TOMjohanik

Lanthimos patří mezi mé oblíbené režiséry už od uvedení Humra. Nejzajímavější na jeho tvorbě je podle mě jeho schopnost se postupně film od filmu více a více etablovat do mainstreamu, zavděčit se širokému diváckému spektru a zároveň si udržet tvůrčí styl nezaměnitelný s jakýmkoli jiným současným režisérem. Poor things je obsahově rozsáhlé dílo plné tvůrčí hravosti,  inovativnosti a vizuální kreativity. Velmi novátorsky představuje pribeh o hledani mista v životě jedné ženy/dítěte se spoustou humoru,  dekadence,  infantilnosti i hloubky. Celé to pak stojí na Emmě Stone,  která je v top herecké formě a role Belly byla neopakovatelná příležitost prodrat se mezi nejlepší herce milénia což se také povedlo.  Její výkon je podle mě nesrovnatelný se všemi jejími předešlými filmy. Ve spojení s perfektní řemeslným zpracováním od scénáře až po výpravu vzniká jeden z nejnápaditejsich snímku minimálně za posledních deset let. PS. Neví nekdo kdo jsou to ti v názvu zminovani chudáčci?

Esteticky i emočně minimalistická filmová jednohubka pojednávající o nenaplněných vztazích a osudovosti životních rozhodnutí.  Naprostá absence explicitních scénaristických pojmenování dává snímku nádech tajemství a pocity hlavních hrdinů si domýšlí divák sám.  Vlastně až posledních patnáct minut dává za vznik skutečnému pojmenování pohledů, které tyto postavy na celou situaci mají. Civilní herectví Grety Lee naprosto skvěle sedí k tak trochu odměřenému vypravěčskému postupu a ve spojení s velmi detailní kamerou to celé pusobi organicky a v žánru indie filmů překvapivě i velice inovativně.

Omlouvám se, ale ne. Rozumím cílům,  kterých se tvůrci snažili dosáhnout (s částečným úspěchem) ale bohužel tak rozštěpeně, že se celkový umělecký dojem po nadměrném množství scenaristicickych zásahů naprosto hroutí.  V tomto halucinogennim a na sílu neortodoxním díle se pracuje ve velmi polarizovanych rovinách s desítkami motivů, rodinnou dynamikou počínaje, a mývali pod cepicemi konče. Řemeslně (strih,  casting, efekty) to funguje jako "well oiled machine" a přes to všechno si přijdu jako svedek jednoho z nejhorších filmů co jsem v posledních měsících viděl.  Humor na úrovni 3. třídy ZŠ je proste přešlap a přesto jak se evidentně všichni herci nachází v životní formě se to celé hroutí pod paradoxní nekreativitou štábu. Nápady dojdou po hodině a ve snaze vytvořit něco výjimečného sklouzavame ke křeči,  nudě, trapným filmarskym rozhodnutim a co je nejhorší k nulovemu přesahu. Oscara bych pochopil za technické kategorie,  skousnul bych i herecké ceny, ale scenar a režie na mě působí jako výsměch mnohem ucelenejsi konkurenci.