playboxguest

Pamatuju časy, kdy se mi wrestling docela líbil, dokument o jeho hrdinech jsem pravidelně sjížděla a druhej smackdown u nás nebylo potřeba oprašovat. A já tenkrát s velkou oblibou hrávala za týpky jako Triple H, The Rock, nebo třeba Stone Cold. Tenkrát to bejvávali borci, kteří uměli zanechat dojem. Dnes jakoby se jednotně každej wrestler řídil krédem "Jsem už starej na rvaní, tak se nacpu do hraní." Jenže zatímco Rockovi, nebo Stone Coldovi se sem tam nějakej ten slušnej filmec natočit i zadaří, Triple H mele hovna. A tenhle béčkovej opus o návratu z krimu, kufříku plnym peněz a nějaký tý mrtvole je jedním z nich. Nuda od prvních minut, která za celou svou stopáž absolutně ničím nepřekvapí.

V patnácti měl na mě film daleko větší účinek, ale i po těch letech je, především díky skvělému Attenboroughovi, milý a příjemný.

Tak rozhodně to dopadlo lépe než dvojka, která na mě působila dojmem epizody nějakého seriálu a skončila dřív, než začala. Třetí Arthur se navíc odehrává převážně v reálném světě a abych pravdu řekla, ten mě vždycky bavil o něco víc, než ten Minimojovský. Takže jsem si po nedvojkové dvojce přece jen o něco zlepšila chuť, ale to nemění nic na tom, že nejlepší z Arthurovské trilogie zůstává stále samotný začátek.

Tak jsem podle plakátu čekala australskou variaci na stopaře. A ono to ze začátku vůbec nebylo zlý, ikdyž se to začalo ubírat úplně jiným směrem. Když jim kamioňáckej Jeeper Creeper rozmašíroval káru, aby se ukázalo že je to zlej zlej únosce, slušně to odsejpalo, že i ti čtyři dřeváci bez špetky talentu v hlavních rolích se dali přežít, ale od druhé poloviny už se tu těžce recykluje a film de facto jen dokola opakuje, co bylo viděno v polovině první. Tož za první polovinu slušné tři kusy, za tu druhou, zív, jen tak tak jeden stück.

Zombíci, upíři, roboti, nakažení, padlí andělé? Vždyť je to dneska už fuk, jak se to na nás řítí ze všech stran, hlavně ať to má nápad. Legie ho ale postrádá, aneb tisíckrát viděné znovu a bez jakéhokoli osvěžení. "Hlavně nic nedělej, holka, máš v sobě dalšího Johna Connora, ale víš co, kašli na to, tihle terminátoři jsou beztak plytcí..."

Další slátanina na téma "mám nové srdce a tak i myslím a cítím jako jeho původní majitel". Jenže ten byl krutě zavražděn, z čehož plyne jediné. Pomsta. Větší kokotina na stejné téma sice taky existuje, ale tohle není o moc lepší. Škoda celkem solidního obsazení, nevím na co režisér Lucase a Headeyovku ukecal, ale napařila bych mu za to týdenní maratón s filmy Uweho Bolla. Třeba by pak procitl.

Klasická story o ženě, jíž jiná žena naruší celý život, nejednou viděná (Kyss mig, Konkurrentin, The world unseen, Aimée a Jaguár atd., atd.,), ale tentokrát tak kouzelně natočená a zahraná, že mě z toho dobrou půlku stopáže šimralo v podbřišku, jak jsem to prožívala. A ta depresivní hudba tomu jen pomohla. Nehledě na to, že Hélène Fillières oplývá takovou tou přirozenou krásou, že by jí člověk nejraději viděl tančit u sebe doma (ale raději bez těch šílených růžovoučkých elasťáků) :-)

♫...and if the devil doesn´t like it, can go fuck himself, go fuck himself...♫ Po přestřelce vnitru autobusu se jepťanda Sára dostane do bordelu, kde na ní skrze štědré dávky heráku promluví sám Lord, aby jí sdělil důvod jejího žití. Tím důvodem není nic menšího než kydlení lotrů ve jménu Pána. A tak se jepťanda Sára vydává na pouť plnou lesbení se a střílení, přičemž se snaží najít chlápka, jehož pinďu by si mohla vzít jako suvenýr. V tomhle filmu fakt nejde o víc, než o to, co již bylo řečeno v samotném názvu a to mně stačí, tyhle nový grindhouseovky totiž přesně splňujou, co od nich čekám. Chtěla jsem čučet na hanbatý tučňáky s velkejma kvérama a dostala jsem to. Nothing more, nothing less.

Turnbull má rozžhavený koule a snaží se to dát najevo celé zemi, což se ale nelíbí rádoby drsňákovi se seškvařeným ksichtem, kterej si myslí, že je drsnější než Chuck s Marvem dohromady. Chlapec se tedy rozhodne Turnbulla sejmout, což jen podpoří fakt, že mu hoši odtáhnou jeho sladkou šlápotu zvanou "Goldie, she says her name is Goldie" ehm, to byl jiný film, Lilah. A celé je to svižné jak čekání na vlak v mínusových teplotách. I tahle blbůstka měla větší šmrnc.

Luxusní kousek, Niccol snad nikdy nezklame. Po Lord of War jeho nejlepší film, aneb takovej mix Robina Hooda s Banditama se jen tak nevidí. Bloumá mnou nadšení! PS: Amanda je snad ještě víc sexy, než kdy jindy.