mohamedsfinger

Nevím, jestli dát čtyři nebo pět... na jedné straně je to božská parodie Bollywoodu a člověk se neskutečně baví, ale na druhé straně je to "jen reklama". Ale i tu musí člověk natočit dobře a to se Ivanu Zachariášovi povedlo, ba co víc, on ji pozvedl až k jistému druhu umění a zábavy. Nelze než vřele doporučit všem a skvěle se bavit.

Na svou dobu naprosto úžasné triky (rozpohybované předměty) a pořádně ujetý příběh. Ale po tom, jak tenhle film skončil, si nejsem tak úplně jistý, že se jednalo opravdu o tabák, protože jak víla tak i pán byli pěkně veselí...

Dějově sice na dnešní dobu maličko slabší, ale to vůbec nevadí, protože výtnamem pro světovou kinematografii je tento snímek asi nejzásadnější ze všech ;-)

Tohle není film ani tak o totalitě v NDR (i když je to pozadí více než důležité), ale spíše o přerodu v člověka. A to je jak hlavním kladem tak i katem celého filmu, protože celý ten proces je zpracován opravdu brilantně a podpořen výbornými hereckými výkony, ale bohužel zde není důvod, proč se tomu tak stalo (i když nějaký náznak se najít dá). Každopádně jako filmu debutujícího režiséra patří tomuto snímku uznání.

Film samotný těží hlavně ze svého tématu a na nějaké excelentní filmařské kousky už tolik nedá, ale to myslím nevadí, protože cílem, dle mého, bylo hlavně upozornit na to, co se dělo. A to by se nepovedlo bez výborných hereckých výkonů, ať už v hlavních rolích nebo jen epizodních (Joaquin Phoenix). Paul Rusesabagina je zde často srovnáván s Oscarem Schindlerem, ale myslím si, že to není srávné, protože zatímco Schnidler pomáhál židům hlavně z finančních důvodů, tak u tohoto muže tomu bylo jinak. Ale když už tady toho Spielberga máme, tak si neodpustím jednu paralelu. Protože v době, kdy Schindlerův seznam běžel v kinech a lidé kroutili hlavou nad zvěrstvy nacistů, se snad mnohem horší věci děly ve Rwandě a nikdo nehnul ani prstem (kromě už tradičně šaškujících a přihlížejících UN).A to je dalším poselstvím filmu, ukázat nám, že takové věci se stále dějí a my jen odvrátíme zrak u zpráv, takže komu zde chybí více násilí, ať se podívá na záběry přímo z konfliktu...

Absurdno, sarkasmus a pacifismus jsou hlavními sloužkami tohoto filmu, jenž mi opravdu přesně padl do vkusu. Vše se odvíjí od výborného příběhu a scénáře, který se v ústech a tvářích velmi dobrých herců mění opravdu v pozoruhodné dílo, které bych atmosférou možná srovnal i s takovou hlavou XXII (knihou). A závěr je už jen dokonalou metaforou vztahu UN k celému konfliktu...

I přes opravdu skvělé výkony Seana Penna a Al Pacina mě tenhle snímek nějak výrazně nebavil, a to mám gangsterky opravdu rád. Sice se občas dočkáme dobré hlášky, ale opravdu zajímavý moment aby člověk pohledal, a tak jsem se dost čast přistihl při tom, jak myslím na to, že se nudím. Ale i tak se jedná o film který je natočen umně a poměrně příjemně.

Vůbec jsem netušil, že se jedná o akci BMW, a tak mě naprosto ohromilo, jak se stím Iňárritu dokázal vypořádat a upřednostnil příběh před zdůrazněním auta. Tím si zachoval tvář opravdouvého umělce a dal prostor i hercům vypořádat se se svými rolemi více než dobře. Navíc kamera a dokumentární styl podtrhují přesah tohoto filmu někam dále za hranice "reklamy".

Jak nemám rád muzikály, tak tento se mi opravdu líbil a zřejmě dlouho zůstane na prvním místě ve své kategorii. Už jen za první song si zaslouží pochvalu, kterou pak potvrdí scéna, kterou režisér poté skvěle zakomponoval do Validation.

Veselý a pozitivní snímek, který rozjaří snad každého... a to tak, že i písni Bobbyho McFerrina se zkřiví úsměv závistí:-)