horor, ale zdejší postavy se o to nepříjemné navození pocitů a nejistot starají docela přesvědčivě a sem tam i ta krev ukápne. Sice to není nic, na co bych si měla za rok vzpomenout, ale plynulo mi to celkem hezky a nijak mě to neurazilo.

plagát

Od koťátek pracky pryč! Hon na internetového zabijáka (2019) (seriál) 

Nechápu, že jsem tuhle věc tak dlouho odkládala. Po velmi dlouhé době dokument, který má spád, zbytečně se nenatahuje stopáž zbytečnými fakty a promluvy zdejších aktérů jsou rázné, zajímavé a úspěšné v tom navodit divákovi wow efekt. Jasně, je to asi trochu zdramatizované tím, že se veškerá pozornost soustředí na amatérské internetové detektivy a profesionální práce se trochu opomíjí, ale v tom právě tkví jedinečnost tohoto dokumentu. Zobrazují se zde totiž události, kterým člověk neuvěří, dokud o nich opravdu nemá důkazy. A to je další silné eso tohoto super projektu: autentičnost. Většinou divák jen slyší a málo toho vidí. Tady je vyprávění ale podrobně doprovázeno a ilustrováno videozáznamy, fotografiemi, internetovými příspěvky a provádí diváka opravdu od začátku až do konce bez přeskakování a mezer v událostech, a proto má tak úžasné tempo. Jediný polomínuskový bod by se tu dal vidět ve faktu, že se tu ty toxická vražedná videa neukazují explicitně, ale když se jedná o zvířata, je to vlastně spíš přínosem a díky tomu je to dostupné i pro širší skupinu diváků nebo slabší povahy. Na Netflixu určitě povinnost vidět.

plagát

Anatómia pádu (2023) 

Kvalitní rodinné soudní drama áčkového evropského měřítka, které ovšem postrádá nějaký ten element silného překvapení a šmrnc navíc. Jistý druh prozření a rozuzlení se tu na konci sice najde, ale nevyváží to těch 150 minut čirého sledování postav, ke kterým hledáte celou dobu cestu a snažíte se splynout s jejich situací a zjistit na čí stranu se přiklonit. Režijně a herecky je to skvost, scénář je napsaný opravdu s citem, nicméně postrádala jsem tam ten říz. Film jsem si moc užila, ale při hodnocení se nejvíce řídím podle toho, jak moc na mě film dýchne po projekci a co přesně ve mně zanechá. V tomto případě se toho moc neuchytilo a přesto, že pocity převládaly pozitivní, verdikt je takový, že jsem na něj poměrně rychle zapomněla.

plagát

Pád domu Usherů (2023) (seriál) 

Jako fanynka povídek Edgara Allana Poa, se kterými jsem strávila snad celou základku a díky faktu, že už jsem se dvakrát vyprdla na poslední seriály od Flanagana kvůli jejich kontroverzním ohlasům, jsem si řekla, že tentokrát se do toho vrhnu. Musím pochválit fakt zajímavý koncept, kdy je opravdu v každé epizodě cítit motiv jednotlivých povídek, tudíž, kdo četl Poa poctivě, bude v obraze. Sice je celé to vyznění takové zase hodně Flanaganovské, navíc zdejší strašení vás nemůže moc překvapit, pokud jste znalí jeho tvorby, protože jede podle své zajeté šablony. Scénáristicky je to ale fajn propracované, herecky super a ty motivy mi tam prostě fakt sedly. Nepopiratelně mě jeden nebo dva díly nebavily tolik jako ostatní, takže výtky k tomu mám. Zkoukla jsem to na své poměry ale opravdu svižně, což samo o sobě vykazuje kvalitu a dobré tempo jednotlivých epizod, takže nuda zde nehrozí.

plagát

Seminář (2023) 

Slasher na švédský způsob zabalený v trochu svěžejším hávu, než bývá u tuctových vyvražďovaček zvykem, nicméně nenabízí nic moc novátorského, až na to, že docela funkčně zapojuje humor a jak už tu někdo zmiňoval, pohrává si i s hudbou a střihem k vytváření vtipných záběrů a scén. Takže v tom jeho přidaná hodnota. Není to kdovíjak vtipné, občas jsem tak pochichtla a o humor se tu starají hlavně charakteristické postavy. Překvapí i celkem krvavé vraždy. Toť asi veškeré mé postřehy.

plagát

Vyháňač diabla: Znamenie viery (2023) 

David Gordon Green alias největší režisérský packal posledních let. Nejenže jsem nebyla schopná překousnout totální propad jeho druhého Halloweenu, ale ani jsem pak už neměla chuť i kdyby z nutnosti podívat se na ten třetí. Obávám se, že stejně to dopadne i s touto údajnou trilogií. Což je další věc, co nechápu. Proč dělat trilogii, když jen první díl byl stopážově přetažený na to, že tu vládne absence jakéhokoliv zajímavého vjemu, atmosféry nebo aspoň poutavého scénáře. Čtyřicet pět minut se tam nic neděje, postavy jsou až na černošského otce absolutně nesympatičtí, podivní jedinci a už mě celkem nasírá, jak Green tlačí na sílu původní postavy originálních kultovních filmů a vsází je do svých hororů, jak kdyby to mělo být něco vzkřišujícího, ale naopak jsou pak všem pro smích. Trailer bohužel ukázal to nejlepší, co v tomto filmu lze najít. Což lze shrnout vlastně na jeden aspekt a tím jsou masky. Ano, to je jediná věc, která mi nejspíš zůstane v paměti. Tady scénář totiž ani nejeví nejmenší snahu budovat v divákovi napětí, pocity strachu a nejistoty nebo se nějak věnovat proměně děvčat pomalejším tempem a vytvářet tak postupné zděšení. Tady se v podstatě najdou ztracené holky, chvíli divně koukaj a v další scéně BUM, jde se vymítat. No jako Green je fakt totální neumětel a od hororového žánru by měl jít co nejdál to půjde. Ty dvě hvězdičky dávám pro rezervu, protože je možné, že dvojka bude ještě horší.

plagát

Ve při (2023) (seriál) 

Satirické společenské zrcadlo, které disponuje mnoha životními tématy, takže je možné, že se v něm každý sem tam někde uvidí. Sice Beef není zrovna typ a žánr seriálu, na který bych koukala nějak často, ale tady mě překvapila ta velmi lidská režie, která vás pokaždé nutila soucítit s jinou postavou, protože ani jedna není úplně záporná nebo úplně kladná. Herecky to nabízí naprosto brilantní bezúhonné výkony. Dost těžko se mi o tom píše nějak víc, asi je to potřeba zažít na vlastní kůži. Pochvala patří i tomu, kdo přeložil název do češtiny.

plagát

Saw X (2023) 

Mně se na tento díl chtělo do kina jen tak napůl, ale když tady vystřelilo to hodnocení až na 80%, moc jsem už neváhala. Chápu zdejší výtky, že kdyby se v tom člověk měl šťourat, v logičnosti by těch kiksů našel dost a vůbec ta pravděpodobnost a reálnost scénáře je tu v některých momentech celkem nízká. Saw X to hraje trochu jinak než ostatní díly, protože asi polovinu stopáže sledujeme jen melodramatický příběh nemocného Johna a jeho cestu za uzdravením aniž by se příběh proplétal jinými brutálními linkami a až podivně je nám nuceno s ním soucítit. Což mi vlastně vůbec nevadilo, protože je to dle mého názoru jeden z nejinteligentnějších a nejcharakterističtějších sériových vrahů hororového žánru. V rámci celé ságy mi to funguje dost dobře jako další dílek skládačky do tohohle zapletitého Jigsaw univerza a bylo zajímavé sledovat příběh z trochu jiné perspektivy. Co se týče pastí a gore, byla jsem taky dost spokojená. Je to prostě film, který vás chytne a nepustí a o zábavu není nouze. Co bylo zklamáním byl závěr, kdy to ten, co to měl nejvíc zaslouženě odsrat to neodsral téměř nijak zajímavě a až moc to vyšumělo. Jinak velká spokojenost.