mohamedsfinger

Tenhle film mě naprosto dostal. Podle ohlasů jsem očekával šokující film a samoúčelné sexuální scény, ale dostalo se mi velmi syrového pohledu do života dnešní mladé (přiznejme si to, nejen srbské) generace. Tento obraz jejich života, jenž se (zpracováním) blíží vyprázdněné naraci, je ale jen podkladem pro hlavní těžiště filmu. Lásku a její nelehké hledání, a tato linka filmu působí v některých momentech až nečekaně křehkým dojmem. Abych se přiznal, nechápu lidi, kteří v tom vidí jen porno, jelikož těch explicitních scén tam není v součtu ani deset minut a navíc jejich zasazení a zpracování je scénaristicky na velmi vysoké úrovni. Ostatně režije Maji Milos je celkově velmi nápaditá, například ve scénách, kde je použit místo kamery mobilní telefon, který ještě přidává na autentičnosti. A nakonec samozřejmě musím vyzdvihnout výkony všech (ne)herců a hlavně Isidory Simijonovic. Velký zážitek a velký příslib do budoucna...

Velké zklamání na závěr trilogie. Člověk měl pocit, že to ani netočil Nolan, tolik klišovitých dialogů a rádoby zvratů, že se chce člověku bečet. Ale na druhou stranu je to nejlepší film o komiksovém Batmanovi... což je ale trochu málo vzhledm ke kvalitě těch původních. Samozřejmě řemeslnné provedení a herecké výkony byly výbborné, navíc s oku lahodící postavou Anne Hathaway. Ale to je málo... Nolan má na víc.

Nádherně natočený film, v němž mi i 3D přišlo dobře zvládnuté a opodstatněné. Bohužel láska k filmu a "hřejivý rodinný příběh" mému seschlému cynickému srdci nestačí. Formální dokonalost na sebe zákonitě potuá větší pozornost než jednoduchý příběh bez nějakého přesahu (který bych u Scorseseho čekal), který je navíc plný postav jejichž motivy jednání jsou mi záhadou.

Jo, ten film je dobře natočený, asi nemám co vytknout, ale tak nějak chybí výraznější moment. Nejspíš jsem fakt asociální cynik, ale tohle rozhodně není film roku, i když na je Oscarům šitý na míru- trocha rodinných prblémů, troška lásky k rodné hroudě a touha ždímat slzy... A ta hudba je fakt hrozná. (Třetí hvězda za skvělého Clooneyho.)

Barvy, dadaismus, ujetost a skvělá hudba Beatles... prostě paráda. Ale tu jednu hvězdu si nechám, až se jednou na ten film podívám kvalitně intoxikovaný.

Kdybych hodnotil film po jednotlivostech, byla by to rozhodně plná palba, protože, Fincher je perfekcionista a výborný režisér, který má řemeslo dokonale osvojené. Leč jako celek to na mě nějak nefunguje. Ve srovnání se švédskou verzí byl dost upozaděn vývoj vztahu dvou hlavních postav, což je velká škoda, jelikož prostor na to byl (nemělo by to být jen o pár souložích), zato detektivní linka, byť strožší, mi přišla silnější, s větším spádem. A také musím pochválit casting, který se americké verzi povedl výrazně lépe než Švédů (zvláště pokud jde o Mikaela). Abych to srovnání uzavřel, tak americká verze mi seděla o kousek více, ale nebyl dosti velký.

Sympatická pocta němému filmu, která si z něj ale bohužel bere i častý neduh té doby, schematický a plytký děj. Ano, herci hrajou skvěle (Dujardin opravdu působí jako hvězda z 20. let a Bejo je uhrančivá), hudba je výborná, takže se divák uvyklý na zvukový film asi nudit nebude, ale když už je na začátku jasné, jak film skončí, dobře to není. I tak ale musím ocenit režii Michela Hazanaviciuse (scéna příchodu zvukového filmu je téměř geniální), a také odvahu přijít s takovým snímkem v době, kdy i filmy s menším počtem dialogů jsou považovány zapříliš intelektuální a nudné. Ale jen odvaha někdy nestačí...

Nevím, proč mi tenhle animák tak dlouho unikal, vždyť je to jeden z nejlepších, jaké jsem zatím viděl. Ale věřím, že ne každému musí vyhovovat suchý humor s hlasem Woodyho Allena...

Já Woodymu žeru prostě všechno, i tuhle idealizovanou reklamu na Paříž. Owen Wilson se stal typickým allenovským hrdinou a přebral i některé jeho typické rysy... a k tomu ještě dobře hraje. Stejně tak výborná je i Marion Cotillard, na jejíž krásu jsem se nemohl vynadívat celý film a bylo mi líto, že po hodině a půl byl konec filmu a už ji v těch krátkých šatech neuvidím. Pak jsou tady dokonalé scény se slavnými osobnostmi, z nichž musím vyzdvihnut tu se surrealisty. Ano, tento film si budu pouštět vždy v nostalgických a sentimentálních chvilkách, kdy budu potřebovat něco přívětivého. (Asi jsem vyměkl, nebo je Woody Allen opravdu génius.)

Výborná ukázka toho, jak lze být invenční i v současné době a navíc v žánru, který se zdá být neměnný. Film skvěle poukazuje na nejdnoznačnost samotné postavy, o níž je, tak i světa jako takového. A využívá k tomu všech možných prostředků- střídá žánry, pohyby kamery, barvu a černobílou, nálady a spoustu dalších věcí. Překvapivě to vše drží pohromadě, i když divákovi, který o Bobu Dylanovi nic moc neví, může celkové vyznění filmu připadat roztříštěné a zmatené. Navíc film dokonale využívá výborného obsazení, z něhož vyčnívá hlavně Cate Blanchett, která ukázala, že výborně dokáže muže zahrát i žena křehkých rysů. Jo a výborná hudba...