Posledné recenzie (5 324)
La llamada (1965)
Dominique (krásná Dyanik Zurakowska) a Pablo (Španěl žijící v Madridu) se velmi milují a plánují, že se vezmou a založí rodinu. Při cestě na hřbitov vezme Dominique do hrsti hřbitovní hlínu a žádá Pabla, aby po ní opakoval, že když jeden z nich zemře, vrátí se k druhému a budou spolu žít na věky. Dominique pochází z Bretaně a má odletět na pár dní za rodinou. Jenže Pablo má neblahé tušení, že se jí cestou něco stalo, a tak kontaktuje aerolinky. Její letadlo se skutečně zřítilo, avšak přežil muž a dvě ženy. Když Dominique Pablovi zavolá, věří, že ona je tou přeživší. Po jejím návratu ale začne mít pochybnosti. Romantický film v pravém slova smyslu, tudíž divák může očekávat jen to nejhorší. Poslední čtvrtina je čistý gotický horor. Temné sídlo v Bretani, kde údajně žijí skřítci a čarodějnice, kde mlha je nejhustší v celé Evropě a kde mrtví chodí mezi živými... Černobílý snímek není žánrovou perlou, ale solidním mysteriózním příběhem. Dnes asi hlavně pro žánrové příznivce.
Desaparecer por completo (2022)
Santiago pracuje pro bulvární noviny a snaží se nafotit co nejsenzačnější fotografie. Ty jsou často natolik naturalistické, že vydavatel je vždy upraví, aby je mohl vůbec dát na titulní stránku. Santiago s tím samozřejmě nesouhlasí, ale nic jiného dělat nemůže. Jeho snem je však vystavit své fotografie v galerii, což se mu nedaří. Jeho policejní kamarádi mu za úplatu vždy zavolají, aby byl včas na místě činu. Takto objeví i velkou rybu, umírajícího senátora. Na místě však vyfotí něco, co neměl, a to se mu stane osudným. Možný spoiler - stane se obětí mocné čarodějné kletby, kdy začne postupně ztrácet jednotlivé smysly. Byť se snaží z kletby vymanit, není to možné bez velké oběti... Čarodějnický horor má zpočátku dynamiku, pak ale začne plynout pomalejším tempem, které narušují jen zlověstné sny. Oblíbené je zde i klišé - sen ve snu. Snímek je zajímavý po formální stránce, kdy se ztrátou smyslů Santiaga se mění i zvuk a obraz tak, aby divák pociťoval to, co oběť. Po většinu času jde o mysteriózní drama, které se až v závěru promění v gotický horor. Tísnivý, avšak ne příliš strašidelný snímek zřejmě neocení prvoplánoví hororoví fanoušci a ti, co se rádi bojí. Kdo chce bubáky, musí si pustit jiný film. Za mě ale vcelku OK. 3,5* p.s. to, co má obětovat, připomene některé české pohádky.
Lowlifes (2024)
O filmu je nejlepší nevědět vůbec nic, člověk je pak příjemně překvapený už v prvním zvratu. Komentář bez spoilerů se tak prostě neobejde. Rodina z LA si vyjede na piknik co nejdále od civilizace. Jeden by myslel, že chtějí na venkov kvůli čerstvému vzduchu. Jenže už v jejich obytném voze dojde k momentu, kdy divák zjistí, s kým má tu čest. Líbilo se mi to hmatatelné napětí ve vzduchu, kdy čekáte, až propuknou jatka. Jediný problém jsem měl s tím, komu držet palce. Závěr se přehoupne do rozkošného masomlejnu, kdy se pro džber krve nejde daleko. Jasně, je to prvoplánové a divák si může maximálně hádat, kdo zařve jako další. Dojde na nůž, obří kladivo, luk, váleček na nudle!, rozžhavenou plotýnku, vroucí vodu, kulovnici i porcování oběti. V největším klidu byl až do konce slizký táta, nejlepší výraz psychopata měl syn Jeffrey. A jaká je největší odměna? Přece očičko... Zábavná vybíjená pro ty, co při sledování vypnou, nic pro ty, co by chtěli hledat originalitu či nedejbože umění.