Gimli

Oproti puvodnímu Hooperovu filmu z roku 1974 postrádá Nispelův remake onen syrový a odosobněný, téměř dokumentární styl, kdy kamera jen nezaujatě sleduje dění a kdy se vypravěč staví k páchaným zrůdnostem naprosto neutrálně. V tomto se právě ukrývá síla o třicet let starší předlohy. Na druhou stranu nové zpracování disponuje poutavou vizuální stránkou, která částečně vynahrazuje chybějící dokumentárnost. Dokonce ani nevadí občasný skluz ke klišé (startování auta) či samoúčelná efektivnost (scéna s klavírem), protože jsou podány velice vkusně. O napětí taky není nouze, takže doporučuju!

Slibný začátek, kde jsem se i bál, je naprosto dokonale zabit zbytkem filmu. Akorat nevím, jestli to byl horor nebo reklama na křesťanství.

Ať už Nick Park zaboří ruce do jakékoli plasteliny, vždycky uhňácá velice vtipný a zároveň citlivý film. Tentokrát uplácal vkusnou parodii na veškerá možná interview.

Mám velmi rozporuplné pocity. První půlhodina je vynikající, seznamující se hrdinové jsou zahaleni rouškou tajemství a pomalu to vypada na solidní drama s komiksovými prvky. Pak se ale vše zvrtne a následuje nepřetržitá jízda až do konce filmu, která je sice bombastická, ale zároveň zmatená, přeplácaná a místy i nudná. Zároveň jsem měl pocit, jakoby Norrington ani neveděl, co chce točit; drama, komiks, dobrodružný film, horor? První půl hodina ukazuje, že Liga výjimečných má potenciál, který ale není možné ve sto minutách využít. Buď to měl být alespoň tříhodinový film, případně seriál, nebo se měl Norrington jasně zaměřit jednu linii. PS: Abyste věděli, že jsou Amíci nejlepší, tak tam samozřejmě nechybí úplně zbytečná postava Toma Saweyera.

The Naked City je jedna velká reklama na policii. Přehrávající herci jsou srandovní, např. představitel role Franka Nilese mi dokonce připoměl Britney Spears v Crossroads. V podstatě se jedná o něco podobného, jako jsou některé průměrné české detektivky z dob bolševika. Za pozornost stojí snad jakási reflexe doby a zejména hudba Miklóse Rózsy.

Zvláštní film, u kterého se ani jednou nezasmějete, ale na druhou stranu se ani příliš nenudíte.

Podle zdejších komentářů jsem čekal nějakou úchylnou hrůzu, ale má očekávání se nenaplnila. Rozhodně mi nepřipadalo, že se film snaží něčím šokovat nebo že by byl nechutný. Věřte, že oněch 8mm je sice lepší film, ale nechutnější je o dost více. Kupodivu Jill Rips nepostrádá ani pár vtipných momentů a Dolph Lundgren se tu objevuje v pro něj relativně netradiční roli a navíc je tu taky nečekaně dobrá hudba. Žádná sláva to není, ale rozhodně to taky není taková katastrofa, jak by se mohlo zdát.

Chtěl jsem dát tři, ale nejde to hlavně kvůli nádherným kulisám a kostýmům, které jsou k vidění ve "velkolepém" finále tohoto kouzelnického vystoupení.

Vystoupení čínského kouzelníka Tchin-Chaa by nebylo tak chytlavé, kdyby ho nedoprovázela lehce mystická hudba.

Kuchař v nesnázích je úsměvný příběh o pomstě čaroděje namyšlenému kuchaři. Tentokrát se Melies pouští na pole grotesky.