Recenzie (284)
Soud boží (1938)
František Kreuzmann v životní filmové roli. Díkybohu, protože jinak byl odkázán na různé úlisné obejdy a patolízaly, tohle je jeho satisfakce. Překvapivě dobrý, byť s melodramatickými momenty a postupy, které dnešního diváka úplně neosloví, ale přesto zhlédnutelný se zaujetím. Moje generace má prvorepublikovou černobílou tvorbu zapsanou jako "filmy pro pamětníky" - pod touto značkou byly uváděny snad už za komunismu neškodné společenské komedie, ale Soud boží potvrzuje, že v ČSR vznikaly i vážné a vážně DOBRÉ filmy. Za sebe bych zájemcům o kvalitní dramata z této éry doporučil také: Noční motýl, Bílá nemoc, Šťastnou cestu a abychom byli spravedliví k pobratimům tak i poválečné Varúj!, to je hodně dobré. A nakonec i ten prvorepublikový Jánošík byl povedený...
Tak sa nevyhrážaj (2001)
Není to vtipné ani jako komedie, ani jako parodie na blaxploitation či černošské pseudokomedie, ani jako výsměch afroamerické "kultuře". Je to čisté utrpení, kde kromě nesmyslú vnímaných očima vás ještě za uši tahá ohavná "afroamerican english".
Tulák (2014)
Atmosféru to má, ale příběh je slabý a motivace postav nesrozumitelné. Nefunguje to ani jako western ani jako postapo. Herecké výkony to zvedají, ale to nestačí. Podstatou filmu má být vyprávění - děj a vypravěčský um. To tu chybí.
Francúzska depeša Liberty, Kansas Evening Sun (2021)
Tak tohle mi sedlo, snad proto, že jsem novinář (bývalý) a pocítil jsem díky filmu silnou nostalgii a vděk vůči tomu nevděčnému, důležitému a úžasnému řemeslu. Forma je, jak u Andersena bývá, kouzelná, se spoustou skvělých nápadů a detailů.
Ako porodiť a nezblázniť sa (2012)
Ale jo, bylo to předvídatelné, ale milé. Za mě nejlepší parta otců, co mají (skoro) všechno na háku.
Amsterdam (2022)
Má to výborný nástup, který mne velmi zaujal, a křečovité rozuzlení, které už mne v podstatě nezajímalo a nudilo. Russell si vybírá zajímavá témata, umí režírovat, má dobré nápady, co se týče vyprávěcích postupů, ale nikdy mu ty jeho příběhy nedrží moc pohromadě, nezvládá tempo. Je to škoda, protože přesně takovéhle filmy v kinech chybí. Tedy takové, které vyprávějí příběh a nejsou jen o trotlech v pláštěnkách, kteřé poletují mezi CGI výbuchy.
Král Petr I. (2018)
Takže už i Srbové mají svůj velkofilm. Kdy konečně nějaký natočí i Češi?
Vyšehrad: Fylm (2022)
Vulgární a primitivní, často trapné, ale místy se u toho dá zasmát. Na rozdíl od seriálu. A ty vtipy jsou občas i propracovanější. Takže dávám o jednu hvězdu více než seriálu.
Tichý Američan v Praze (1977)
Šmírování bylo tak skvělé a důležité! Mám takový pocit, že po tomhle se komunistům stýská zdaleka nejvíce, po sraní se do života ostatním lidem a jejich vydírání.
Vyšehrad (2016) (seriál)
Jako realistický dokument z fotbalového prostředí skvělé. Jako parodie nefunknční, neboť něco tak absurdního a ubohého, jako je fotbal, nelze parodovat. Asi tak dva dobré vtipy na deset dílů, jinak jen přehlídka vulgarity a nevtipné trapnosti.