Pompeius

Jako realistický dokument z fotbalového prostředí skvělé. Jako parodie nefunknční, neboť něco tak absurdního a ubohého, jako je fotbal, nelze parodovat. Asi tak dva dobré vtipy na deset dílů, jinak jen přehlídka vulgarity a nevtipné trapnosti.

Vezměte dvakrát ověřenou klasiku, odstraňte humor, přidejte trapnost a fyzickou odpornost (Wilson) a dostanete "moderní" remake.

Slyšet Rudolfa Hrušínského v roli starého mistra bojových umění je zážitek... Aneb jak nám socialistická družba zprostředkovala exotiku všech exotik. Ale není to úplně špatné, byť samozřejmě to přivlastnění historické postavy komunisty tam je...

Je to neuvěřitelné, ale remake může být lepší než originál, jak potvrzují Špinaví prohnilí lumpové. Brandovi komediální role vyloženě nesedí.

Filmový Hrabal je snesitelnější než literární, ale stejně je to vždycky o ničem. Tohle taky.

Překvapivě (pro mne) vřele doporučuji, je to výborný dokument zachycující Zátopokovy úspěchy a atmosféru tehdejší doby, aniž by to bylo zmršeno bolševickou propagandou. Opravdu, naprosto neuvěřitelně ani slovo o tom, jak Zátopek vděčí za své úspěchy KSČ nebo novému světovému řádu, který mrdal za paneství, pardon bojoval za mír.

Zatímco první díl byl relativně předvídatelný (a pořád mnohonásobně lepší, než dokáží odfláknout v žánru rom-kom místní tvůrci), druhý je odvázanější příběhově i vtipově.

Vidět to v roce uvedení? Ani náhodou, kravina. S odstupem času? To je tak krásně debilní... A připočtěme nostalgii. A Kutcher a Scott byli ve svých mladých letech fakt roztomilí. Ano, většina humoru je dost trapná, ale jsou tam skvělé fóry i nápady, které si jen zasloužily lepší provedení a zpracování. S odstupem času je to i tak sranda k potrhání (a asi významně pomůže se k tomu trochu zhulit). ZOLTAN!

Velmi povedené. A velmi důležitá velmi pozdní a jen velmi částečná satisfakce pro místní, protože soudruzi měli neuvěřitelný dar vyjebat i s těmi, co byli jejich oporou. Bylo fajn vidět Langmajera v jiné roli než jako libového přihlouplého frajera, o kterého každé léto usilují stejně přihlouplé slepice v žánru "česká pseudoromantická pseudokomedie". PS: Proč tam měli chlapi tak přelíčené oči? Chápu, uhlí, ale tohle se maskérům nepovedlo. PPS: Nic proti ničemu ani nikomu, ale ostravština je fakt odporný jazyk.

Minimalistický film, kde se moc nemluví a moc se toho vlastně neděje, ale který dokáže z toho mála vykouzlit silný příběh i atmosféru. Rovněž z dnešního pohledu zajímavý výlet do méně vábné části osmdesátkové Paříže.