Araši no joru ni
In the Night of the Storm
Obsahy(2)
Jedné noci se ve staré stodole setká malý kozlík s hladovým vlkem... Pro velké hladové vlky je kůzle oblíbená kořist, to ví přece každý, i malý kozlík Mei a vlk Gabu. Za jedné bouřlivé noci se ale oba schovávají před deštěm v temné stodole a dají se do řeči, aniž by na sebe viděli. Výborně si rozumí, jsou si velmi sympatičtí a tak se domluví, že se další den znovu setkají. Nikdo dosud neslyšel o tom, že by vlk a koza mohli být přátelé a tak se to Mei a Gabu rozhodnou držet v tajnosti. Vlčí smečka nebo kozí stádečko by jejich náklonnost jistě nepochopily a mohly by z toho být velké problémy! Okouzlující japonský animovaný film o síle vzájemného přátelství, které se neohlíží na předsudky a odlišnosti, vychází z příběhů obrázkové knihy japonského herce Yuichiho Kimury. (Česká televize)
(viac)Recenzie (14)
Pro děti to není, což je škoda, ale místy je to děsivé a vlci se občas projevují docela vulgárně. Ale je to o vzácném přátelství, kdy jednoho ctí jeho činy a druhý zas oplývá takovou roztomilostí, že se zdá až neuvěřitelné toho dosáhnout animací, která navíc v tomto případě není nijak zdobná, ale naopak celkem prostá. Možná i v tom leží trik, ale pravda je, že se film místy umí dotknout srdce. ()
Děj - Kozlík Mei a vlk Gabu se jedné bouřlivé noci potkají v opuštěné stodole. Za jiných okolností by Gabu kozla slupl jako malinu, ale jelikož neví, že Mei je kozlík a Mei neví, že Gabu je vlk, povídají si a začne se mezi nimi rodit přátelství. Co však na to ostatní vlci a kozy? A vůbec, jak to navléct, aby se vlk nažral a kozlík zůstal celý? Verdikt - Rodinný, sladkobolný a naivní film, který bych normálně přiřkl spíše do děl rodinny Disneyovek než anime. A to i pokud jde o kresbu. Navíc je vzhledem k tématu příliš dlouhý. Slabší ***. ()
Podívala jsem se na to, protože kozlíka mluvil Narimiya Hiroki. Tato skutečnost asi také trochu zvedá mé hodnocení. Kresba se mi moc líbí, je to nejspíš určené pro děti (aspoň doufám), a tak se jistou naivitou musí počítat. I když některé rozhovory bych v lepším případě nazvala 'cheesy', v horším případě dost zavádějící. Ale já se chci držet toho, že to je pro děti. Pro mě je kladem i postava vlka, který byl naprosto úžasný, i když pochybuji, že by reálně měl ve volné přírodě šanci na přežití. On vlastně ani jeden z těch dvou neměl moc pud sebezáchovy - to je jediné vysvětlení, které mě k tomu jejich přátelství napadá. Ale celé to je takové milé. ()
Netradičný animák o zvieratkovských "nepriaľoch", z ktorých sa z dvoch jedincov stanú priatelia. Na jednej strane je to dosť naivné, na druhej strane príbeh od začiatku chytí a nepustí. Vadili mi v podstate iba trápne dialógy a do toho trápne smiechy, občas priateľstvo prerastalo do zamilovanosti (a tým pádom do nechutnosti až úchylnosti) - takéto niečo môže výjsť jedine z japonskej hlavy. Animácia v pohode, akurát až veľmi veľký rozdiel bol vo vykreslení kôz a vlkov - kozy roztomilé, bucľaté, biele, vlky zasa ako krvilačné príšery so svietiacimi očami. ()
Celý film jsem se ošíval, neboť z dialogů těch dvou zvířat vyplývalo, že se rozhodně nejedná pouze o kamarádství. Zejména kozlík byl pěkný lupínek, jeho velké modré oči a nakadeřené uši sice roztomile určitě nepůsobily, ale zato zcela ladily s jeho poněkud přihlouplým chováním a hlavně permanentním úsměvem. Co může být úchylnějšího než se držet za kamenem s vlkem za ruku a chechtat se na celé kolo, zatímco jeho blízcí jsou vlčí smečkou masakrováni? V horách se film zajímavě zlomil, na chvíli to vypadalo na přímo antickou tragédii a už už jsem byl v pokušení dát za čtyři. Ovšem závěr to opět pohřbil a hodnocení kleslo na slabší tři. Né že by tedy film skončil hepijendem, neboť osamělé putování dvou vyvrženců ze svých komunit, bez naděje na opětovné zařazení do společnosti, na mláďata a lepší budoucnost, působí i na otrlého diváka značně depresivně. ()
Galéria (26)
Fotka © Tokyo Broadcasting System (TBS)
Reklama