Moiraine

Při čekání na seriál jsem se konečně odhodlala podívat se na předlohu a byla to větší sranda, než jsem čekala. Uznávám, že jako akční film to má mezery, ale za to, jak mě to pobavilo, jsem ochotná tomu i leccos odpustit.

Tohle je špatný i jako odpoutání od reality. Naivnost se vcelku od filmů podle Rosamunde Pilcher musí čekat, ale tady si někdo očividně myslel, že divák je idiot. Všichni jsou dost nesympatičtí a podle všeho neví jak myslet. Chtěla jsem jenom tupě zírat na obrazovku na cokoli, co poběží v televizi, ale asi by bylo lepší hypnotizovat zeď.

Ten kdo vymýšlel scénář odfláknul snad i klišé. Kdybych chtěla vyjmenovat všechny okamžiky, kdy tohle nedává smysl, tak bych odvyprávěla celý film. Ne že by to trvalo dlouho, protože stejně většina jsou akční scény. Bohužel ale ani ty už nebaví. Aspoň, že to mělo jenom hodinu a půl.

I po druhém zkouknutí to byla pořád sranda. Uznávám, že ten děj slouží spíš jako spojnice vtipů, než že by fungoval samostatně nějak dobře, nemůžu říct, že by mi to zrovna v tomhle případě nějak moc vadilo.

Teď mě trochu mrzí, že jsem si tu povídku předem přečetla. Ty flashbacky do minulosti konečné vyznění trochu posunuly a musím říct, že v té povídce se mi líbilo víc. Při čtení to bylo, jako kdybych si měla závěr udělat sama. Při sledování mi to pochopení vnutili. Je to škoda, protože myšlenka sama o sobě je výborná.

Ze začátku zmateně sestříhaný seriál, aby to pak plynule navázalo na neméně zmatený pokus o děj, který slouží jen jako záminka pro nekonečnou řadu soubojů. To jediné nové, co to přináší, jsem už stejně tušila během seriálu, tak to nakonec pro mě vyšlo jako ztráta času. Ti, co se s Fate/Stay Night dosud nesetkali, nebudou mít tucha, co se to tam děje. Pro ty, co to znají, je to nadbytečné.

Japonci umí odvyprávět filmy tak, že (bez ohledu na příběh) to celé působí strašně mile a příjemně. Ne vždy se jim to povede, ale když ano, tak to jsou pak nádherné filmy. Tohle je jeden z nich. Trochu mě jen mrzí, že jsem měla mírně naspoilerovaný konec - ten dojem by mohl být ještě větší.

Takovýhle filmů by mělo být víc. Celou dobu jsem se příjemně bavila a nenudila ani chvíli. Překvapilo mě, kolik energie a kreativity je ta parta kluků ochotná vložit do svých fórků, a ještě víc, že na jejich hru ten policista přistoupil:) Opravdu by mě ale zajímalo těch zbývajících 600 dnů....

Nemůžu si pomoct, ale tohle mě bavilo. I když se nedá říct, že by to dějově bylo nějak hluboké. Dost to celé sráží fakt, že některé věci jsem plně pochopila až ke konci. Mám z toho celého pocit, jako kdyby to byla jenom nějaká menší součást většího příběhu (mangu neznám, tak jenom hádám). Třeba celý ten koncept králů se nikdo neobtěžoval pořádně vysvětlit. Nejsou to úplně silné 4*, ale na příjemné zabavení jednou za týden to bylo fajn:)

Tonari no Kaibutsu-kun mě ze začátku hodně bavilo. Dost tomu pomohly oba charaktery hlavních postav. Dokonce jsem začala číst i mangu. Ale někdy kolem poloviny už mi to připadalo pořád stejné. A nakonec to, co by mě zajímalo, jsem se stejně nedozvěděla (ale to už je prokletí stále vycházejících mang jako předloh).