playboxguest

Scénáristicky i režijne debutující Gutierrez, který ještě nějaký ten rok i film potřeboval, aby si vypiloval styl na současnou pozici, kdy natočil parádní dvojfilm Women in Trouble/Elektra Luxx. V Judas kiss je jeho současný styl a atmosféra zmiňovaných kousků (+ Girl walks into a bar) cítit zejména ve scéně, kdy Coco vypráví historku o seznámení s Juniorem, jinak se jedná spíš o hodně průměrnou a klišovitou kriminálku alá únosci, oběť, výkupné a zvědavej detektiv (tentokrát v milém duu Thompson/Rickman), která mi hodně připomíná Gutierezzem napsaný Big Bounce a to chvilkama, bohužel, i kvalitou. Jedno se ale Sebastianovi upřít nedá a to fakt, že už tehdá, ve svých raných začátcích, dokázal dát dohromady takovou hereckou sestavu. 50%

Pár nudnejch postav (věčně sjetejch a vůbec mimo), kolem kterých si hlavní hrdina jenom tak proplouvá, aniž by ho někdo pořádně registroval. Nebýt proslovy věčně vedoucího vypravěče, z jehož úst zazní White Mike pomalu každou druhou minutu, nezmerčil by ho snad ani divák. Já si White Mikea teda fakt skoro nevšimla, nevšimla jsem si ani děje a vůbec jsem usoudila, že na tomhle filmu nestojí za povšimnutí vůbec nic, nó jo, vždyť to taky natočil Joel "hity prokládám odpadem" Schumacher. Tenhle kousek mezi jeho hity opravdu nepatří, dlouho jsem neviděla film, u jehož sledování bych měla takový pocit odcizení. Ikdyž...

Přeslazená vykrádačka jedničky s kýčem v každém záběru. Nebýt výsostného obsazení, v cukuletu uberu hvězdu.

Že se kouskujou velké, vysoce očekávané filmy typu Pottera, nebo Kill Billa, to se dá celkem brát, ale že už budou kinem proplouvat i nedokončená pokračovaní jen solidních pohádek, no totok!? První díl mě mile překvapil a dvojka se nese v duchu podobném, s tím, že animace je oproti jedičce daleko vymakanější a barevnější (tak trochu mi to připomělo barevnost hry Skullmonkeys). Jen jsem asi na hodině filmu a říkám si, tady něco nehraje, děj se teprva začíná rozjíždět, jak to chtěj všechno stihnout... a tradá, "pokračování příště" na mě vyskočilo dřív, než jsem se stačila rozkoukat. A hned na to minimojovská verze Poker face v závěrečných titulkách? Kolik ran ještě budu muset snášet, Lucu?

Tak to šlo mimo mě, znáte ty situace, kdy sledujete nějaký film a přitom se furt dokola sami sebe ptáte, na co to vlastně koukám, co si z toho mám vzít? U takového Enter the void (nesrovnávám, tenhle film je úplně o něčem jiném a jinak) jsem si podobné otázky pokládala zhruba jen závěrečnou půlhodinku, ale v tomhle případě mě za celé dvě hodinky téměř nepřestaly pronásledovat. Né že by byl film špatný, jen se politickým a náboženským tématům raději vyhýbám a popravdě mě ani moc nezajímají, jenže tenhle film je toho všeho ještě plnější než takové Ha-sodot (tady už lehkou podobnost připouštím). Za sebe bych dala dvě hvězdy, páč jsem se docela nudila, ale nemůžu zapřít fakt, že je film zajímavě natočený, příjemně obsazený (duo hereček v hlavních rolí je fakt hot!) a pro jiné diváky by mohl být i přínosný.

U nějakého uživatele jsem tuhle četla, že nemá rád, když dá někdo odpad seriálu, kterej svýho času pravidelně sledoval. No já si pamatuju, že v době, kdy byl zázrak naladit na naší bedně alespoň dva české kanály, tam Der Bergdoktor strašil víc, než by bylo zdrávo a přesto jsem nevydržela do konce jediný díl. Doktore, zůstaňte si tam někde v horách a nevracejte se, bitte schön!

"Tak ses umyla, teď tě ještě pořádně vyždímu!" XD Dnešní holky hnou prstem už jen pro diamanty, těm tehdějším muselo stačit unést nějaké neviňátko, z něhož by mohly prašulky vzejít. To by ale tyhle tři kočičky (fakt že jo!) nesměly být tak chamtivé... Jak se říká, s jídlem roste chuť, takže když se doslechnou o rodince, která si v poušti ulila nějaký prašule, musí se mermomocí seznámit. Tahle rodinka ale jakoby z nějakého masakrálního hororu utekla, taťka magor, co má páteř víte kde, jeden synáček svalovec bez mozku, kterej i rozjetou káru odstrčí a druhej synáček s postojem "mě se to tady netýká"... Holkám se zachtělo penízků, chlapcům děvčat a mně se zachtělo vyrazit do pouště za diamanty.

Chrabrý hrdina nejednou zúročí své schopnosti tasit věčně nabitý kolt, přičemž stihne vyřešit nejen záhadu výskytu bobrů na divokém západě, nýbrž i ztracených koz. Western mého dětství, s pohotovým Christophem Clarkem v hlavní roli, který mě naučil jednu zásadní věc a to, že i bez elektřiny bejvával život zábavný.

Pan tělocvikář a Škola svádění, dvě komedie s Billy Bobem v roli podrazácké svině, které vzbudily můj zájem a přitom zcela zbytečně. Obě naprosto o ho*ně s nevyužitým potencionálem, na kterých krom toho Bobíka vážně nic moc zajímavého není. A to jsem ho kdysi neměla vůbec ráda. Zato Jona Hedera jsem ráda mívala, ale čím víc filmů s ním mám zkouknuto, tím častěji si říkám, zavře ten kluk vůbec někdy tu tlamu?! :)

Takovej další filmeček na téma zabij nebo budeš zabit. Což o to, tenhle typ akčňáků je přesně moje krevní skupina, při množství různorodých zabijáků a nízkému časovému limitu na kydlení, většinou jištěného nějakým tím výhružným udělátkem na těle, se většinou člověk do závěrečných titulků ani nemůže stihnout nudit, jelikož má záruku, že se před jeho očima furt něco bude dít. A ono se i tady po většinu stopáže dělo, ale oproti jiným kouskům podobného ražení (nejlepším přirovnáním jsou dle mého oba díly Sejmi eso) jsou tady jak postavy, tak vyřizovačky účtů podané tak nějak nezáživněji, Carlyle je vyloženě prudérní (člověk by se ho nejraději už tak na dvacáté minutě zbavil) a vůbec jsem se k závěru zhruba od poloviny spíš pronudila.