Kalimero13

Srovnávat tohle s Matrixem jen na základě virtuálního světa je hodně odvážné tvrzení. Odeberte z Matrixu veškerou akci, fetish a pop kulturu a přesto vám zůstane geniální myšlenka, která může být teoreticky pravda. Nebo její variace můžou a dokonce jsou velice pravděpodobné. Zato v The Thirteenth Floor je myšlenka, která nemůže (alespoň tak jak to podává film) fungovat z třiceti konkrétních důvodů, jeden trapnější jak druhý. Ten film není špatný kvůli slabému rozpočtu. Naopak i špatné dobové kulisy měli u mě pozitivní ohlas. Ten film je špatný, protože někdo vzal knižní návrh a neráčil se u jeho adaptace jít s dobou a přemýšlet. Z obrazovky tak vyskakují technické absurdností, nad kterými se musí kdejakém lajkovi zatočit hlava. K tomu přidejte opravdu špatné herecké výkony, nad rámec tragického příběhu špatný scénář, který nutí lidi se chovat zcela stupidně a zuřivá snaha diváka šokovat odhalením, které je jasné ve čtvrtině filmu.

Sexy femme fatale, trochu toho nekonzistentního stylu ve vizualizaci a hudbě spolu s povedenými kontaktními souboji a opravdu dobrou kamerou nedokáže udělat dobrý film z chaotického mišmaše, který se místo všudypřítomného napětí snaží diváka pouze šokovat. Jedním z konců.

Stylem jako Fargo 2. Násilí plodí jen další násilí, ale naštěstí to funguje i naopak. Skvěle zahrané drama s originálním námětem, kde se děj netočí ani tak okolo vyřešení vraždy, jako spíš okolo jedním skutkem roztočené spirály událostí a především vývoji samotných postav..

Jako osobnostní drama to beru. Z tohoto pohledu je to příjemný, dojemný a vtipný snímek, kde se děje spousta dobra, i když se občas hodně tlačí na pilu. Stačí ale poodstoupit trošku dále, a ta problematika je mnohem složitější. V širším kontextu pak nekoukáte na optimistický film, jak je pomáháno jednomu člověku, ale koukáte na dost pesimistickou výpověď toho, jak to pro celej zbytek nefunguje a pokud se hodně věcí nezmění, nikdy fungovat nebude. Každý skutek, který hlavní hrdinové udělají, aby porazili nepřízeň osudu, je jen další ukázkou, proč mají ostatní smůlu. Přestože to postavy nikdy nezmíní, ani se nechovají, jakoby vlastně řešili globálně nějaký problém a na konci na to dokonce upozorňují, přesto je tu ta pachuť, jakoby obsah filmu snad byl řešením. A to právě přesně není. Takhle by to fungovat nemělo.

Na řadu scén ve filmu se nekouká příjemně. A vůbec ne proto, že by byly špatně natočeny, právě naopak. Na konci si člověk uvědomí, že ze sraček, které život přináší a které ve filmech většinou ustupují líbivím klišé, se nejlépe čerpá ponaučení. A Two Lovers to umí dobře. Půjčím si pozměněná slova z 500 Days of Summer - This is a story about love, but you should know upfront, this is not a romance movie.

Dobře natočený horor s oblíbeným Johnem Krasinskim. Filmu bohužel podráží nohy nelogický scénář. A když píšu nelogický, myslím "takovej sled nesmyslů, nelogických rozhodnutí a berliček jsem už dlouho neviděl". Nejde se prostě ponořit do filmu, který je zasazen do světa, který ze stovek důvodů nemůže existovat. Není možné se nechat pohltit atmosférou, kde rozhodování postav se neřídí rozumem ale jde zcela proti proudu na ruku scénáři. Jenže v tom tkví ten problém. Kdyby se ten film řídil alespoň trošku dle rozumu, scénář by byl asi ve stylu "na zem se dostaly tři exempláře mimozemské rasy. Zabily pár desítek, stovek lidí, než průměrný Franta přišel na to, jak je zabít. A pak lidstvo žilo šťastně, než si samo zničilo planetu."

Skvělá chemie mezi dvěma sympatickými hrdiny. Jackson hraje extra stylově. Příběh sice předvídatelný a jednoduchý, ale v tom, co film chce dělat dobře, vyniká. Komediální a akční složka jsou tu prostě na špici. Dle přítomných komentářů ale asi silně individuální záležitost.

Mám rád, když je dílo chytřejší jak já, když mě tahá za nos a dokáže mě překvapit a nechává napjatého až nakonec, když mě nutí vymýšlet teorie a v závěru nejlépe mě překvapí. Tak přesně nic z toho se u The Usual Suspects nekonalo. Nevím jestli je to tím, že je film starší a já viděl plno filmů podobného ražení, ale v třetině filmu jsem odhalil příběh, v polovině do detailu věděl, jaké scény budou na konci, jaké věty zazní. A to pak místo napjatého sledování člověk znuděně kouká, a vidí další a další důkaz jeho teorie, jak vše do sebe zapadá a finále ho tím pádem nechá zcela chladným. V žádném případě nemám na detektivky nos, ale zde mi přišlo, že vše bylo jak dle šablony. Ale možná za to ten film nemůže, možná byl jedním z prvních, kdo s tímto přišel a já ho bohužel viděl až o 23 let později.

Více stylového boje (odhození zadkem auta a "vysednutí" mě hned ze začátku vyndalo čelist), méně extrémně trapných scén. Přesto je to pořád John Wick - postava s naprosto směšnými motivy bez jakékoliv povahy činíc absolutně nerealistickou a nesmyslnou pomstu a úkol. Vše proloženo peprnými hláškami, které žere vaše jedenáctileté já, zatímco vaše současné já vrací zpět vykoulené oči z důlku. Taková snůška rádobysiláckých hlášek a drsných pohledů dělá radost nejedné béčkové klasice. Popravdě vůbec nerozumím, jak někdo tomuto filmu může dát absolutní hodnocení. Beru, že akční filmy nemusí být vyloženě nositeli filozofie mezi řádky (i takové tu ale jsou), na druhou stranu takovej ironickej výplach jako John Wick, kterej mě polovinu filmu urážel svou tupostí, si takové hodnocení nezaslouží.

Knihy jsme nečetl, takže netuším, jak hluboko a uvěřitelně je universum vykresleno (ale po přečtení IT a zvracejících vesmírných želvách nemám u Kinga už iluze). Film ale ze začátku jemně brnká na noty příjemně tajemného WTFna, aby velice rychle sklouzl do nesmyslné pohádky bez pravidel, kde se může cokoliv. Takže nevím, jestli to je nevyužitý potenciál nebo jen ze začátku maskovaná hloupost. Každopádně pro McConaugheyho mám slabost a Elba nabíjí proklatě stylově.