きみにしか聞こえない
Calling You
Réžia:
Tacuja HagišimaScenár:
Hirotaka AdačiKamera:
Kóiči NakajamaHrajú:
Riko Narumi, Keisuke Koide, Nana Katase, Hideo Nakano, Júko Kotegawa, Kaoru Jačigusa, Rikako Sakata, Kóiči Iwaki, Rjódži Sugimoto, Nobuhiko TakadaObsahy(1)
Aihara Rjo je stydlivá, zakřiknutá dívka. Velmi ráda by si našla přátele, ale má problém - nedokáže mluvit s lidmi. A když se o to pokouší, ta správná slova prostě ne a ne jí vyjít z úst. Kvůli tomu se stala tichou, stojící v rohu. Protože ale i nadále by si přála alespoň jednoho kamaráda, vytvořila si v hlavě jakýsi telefon, ze kterého "volá" kamarádům. Ale to je překvapení, když se jednoho dne na "druhém konci" ozve hlas Nozakiho Šinji. (Zíza)
(viac)Recenzie (17)
Již nějakou dobu jsem neviděl tak nádherně nádýchaný snímek, kdy po dobu sledování jsem si jen liboval v tom, jaké krásné obrazy jsou tu předváděny, což je vlastně proč mám tak Japonskou tvorbu rád. Celkové rozuzlení je fantastické a i krásný dodatek ke konci, kdy se Ryou vlastně dozvídá, co mělo gesto Shinyi znamenat, bylo skvělé. Jediný problém, který mě naštval bylo ztvárnění a provedení oné nešťastné události, protože tady tvůrci měli více přitlačit na pilu, nadýchanost tragické scény tu vůbec nesedí, tímto mě celé vyvrcholení moc nezpůsobilo, alespoň ne tak, jak bych si představoval:-) Byl jsem rozhodnut, že tento snímek ohodnotím, že ano, je to nádhera, ale za pět to prostě nebude, jenže pak zmíněný dodatek o významu gesta mě konečně "dostal", což je pro mě vrchol tohoto filmu. Obsazení bylo výborné, Narumi Riko mi už v How to Become Myself ukázala, jak skvělá je. A ano, genialita Japonců v podobě "Mental Phone", je úžasná. 90% "You´re....not....alone." ()
Maximum pro jeden hodně malý film. Telefon, který zazvoní v hlavě. Hlas, který nikdo jiný neslyší. Na rozdíl od ostatních bych nesrovnával s filmy jako Donggam nebo Tokyo Girl nebo Il Mare, natož Hear Me. Podle mě dost jiné. ■ P.S. Hlavní představitelka slavila v čase natáčení patnácté narozeniny? Doopravdy? Respekt! ()
Japonci jsou zvláštní národ a stejně zvláštní je i tento příběh. Zápletka vychází z hry na osud alias náhodné volání, kdy se volá na vymyšlenou kombinaci čísel, jenže v tomto příběhu fyzicky chybí jakýkoliv telefon a přenos probíhá z mozku do mozku mezi zakřiklou dívkou a hluchoněmím mladíkem. Tento film se dá sledovat ale něco mu prostě chybí. ()
No jo, Japonci a jejich smysl pro drama, být to trochu veselejší, hodnotila bych to stejně, jenže to by nebyli oni, že? Milý příběh o stydlivé dívce a němém chlapci, kteří se sblížili díky „duševnímu“ telefonování. Ačkoliv byla řada věcí dopředu čitelná a já ihned, jak tam začali šachovat s hodinovým rozdílem, tušila, že „Je něco shnilého ve státě Dánském“, musím uznat, že to pohladilo po duši. Čtyři poměrně slušné hvězdičky. ()
Kimi ni shika kikoenai přichází na jednu stranu s dalším zajímavou variací na cestování časem, na druhou stranu jsem již nějaké ty podobné asijské kulišárny viděl, a tak musím s lítostí v srdci přiznat, že mě tahle témata překvapují čím dál méně. Kdybych ale něco podobného viděl před pár lety, asi by mi spadla čelist. 7/10 ()
Galéria (9)
Reklama