PaRi

Tak tenhle film jsme jako děti milovaly. Na svoji dobu velmi dobře udělaná pohádka a to typicky filmovým způsobem navíc má humor a nadhled.

Tak jako Rusové uměli zpracovat své klasiky (Vojna a mír), skvěle to uměli i Poláci. Tenhle volný triptych Mečem a ohněm, Potopa a Pan Wolodijowski je dokonalé filmové zpracování románů Henryka Sienkiewicze. Fascinující jsou zejména bitevní scény. Prostě máte pocit, že bitvě přímo přihlížíte a to nebyla možnost cokoliv řešit pomocí počítačů, snad právě proto. Znovu jsem si celý triptych zopákl na DVD a zjistil jsem, že ani o trochu tohle dílo nezestárlo. Skvělá režie, kamera, herecké výkony, hudba. Vždy je radost vidět, když si režisér nemyslí, že je lepší než autor předlohy a chová se k ní s náležitou úctou.

Nevím co by mě mělo donutit jít do kina za 180 Kč na kýbl plný deprese a to i kdyby měl dostat ještě jednou tolik Lvů. V tomhle prostředí jsem se nikdy nepohyboval a doufám že pohybovat nebudu a tudíž mne nezajímá. Pro navození depresivních stavů toho je v reálu kolem nás až dost.

Nemohu jinak, než porovnat zároveň obě adaptace a to od Tarkovského (1972) a od Soderbergha (2002). Podle mého názoru je Tarkovského adaptace Lemova románu nepochopitelně přeceňována a přitom její obrazový vizuál vykazuje znaky značného zestárnutí. Děj i v době, kdy film Tarkovskij točil se měl pohybovat někde o 100 let dopředu. Pak, ať se na mne fanouškové toho díla nezlobí, ale na mě obrazový vizuál působil dnes už jen velmi úsměvně. Ty regály plné analogových přístrojů ze 70. let 20. století, vesmírná loď, která působí spíše jak loď námořní... dekorace působí velmi lacině a tak nějak je poznat, že byl film natočen v socialistickém Mosfilmu, který považoval žánr sci-fi za úpadkový. Buďto měl Tarkovckij malý rozpočet a nebo nebyl vizionářem, jako Kubrick, jehož 2001 Vesmírná odysea, natočená o 3 roky dříve ani dnes, co se týká techniky zde ukazované, nezestárla. A nepomůže zde konstatování, že Tarkovskij se zaměřil hlavně na filosofickou část díla. Film mě musí dostat do doby a to hlavně pokud jde o sci-fi žánr. Podle mne se to mnohem lépe povedlo Soderberghovi. Tarkovský např. odbude let na Solaris větou: Už letíš! (My ale nejsme na divadle, nebo neposloucháme rozhlas!). Soderbergh nám let i planetu v celku nádherně ukáže. Mnohem lépe a uvěřitelněji podává vztah psychologa a jeho ženy. U Tarkovskiho nic podobného nenajdeme. Prostě Tarkovského dílo působí na mne jako laciná TV inscenace, která se snaží nedostatek peněz na natočení zakrýt rádoby filosofickým podáním a to navíc natáhne do neúměrné délky téměř tří hodin. Však si pusťte obě díla těsně po sobě, jako jsem to udělal já. Myslím, že Tarkovskij dopadne ještě hůře, pokud si pustíte nejprve Soderbergha a potom jeho. Já to udělal obráceně. Nedostižná je i hudba u Soderberga a nedá se srovnat s Tarkovskim.

Nemohu jinak, než porovnat zároveň obě adaptace a to od Tarkovského (1972) a od Soderbergha (2002). Podle mého názoru je Tarkovského adaptace Lemova románu nepochopitelně přeceňována a přitom její obrazový vizuál vykazuje znaky značného zestárnutí. Děj i v době, kdy fil Tarkovskij točil se měl pohybovat někde o 100 let dopředu. Pak, ať se na mne fanouškové toho díla nezlobí, ale na mě obrazový vizuál působil dnes už jen velmi úsměvně. Ty regály plné analogových přístrojů ze 70. let 20. století, vesmírná loď, která působí spíše jak loď námořní... dekorace působí velmi lacině a tak nějak je poznat, že byl film natočen v socialistickém Mosfilmu, který považoval žánr sci-fi za úpadkový. Buďto měl Tarkovckij malý rozpočet a nebo nebyl vizionářem, jako Kubrick, jehož 2001 Vesmírná odysea, natočená o 3 roky dříve ani dnes, co se týká techniky zde ukazované, nezestárla. A nepomůže zde konstatování, že Tarkovskij se zaměřil hlavně na filosofickou část díla. Film mě musí dostat do doby a to hlavně pokud jde o sci-fi žánr. Podle mne se to mnohem lépe povedlo Soderberghovi. Tarkovský např. odbude let na Solaris větou: Už letíš! (My ale nejsme na divadle, nebo neposloucháme rozhlas!). Soderbergh nám let i planetu v celku nádherně ukáže. Mnohem lépe a uvěřitelněji podává vztah psychologa a jeho ženy. U Tarkovskiho nic podobného nenajdeme. Prostě Tarkovského dílo působí na mne jako laciná TV inscenace, která se snaží nedostatek peněz na natočení zakrýt rádoby filosofickým podáním a to navíc natáhne do neúměrné délky téměř tří hodin. Však si pusťte obě díla těsně po sobě, jako jsem to udělal já. Myslím, že Tarkovskij dopadne ještě hůře, pokud si pustíte nejprve Soderbergha a potom jeho. Já to udělal obráceně.

Nezvale, kde je tvá růže hozená do kostela? Šrámku, kde tvůj Měsíc nad řekou? Kde jste paní Režisérko Chytilová se svými Sedmikráskami, kde byly pseudohodnoty a pseudovstahy vyjádřeny zcela mistrně? Karin Babinská má pro vás jistě jen útrpný úsměv. Lhostejno, že toto její dílo je tak beznadějně zbytečné, že ani víc zbytečné být nemůže. Kdyby to byl alespoň italský neorealismus, ale není. Nic to není. Tak proč to bylo napsáno a natočeno? Ty dvě hvězdy za herecké výkony a za slušnou kameru.

Milé překvapení a poctivý pokus o historický film. Bitva u Poltavy je skvěle nasnímaná a Petr Veliký je podobou dokonalý. Po druhém shlédnutí, přidávám hvězdičku.

Dnes, kdy už nemám oči desetiletého kluka, mi přijde, že tohle dílko dost nahlodal zub času. Snad kdyby to točil Borderie, bylo by to lepší.

Pro mne - a nejen pro mne - vůbec nejlepší adaptace původního mistrova románu. Borderie musel předlohu milovat a dokonale znát, včetně ilustrací, neboť jeho záběry jsou podle nich přímo okatě koncipované. Ale co je hlavní, na rozdíl od dnešních režisérů si nemyslel, že je lepší, než Dumas a že jeho geniální dílo je potřeba udělat takzvaně jinak - moderněji a přizpůsobit jej dnešním telenoveláckým tupcům, jako to udělala BBC ve svém dvaceti(!) dílném seriálu: http://www.csfd.cz/film/348913-tri-musketyri/komentare/?_fid=6h4k#_=_ , u kterého jsem dokázal přežít jen první díl a to s velkou nevolností v žaludku! Tímto respektem k předloze získal Borderiho film také nadčasovost, jako předloha. Kdo to necítí a nevidí, tak toho je mi upřímně líto.

Igi B. ne snad, ale pro mne - a nejen pro mne - vůbec nejlepší adaptace původního mistrova románu. Borderie musel předlohu milovat a dokonale znát, včetně ilustrací, neboť jeho záběry jsou podle nich přímo okatě koncipované. Ale co je hlavní, na rozdíl od dnešních režisérů si nemyslel, že je lepší, než Dumas a že jeho geniální dílo je potřeba udělat takzvaně jinak - moderněji a přizpůsobit jej dnešním telenoveláckým tupcům, jako to udělala BBC ve svém dvaceti(!) dílném seriálu: http://www.csfd.cz/film/348913-tri-musketyri/komentare/?_fid=6h4k#_=_ , u kterého jsem dokázal přežít jen první díl a to s velkou nevolností v žaludku! Tímto respektem k předloze získal Borderiho film také nadčasovost, jako předloha. Kdo to necítí a nevidí, tak toho je mi upřímně líto.