darkrobyk

Obraz z pohledu zabijáka, Carpenterova hudba a blbá blondýna. Tak užvaněný slasher jsem snad neviděl a nesympatická dvojice zasloužila vyvrhnout už v prvních deseti minutách. Nedošlo sice na střeva ven, ale gore dobré. Grády má až poslední třetina a závěr je doufám pocta Terminátorovi, nikoliv plagiát. Ovšem vyšší hodnocení mi shodila prasácká kamera s četnými stroboskopy. Být vše alespoň nasnímané normální (a při tom klidně akční) kamerou, asi bych šel s hodnocením výše. Počet obětí a spratek u stromku totiž potěšili...

Žena, jména nejsou důležitá, kráčí opuštěnou zničenou krajinou a vstupuje do hlubin města. Po zdolání určitých překážek narazí na muže, tedy on už ji nějakou dobu sledoval, který patří k ranní hlídce. Její členové mají za úkol každých 24 hodin zabít minimálně jednoho člověka. Nezabije ji, ale ona jeho by mohla, pokud jí ukáže cestu z města. Strastiplná odysea městem je plná dalších překážek a smrt číhá na každém kroku. Vizuálně vytříbené postapo - některé scény jsou uhrančivě krásné, pokud divák souzní s definicí krásy tak, jak ji stanovila dekadence. Zdánlivě bezvýchodné, syrové, temné. Hudební složka je vynikající a výborně doplňuje obrazovou - místy zní jen nepříjemný cvrkot a bzučení, jindy se hudba poeticky rozkročí, jak to předvedl třeba Vangelis v Blade Runner. Studené barvy, měkké tóny, světla a stíny. Někdy stačí jen pohled na stříhání poplašných plechovek a napětí by se dalo krájet. Mainstreamovému divákovi ovšem nedoporučuji. Nejde přímo o artový film, ale je to Nikolaidis, svérázný režisér s jiným pohledem.

Lovec, čarodějnice, tak trochu vlkodlačí motiv a zakázaná láska. Špinavý příběh matky a syna na útěku, kdy divák možná úplně neví, komu fandit, nebo jestli vůbec někomu, ale přesto o napětí není nouze. Některé scény mají tajemně mrazivý náboj - pronásledování pomocí ptačích obětí, souboj myslí nebo závěrečný střet, nechybí krev a střeva ven. Kromě matky asi jen divák chápe, že vztah Fergala a Petronelly nemá šanci. Čarování a magie jsou tady příjemným zpestřením. Paneláky při západu slunce zachycené poněkud běsnou kamerou připomněly Chytilové Panelstory...

Úvod v džungli se stonožkou navnadí, titulky ještě více. Děj se pak přesouvá do velkoměstského hotelu v době covidové pandemie. Blogerka z úvodu je zde také ubytovaná a s sebou přinese krvelačnou stonožku. Stonožky jsou fajn. Hlavní, něco jako vetřelčí matka, potřebuje hostitelské tělo člověka, které může ale libovolně vyměnit za jiné (Tajemné zlo 1987). A pak je tu armáda stonožek, kdy jsem čekal, že budou také větší, ale zase jich bylo hodně - jeden si tak nějak vzpomněl na Slimáka. Škoda, že masakr v hotelu není doslovnější, tady se opravdu nabízely možnosti, stejně jako mutace a ožírání těl, čehož byl divák povětšinu ušetřen. Poslední čtvrtina je ovšem výživná a četné nabodávání opět připomene Vetřelce. Kvituji, že se tvůrci vyvarovali trapných lekaček, za to jim tleskám. Samotné monstrum je fajnové a je jen škoda, že nedostalo ještě více prostoru. 3,5* místo fantasy má být horor, jelikož magie tu zkrátka není

Sam se sám probudí ve staré budově plné chodeb, rozpadajících se místností, zabedněných oken a zatarasených východů. Postupně nachází další lidi včetně Jessicy a malé Ceilie. Zatímco se všichni snaží zjistit, kde jsou a jak se odtud dostat, objevují se krvelačná monstra, před nimiž je nutné utíkat. A pak je tu ještě jedna temná postava. A někteří se setkávají s lidmi ze své minulosti. Spoiler - trochu znalý divák brzy odhalí, kde to všichni jsou. Tedy zpočátku jsem uvažoval o Pekle, odtud ale není návratu, tudíž šlo o Očistec. Odhalit manipulátora bylo ještě snazší. Zkraje mne poněkud znechutil laciný vizuál, kdy ani nemůžu napsat televizní, protože ten už dnes vypadá zcela jinak. Pak se ale děj rozjel a svištěl až do konce. A- došlo na jednu z nejlepších scén - tři nahatky a střeva ven. A potěšil mne i závěr, tudíž velice pěkné 3*

První Černé Vánoce už poněkud zastaraly a po letech mi přišly jako veskrze průměrný slasher, který ani moc hororový není. Na začátku je vraždící pytlík, no, budiž, ale než dojde na hák, uplyne fůra času. Většina vražd je mimo kameru, ať už ubodání, které je alespoň efektně nasnímané, nebo podříznutí. Závěrečné vraždy si divák z větší části jen domýšlí. Dobře, pokud by atmosféra byla mrazivější, nevadilo by mně to. Naopak dost mi vadila Jess, páč se ukázala jako klasická blbka. Nejen že vraha nedokázala udržet na drátě, ale ani neposlechla instrukce policie, jelikož si myslela, bůhví jak není chytrá. Za to by bývala zasloužila vyvrhnout. Původní hodnocení ponechám, ale ty tři hvězdy jsou hodně slabé...

-Rusáci mu sestřelili sáně. Santa Claus je mrtvej.- S odstupem času musím říci, že jde o zábavný slasher plný barevných světýlek a očí. Oči vydloubané, vytrhané, vyražené a rozvěšené na vánoční stromek coby ozdoby. Billy to neměl lehké, a tak není divu, že si nakonec svoji rodinu přisvojil včetně sestry Agnes, jejíž byl otec. Telefon odkazuje na Vřískot, chodby mezi stěnami na Lidé pod schody. A nechybí ani uříznutá hlava! Střeva ven tedy bohužel ne....ale co takhle šťavnatého pečeného andělíčka? Hodnocení ponechávám, možná bych i půl hvězdy přihodil....3,5*

Nadčasová společenská satira, kdy si za panovníka a jeho nohsledy včetně generála můžete dosadit kohokoliv. Touha po svobodě, anarchii a bourání starých pořádků ve vizuálně působivém zpracování. Někde mezi Brassem, Jakubiskem a Pasolinim, v určitých záběrech připomínka i pozdějšího enfant terrible anglického filmu - P. Greenawaye. Následník trůnu je natolik vzpurný vůči monarchii, že jeho konání nemůže být déle přehlíženo. Hravost a nevázanost tak logicky dospěje k tragédii. Jak zkompromitovat šlechtu? Opít ji, lépe řečeno ožrat, nafotit a vmést vladaři do tváře. Ač nahoty je zde přehršel, nepůsobí vulgárně. Poetické záběry navozují dojem zastaveného času. Poněkud bizarní je znásilnění generála, což lze chápat jako alegorii. Tenhle snímek je hlavně italský, mně to však rozhodně nevadilo.

Hlavním motivem filmu je thanatografie, která spočívá v tom, že na oční sítnici zůstane zachycen poslední obraz v okamžiku smrti. Z ní je následně sejmut ve speciálním přístroji a vytvořen obraz na skleněné destičce. Přirozeně, oběť musí, jak jinak, zemřít. Úvod velmi navnadil a vyrvané oční bulvy slibovaly nekompromisní masakr. Byť se ve filmu umírá, tak šokující gore, které se nabízelo, chybí. Přesto jsem byl spokojen. Ač se zde používají elektřina i fotoaparáty (včetně polaroidu), díky temnému prostředí školy, ateliérů, archivu a sklepení má člověk pocit, jako by se snímek odehrával o mnoho let dříve. Student Bruno patří k nejlepším, jenže je až příliš zvědavý a dělá chyby, proto se stává jeho existence na škole nejistou. A to má z jistých důvodů protekci! Když začne vídat mrtvého mladíka a postupně odhaluje pravdu o thanatografii, dostává do problémů sebe i přítelkyni. Výborný vizuál, ponurá atmosféra a pátrání, které je více detektivní než hororové. Jakmile se Bruno začal psychicky sypat, ztrácel poněkud mé sympatie. Pochvalu rozhodně zaslouží jak Geraldina, tak i Oona Chaplinovy. Rozumím tomu, že film osloví spíše menšinové publikum. Já mám pomalejší a vizuálně vytříbené snímky rád. 3,5*

Když člověk hledá Ráj, měl by si dát pozor, aby nenašel místo něj Peklo. Nadčasová epizoda o skupině lidí (převážně významných vědců), co se považují za absolutně svobodné a hledají místo, kdy by si svobodu mohli užívat bez omezení. Při tom ale jakoby si si nepřipouštěli, že ve skutečnosti jsou naprosto závislí...