Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Romantický

Recenzie (407)

plagát

Zenigeba (2009) (seriál) 

Určitě tomu neupřu relativně originální úhel pohledu,ale to zpracování pro mě bylo ubíjející. U až příliš mnoha epizod jsem po deseti minutách pauzovala, protože mě to nebavilo. Navíc ty postavy reagovaly přehnaně a občas až nelogicky. Tvůrci se očividně potáceli mezi tím, jestli by měl divák Futara nenávidět nebo ho litovat. Až se mi chtělo křičet: "Tak se sakra rozhodni, nebo mi názor nevnucuj!" I přes to, že myšlenka byla zajímavá, bylo tam až příliš věcí, které mě iritovaly.

plagát

Hwaiteu keuriseumaseu (2011) (seriál) 

Tentokrát jsem se rozhodla pro shovívavější oko. Po příběhové stránce tomu není moc co vytknout. Nejdřív to bylo jenom zajímavé, ale postupem času mě to vtahovalo pořád víc a víc. Poslední dvě epizody jsem to sledovala jak v tranzu a skoro bez dechu. Jediné, co se mi tam nezdálo, bylo 'trauma' jedné z postav. Co už je ale horší, je technická stránka věci. Tu krev jsem jim opravdu nevěřila, pár scén na mě křičelo 'modré pozadí'.... To to pro mě sráží na nějakých 9/10, takže dejme tomu slabých 5*.

plagát

Higaši no Eden gekidžóban: Paradise Lost (2010) 

Pokud člověk odhlédne od seriálu, tak z toho ty filmy nevycházejí zas tak špatně. Bohužel v porovnání se seriálem to je mizérie. Jako kdyby po skončení jedenáctého dílu najednou nevěděli, jak to ukončit. Má to pár momentů, které se mi líbily, ale taky pár, u kterých mám pocit, že jsou mírně v rozporu s předchozím dějem. Nakonec jsem ale ráda, že to konec má, na rozdíl od jiných anime.

plagát

Ralph Rozbi-to (2012) 

Příběhově to nijak objevné není, ale kouká se na to dobře. Suger Rush na mě byla sice moc růžová a sladká, ale jinak jsem se opravdu bavila. Perfektní film na zvednutí nálady. Určitě nejlepší je začátek a hledání mezi tím vším hemžením známé tváře:) Závěrečné titulky se taky povedly, a teď, když už doběhly, je načase zase si jednou zahrát Sonica.... :)

plagát

Afuro Tanaka (2012) 

Popravdě jsem trochu na.rozpacích: je to něco jiného, než jsem čekala. A já čekala komedii. Stává se, že komeidiální část chápu, ale prostě mi nepřijde vtipná. Tady jsem jí ani nenašla. Snad kromě jednoho okamžiku, který u mě vyvolal mírně křečovitý úsměv. Nabízí se ale otázka, co to tedy je, když ne komedie? Dlouho jsem si myslela, že by to třeba mohlo být míněno jako romantika, ale ten konec mě z omylu vyvedl. Mé nízké hodnocení mě mrzí hned ze dvou důvodů: celkem dlouho jsem se na ten film těšila a hraje tam Matsuda Shota. Nicméně ani přítomnost jednoho z mých oblíbených herců ten film nijak nezachraňuje.

plagát

Yiootjib kkotminam (2013) (seriál) 

Po dlouhém rozmýšlení se v hodnocení 3-4 kloním spíše k těm 3*. Kouká se na to dobře, baví to, ale nějak celkově mi tam chybí silnější děj. Dalo by se to odvyprávět v kratší stopáži. Celé to vlastně táhne 'flower boy' efekt a Enriqueho aegyo. Ono samo o sobě by tohle tak úplně nevadilo, hlavně že to baví a člověk se u toho zasměje, ale je tam toho víc. Třeba to jejich stalkerování.... v normálním světě by to bylo trestný. Taky mě vcelku naštvalo to až ostudné nevyužití Watanabeho. Ten se tam objevil asi opravdu jenom proto, aby na patře bylo o jednoho flower boye víc. Člověk se u toho ale opravdu zasměje, takže i přes všechny případné nedostatky, se to dá s relativně čistým svědomím doporučit.

plagát

Za jedné bouřlivé noci (2005) 

Podívala jsem se na to, protože kozlíka mluvil Narimiya Hiroki. Tato skutečnost asi také trochu zvedá mé hodnocení. Kresba se mi moc líbí, je to nejspíš určené pro děti (aspoň doufám), a tak se jistou naivitou musí počítat. I když některé rozhovory bych v lepším případě nazvala 'cheesy', v horším případě dost zavádějící. Ale já se chci držet toho, že to je pro děti. Pro mě je kladem i postava vlka, který byl naprosto úžasný, i když pochybuji, že by reálně měl ve volné přírodě šanci na přežití. On vlastně ani jeden z těch dvou neměl moc pud sebezáchovy - to je jediné vysvětlení, které mě k tomu jejich přátelství napadá. Ale celé to je takové milé.

plagát

Higaši no Eden gekidžóban: The King of Eden (2009) 

V porovnání se seriálem, který pokládám za dobře promyšlený, je tohle dost ploché a o ničem. Sice to navazuje na seriál a posunuje ho v ději, ale spíš mám pocit, že jenom tak, aby to nějak skončilo. Zábavné to možná je, ale už nemá šťávu.

plagát

Yeolhan beonjjae eomma (2007) 

Tohle mi opravdu příjemně padlo do nálady. Jinak bych možná dala o jednu hvězdičku méně. Navíc se cíleně vyhýbám citově vydírajícím filmům (tohle byla vyloženě náhodná volba), takže ani těch smrtelných nemocí nemám absolvovaných tolik. Navíc jako rozeného cynika mě zpravidla nedojímají tolik, kolik by tvůrci rádi. Tady jsem naštěstí neměla pocit, že by ze mě někdo chtěl za každou cenu vymáčknout slzu (tak se ani nemusím cítit provinile, že se tak nestalo). Je to vcelku příjemný film, na který se dobře kouká. Jae Soo mi byl sympatický už od začátku a po jeho sbližování s jeho novou mámou mě bavilo.

plagát

Higaši no Eden (2009) (seriál) 

Předně musím vyzdvihnout opening a ending. Opening byl dokonalý kompletně, Oasis k tomu seriálu až překvapivě sednou (jenom mi přijde komické, že japonská verze má jako hudbu Oasis - tedy angličtinu - a v anglicky dabované verzi je opening nějaká japonská písnička). Ending se mi líbil hlavně vizuálně. Pokud jde o samotné anime, tak je to to nejlepší (a nejen z anime), co jsem za poslední dobu viděla. Zajímalo mě to pořád víc a víc a tak jsem těch jedenáct dílů zvládla v kuse. O to víc mě pak mrzel konec, kde sice většina věcí nějak skončila, ale pořád mi zůstalo nezodpovězených pár otázek. Nehledě na to, že to celé zvládli rozseknout až moc rychle. Vůbec by nevadilo, kdyby to mělo ještě o pár dílů víc. Protože to ale pokračuje ještě dvěma filmy, tak jsem ochotná ten konec odpustit s tím, že věřím, že tohle bude ještě dořešeno.