Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi

Recenzie (2 764)

plagát

Ed Wood (1994) 

Bezchybná biografie, jejíž předmět by se při jejím shlédnutí zcela ve svém stylu a navzdory mylným očekáváním nejspíš od ucha k uchu rozzářil. Protože tento film z něj dělá dvakrát větší legendu než tomu bývalo doposud.

plagát

Vivat Amerika! (1996) 

Komu nevadí americká vlajka (respektive komu nevadí ji vidět v průměru každých 5 sekund po dobu 80-ti minut) ani stupidní slashery, měl by se celkem dobře bavit. A náhodou zabiják/zombie, převlečený za Strýčka Sama, vůbec špatně nevypadá. Čekal jsem sračku, ale ani ta první půlhodina téměř bez zabíjení není nezáživná. Zábavná hovadina:)

plagát

Hrôzostrašný Dr. Phibes (1971) 

Bizarní snímek. Nejen samotným dějem, divný i tak celkově. Vincent Price (znetvořený doktor Phibes, který používá paruku, umělou tvář a z krku mu čouhá kanálek, kterým doplňuje tekutiny a při zapojení do reproduktoru také jeho pomocí 'mluví') je jednoznačně základním pilířem, díky jeho geniálně pomstychtivého výrazu, který ale přitom díky maskérům opravdu vypadá jako umělý. Film se točí kolem jeho pomsty, celkem povedených vražd inspirovaných deseti egyptskými pohromami.

plagát

The Rocky Horror Picture Show (1975) 

Výstřední, eroticky zbarvená, transvestitní, hororová, muzikální, rocková sci-fi parodie... jaký to má všechno smysl, nebo skrytý význam jsem nepochytil, každopádně nějaký jsem z toho cítil:) Co si vybavuji? Sexy Janet, povedené krátší songy, nečekanou a bezcitnou vraždu zničehonic se objevivšího rockujícího tlouštíka, gumovou hubu dr. Franka.... Tušil jsem divnou záležitost, ale tohle předčilo mé očekávání.

plagát

Alice Cooper Trashes the World (1990) (koncert) 

Výborný koncert, vše co Alice Cooper znamená, vše co ho dělá rockovou legendou a nenapravitelným showmanem, se naplno ukáže zde na birminghamském vystoupení. Kick ass rock show - horror show v poměru 2:1.

plagát

Ples upírov (1967) 

Z téhle komedie vůbec rozesmátý nejsem, naopak mě uvrhla do menší deprese. Vtípků je sice dost, ale vyruší je mrazivá atmosféra celého snímku. Ne že by vyzněly trapně, to kupodivu vůbec. Je to holt zvláštní film. Roman Polanski působí jako zřejmě i ve svém skutečném životě, na pohled duchem nepřítomným, nesmělým a trochu ňoumovským dojmem. A Sharon Tate... okouzlující, nádherná - na těch pět minut co je na scéně. Nevím, ale možná právě oni dva a jejich pozdější osud jsou možná důvodem, proč to na mne celé tak smutně působí. Nicméně, jako horor průměrné (mimochodem hrabě von Krolock není špatný), jako komedie taktéž, jako celek výjimečné.

plagát

The Monster Walks (1932) 

Ačkoliv zpočátku jsem čekal stupidní napodobeninu Vražd v ulici Morgue, ale nakonec se to vyvinulo o něco lépe. Nebýt těžké a hůře stravitelné atmosféry (tím pádem povedené) kolem mrtvého bych asi hodnotil jen za 1, protože jinak tenhle film ničím příliš nevyniká.

plagát

King of the Zombies (1941) 

Nic více ani méně, než vydařené béčko... Chvílema věřím, že tenhle film býval musel nahnat hrůzu (podíl na tom má jistě i velmi dobrý hudební doprovod), na druhou stranou je místy příjemně odlehčený a to hlavně díky obdivuhodně vykulenému a jinak pěkně vysranému černošskému sluhovi, jehož zásluhou se možná i zasmějete. Ale postrádá to jakékoli přímo strašidelné bytosti, tedy zombie nejsou nic víc než zhypnotizovaní lidé a tak také nejsou ani nahnilé, ani jinak maskované. Holt voodoo, které se u prvních zombie filmů k nemrtvým neodmyslitelně pojilo. Ale stejně tenhle film má své kouzlo, jen to nechce očekávat přespříliš. I AM DEAD. I HAVE RETURNED TO THE LAND OF THE LIVING. I AM A ZOMBIE, I AM A ZOMBIE, I AM A ZOMBIE!

plagát

Mumie (1959) 

Stejně jako mě nedostala klasická verze, tak ani Hammer si příliš nepolepšil. Co se týká samotného Kharise, Karloff byl bez debat působivější, zatímco zafačovaný, zabahněný, nerozpoznatelný a tudíž totálně zaměnitelný Lee není zrovna povedeným monstrem. Jinak film vcelku je naopak o něco záživnější, čili to vyjde nastejno. Jinak hlavní hrdina Peter Cushing není oproti o dva roky starší Draculovské adaptaci tak suverénní, ale nevypadá to, že on sám by za to mohl. No nic, nejpovedenější Mumií pro mne paradoxně zůstává ta z roku 1999.

plagát

Dracula (1958) 

Vydařená hammerovská alternativa klasického Draculova zpracování studia Universal o nějakých 30 let zpět. Základním kamenem úspěchu je samozřejmě představitel krvežíznivého hraběte. Zatímco Lugosi byl uhrančivý a klidný, Christopher Lee je naopak živočišný a chvílemi až šílený. Začátek mě trochu zarazil, protože jednak chybí Harkerův příjezd přes varování pověrčivých vesničanů, dále pro něj nepřijede žádný děsivý kočár a dojde si pěkně po svých, no a nakonec se objeví Lee, který svojí rychlou a zvučnou angličtinou nepůsobí zrovna nejtemnějším dojmem... To se ale brzy změní, stačí ho vidět jeho dravý upíří výraz. Na plátně ale nakonec moc prostoru nedostane, hlavním hrdinou je Van Helsing v podání Petera Cushinga, který nemá chybu. Podstatnou změnou oproti dřív je i barevný obraz, myslím že ten by celkový dojem ještě o něco lepší.