Minulé životy

Tento debut o nezkonzumovane lasce reziserky Celine Song  je urcen k tomu, aby vas emocne znasilnil a roztrhal na milion kousku. Je to film schematicky, ale ucinny. Zkouma se dlouhotrvajici vzajemne spojeni, opusteni, zisky a ztraty. Dobre funguji vykony Grety Lee a Teo You. Dialogy jsou peclive a prostredi kazde sceny take. (26.08.2023)

// Někdo by možná řekl chladná a odměřená, já říkám pomalá, soustředěná a nečekaně seriózní. Přesto se mi údajně nejlepší romantika roku pod kůži nezavrtala, byť je to po režijní stránce precizní a formálně tomu nelze moc co vytknout, loňské laškování o několik dekád starší Emmy Thompson člověka vtáhlo víc, mělo silnější sdělení, a ještě přitom stihlo náramně pobavit. V minulém životě bych byl možná nadšenější, v tomhle jen 6/10. (02.07.2023)

Tragická romance ze světa současných yuppies se vůči svým postavám chová daleko citlivěji a empatičtěji než bych to kdy dokázal já (všudypřítomná erasmácká atmosféra, artistic retreat výjezdy, vizuální odcizenost sdílených prostor), ale neokázalé vizuální a režijní nápady, skrze které jsou zde prezentovány jednotlivé scény mě zastihly při očekávání "dalšího romantického dramatu moderního přistěhovalce" dost nepřekvapivého (autora plakátu, promující film jako další generickou netflixárnu prosím na pracák). Vlastně by mě zajímalo, zdali je jen moje čtení v tom, že staré příběhy o nenaplnitelnosti lásky z důvodu odlišných původů či tradičních závazků v současné době nahrazujeme falešnou hrou na romantiku, kdy v cestě lásce stojíme my sami a místo toho, aby nám v ní zamezil zlý tatíček feudál, tak nám v ní zamezuje vlastní potřeba zachování sociálního postavení. Ideální převedení viktoriánských romantických tragédií do doby pozdně kapitalistického individualismu. Mám pocit, že kdyby se na ten film podívali aktéři filmu Stvořeni pro lásku, tak si navzájem říkaj, zdali ty dva lidi tady nejsou náhodou třeba úplně debilní. (29.10.2023)

(6/10). Občas se zkrátka nestřetnou očekávání s realitou a film nedopadne podle našich představ. Nestává se mi to moc často a už vůbec se mi to nestává u mého milovaného produkčního studia A24. Inu stalo se a já se s tím musím smířit, protože mě to velice mrzí. Film Past Lives je romanticko-dramatickým filmem. Osobně právě nejsem kdovíjak velkým fanouškem romantických filmů, ale naopak jsem velkým fanouškem dramatu. A z toho, co už mám nakoukáno, jsem si ověřil že Korejci dramata umí - viz. všemi oblíbený a mnou osobně milovaný Parazit. Avšak už jsem se několikrát pěkně spálil a shodou okolností to bylo u filmu Burning. Sečteno podtrženo, karty byly rozdány nerozhodně a mohlo se stát prakticky cokoliv. Jak už moje hodnocení napovídá, tak se misky vah naklonily spíš na tu negativní stranu. Past Lives je velice decentní drama, které plyne pomalu a je unášeno jako malá papírová loďka na vodě. Dává si po většinu filmu opravdu na čas a je to takový romantický art. Na nic si nehraje a jeho emoce jsou skutečné. Ústřední hrdinové mi přišli velice sympatičtí a byli místy hrozně roztomilí. Moc se mi líbí hlavní myšlenka filmu, která vychází z reinkarnace. Nicméně po většinu stopáže mi film pouze brousil hrany mých emocí. Přesně zaútočil až v samotném závěru, kdy už bylo bohužel pozdě. Film mě tak zanechal  překvapivě chladným a to mi vadí asi nejvíce. U takovéhoto typu filmy bych hledal přesný útok na emoce a je to ten největší nedostatek, který s tímto filmem mám. "What if this is a past life as well, and we are already something else to each other in our next life? Who do you think we are then?" (06.11.2023)

Vtahující Kirchnerova kamera líbezně zabírá Asii, New York i chatu v Montauku, ale já byl vtažen opravdu jen na ona místa. Do scénáře ani na chvíli. Mám rád příběhy o rozumných mladých dvojicích s pekelně nedokonalým načasováním, ale už jsem pár takových viděl. Proto mi srovnání třeba s Linklaterovými filmy přijde jako výsměch a urputná snaha o zařazení se do subžánru. Viděl jsem v hrané i animované podobě páry, co mě chytily za srdce během minuty intenzivněji, než Nora a Hae-Sung zvládli v součtu celé stopáže. Minulé životy mají na papíře všechno správně, ale nevyskočí z nich nic navíc, jen ono do puntíku splněné příběhové cvičení. Z postav si mě navíc s přehledem získává "ten třetí", což asi také nebude správně. Na rozdíl od nekonečného a opakovaného mlčení a nerozhodnosti ústřední dvojice alespoň do situace přináší sebereflexi a slušnou míru odhodlání. (10.03.2024)