honajz2

Skvěle rozehrané, slabě zakončené. Ono to finále sice dojmout umí, ale všechny ty dějové linky zakončí poněkud obyčejně a ne zrovna nejchytřeji. Asi jsem čekal víc, oproti tomu, jak propracovaný ten scénář zpočátku je a jak pečlivě své postavy představuje, ale částečně to funguje i ke konci, jen krapet průměrně. Jinak se mi to ale líbilo, depka je to dostatečná a zároveň ve správné chvíle odlehčená humornými scénami, které sice samy o sobě moc vtipné nejsou s přihlédnutím k tématu, ale zápasení Waltera s loutkou bobra se nejde jen tak nezasmát, nebo je aspoň brát napoprvé úplně vážně a bez jakékoli udivené reakce. Taky je to skvěle natočené i zahrané, Jodie Foster mi přišla jako tradičně skvělá, Melovi Gibsonovi jsem věřil úplně všechno a i ostatní odvádějí dobrou práci (byť Jennifer Lawrence mi přišla taková standartní...), jen mě dost mrzí, že si to neudrželo stejnou působivost, jakou to mělo v první půlce, protože takhle nemám potřebu to někdy vidět znova. Domů na svátky se Jodie Foster povedlo lépe. Silné 3*

Hvězdička za pivo Regent, které tímhle filmem bohužel získalo mizernou reklamu (ale špatná reklama je taky reklama...) a za to, že to má fantasy prvek, což už se dnes v českých filmech skoro vůbec nevidí. A možná i za kozy Hrubešové, protože v tu chvíli se bylo aspoň na co dívat, ale vzhledem k tomu, že je ukazovala pravděpodobně všude, to jako klád tolik neberu. Jinak je to naprosto fascinující příklad filmu, který by chtěl být strašně vtipný, ale každý gag tak blbě podá, že je to pak jenom těžce nevtipné. A takový je i celý film a i když jsem se ubezpečoval, že horší než Únos Moravanky to naštěstí není, závěrečných 20 minut jsem tak trpěl, že to dosáhlo úplně stejně mety. Hrdě se to tak zařadilo, spolu s Únosem Moravanky (který je btw taky od Michny a čím víc toho od něj vidím, tím víc si myslím, že Devět kruhů pekla byl jen nějaký šťastný omyl) na druhé místo nejnevtipnějšího a nejblběji fungujícího filmu, jaký jsem kdy viděl. První příčku mají stále Talíře nad Velkým Malíkovem, které mi minimálně na rok znechutily Matušku natolik, že Slavíky z Madridu jsem mohl slyšet jen od Pavla Dorotky. Ale stejně jako u Talířů si budu z Divokého piva pamatovat hlavně to, kolik herců do toho vlezlo a byť jen nějaký štěk si zde zahrálo. Lábus, Sobota, Nový, Upír Krejčí... a dokonce i mafián Ivan Jonák! To je obsazení úplně neskutečné, fakt že jo. Jinak na závěr bych ještě dodal, že tenhle film krásně dokazuje, že není jednoduché natočit tzv. lidovou komedii. Já proti tomuhle žánru nic nemám, zábava to sice je jednoduchá, ale když lidi baví a zvedne jim náladu, svůj účel splní a víc by se od ní očekávat asi ani nemělo, nicméně Troška to aspoň umí podat tak, že to lidi baví a že těm gagům umí dát potřebné načasování, ať už si o něm myslíte cokoli. Tohle je tak těžce nefunkční i na svůj žánr, že to i diváky lidových komedií muselo vyloženě nudit a nebavit. 1*

Podprůměrný thriller, s podprůměrnou zápletkou, podprůměrným zvratem v závěru, podprůměrnou atmosférou a podprůměrným snad i vším ostatním. Není důvod to vidět, pokud zrovna nemáte čím zabít volný čas nebo - stejně jako já - naivně věříte tomu, že to bude lepší, než hodnocení a komentáře naznačují. Marc Blucas (byť sotva vím, kdo to je) se ale dost snažil a závěrečný zvrat sice není bůhvíjak povedený, ale aspoň je pojatý takovým způsobem, že opravdu může někoho překvapit. Vlastně by to mohlo mít i na víc, ale to by musel mít režisér větší ambice. A teď koukám, že se s ním nesetkávám poprvé a že jiný jeho film, který jsem kdysi viděl, mi přišel úplně otřesný... 2*

Zpočátku mě to překvapivě dost bavilo. Fungovaly tu jak ty černohumorné scény, tak i všechny rozehrané dějové linky a i když jsem si k postavám sympatie nenašel (přece jenom, nevím, proč bych měl mít sympatie k mafiánské rodince... zatím jsem snad ani nenarazil na film, kde bych k takovým postavám vůbec sympatie měl), stejně mě zajímalo, kam se jejich osud posune. Jenže jak to cca v první polovině vypadá solidně a neotřele, v druhé polovině se z toho dost obyčejný zástupce svého žánru, který vývin svého dobrého námětu zadupe do země a vydává se nejpředvídatelnější možnou cestou. A to nejen v té hlavní zápletce, ale i ve všech vedlejších - třeba ta s Bellou a její lásce k suplujícímu učiteli matematiky vyvrcholila skutečně pitomě. A i když mě do jisté míry bavila i druhá půlka, rozhodně jsem z ní nebyl tak nadšený, jako z té první. Nakonec z toho bohužel je jen průměrný film, jehož závěr perfektně dokázal, že na víc jak jedno zhlédnutí není ani omylem. SPOILER Přece jenom, když celý film skončí přesně tak jak začne, proč bych měl mít důvod s hlavními postavami prožívat znova ten stejný, obyčejný úsek z jejich života? KONEC SPOILERU Škoda, už jsem si myslel, že od Bessona konečně uvidím něco pořádného i z jeho novějších filmů. Ale i tak je to mezi nimi kupodivu ten nejlepší... 3*

No jo, bratři Quayové... Jejich styl je nezaměnitelný, okamžitě poznatelný, svérázný a kreativní, chápu ho a přijde mi zajímavý, ale moc mě nebaví ho sledovat. Kdyby Institut Benjamenta byl středometrážní film se stopáží okolo 40 minut max, vůbec bych s tím neměl problém a hodně by se mi to líbilo, ale ono to trvá o hodinu déle a kvůli tomu mě to celkem brzo začínalo nudit. Je tu mnoho zajímavých filmařských nápadů (které se ale v poslední třetině začínají celkem opakovat) a silně surrealistická atmosféra, která snově působí opravdu hodně, ale vše stojí jen na ní a sledovat skoro nikam nevedoucí výjevy takovou dobu mi přijde prostě přehnané... Vůbec mi přijde, že filmový čistokrevný surrealismus by neměl trvat víc jak hodinu a pár minut, ale třeba je to jen můj problém, že jsem se na tu atmosféru nedokázal naladit. Forma je sice vymakaná, pak se v tom taky dají najít nějaké myšlenky či psychologické teorie ohledně submisivity a nenaplněných fantazií hlavní postavy, které se vše zde odehrávající zdá, ale pořád je to málo na to, abych z toho filmu měl plnohodnotný zážitek. Nezapomenutelný a podnětný určitě ano, rozhodně mi to přijde i povedenější než Ladič pian, ale na víc jak tři to stejně nevidím. 3*

Ona tahle detektivka (později kriminálka, později gangsterka, později akčňák) rozhodně není tak odlišná, jak se celou dobu urputně snaží tvářit. Nebýt těch sci-fi prvků se vstupováním do cizích snů a řízeného lucidního snění, tak by vlastně byla celkem tuctová. Takhle ani není tuctová, ale jen těžce překombinovaná a v něčem i hloupá, protože s každou další čtvrtinou ten film přichází stále s novými a novými zvraty, které mnohdy děj posunou úplně nahodile a nepřirozeně, jen proto, aby to mělo stále čím překvapovat. Je to prostě typický korejský film, včetně faktu, že si některé zvraty vypůjčili z jiných, slavnějších filmů, převážně z USA. A i když mě první čtvrtina napínala kupodivu hodně, pak už to bylo jen a jen horší, přičemž v poslední čtvrtině mě ten film nezajímal už vůbec. Něco se samozřejmě povedlo, třeba ty sny jsou vyobrazené celkem solidně, ale mínusy tu u mě nad plusy prostě převažují... Po první dobré zkušenosti s korejským filmem se opět začínám vracet k původnímu názoru, že vůbec nejsou pro mě. Lepší 2*

Čím víc toho vidím z africké filmové tvorby, tím víc mi dochází, že nikdy toho moc neřeknou a soustředí se hlavně na své reálie a příběhy postav v nich žijících. Z těch opravdu exotických zážitků, které jsem zatím měl možnost vidět (kromě Burkiny Faso jsem viděl i film z Gabonu, Demokratické republiky Kongo a Guiney-Bissau... Ugandu nepočítám, to je jiný vesmír), mi ale Ouedraogo sedl zatím nejvíc. Sice se to od ostatních afrických filmů tolik neliší, ale atmosféru to má celkem podmanivou a příběh o přátelství dvou dětí se starou ženou vyhoštěnou z vesnice mě hodně bavil a udržel si moji pozornost až do konce, který sice byl předvídatelný, ale zase na druhou stranu mě nenapadá, jak by to mohlo skončit jinak a zároveň si zachovat svůj realistický ráz. Do toho zde sledujeme příběh páru, ve kterém je manžel alkoholik a nevěrná manželka a i když mě tahle dějová linka nebavila tolik, jako ta stěžejní, i tak měla něco do sebe, byť nevygradovala ani tak zajímavě a silně. Celkově to není žádný převratný zážitek, ale po filmařské stránce to není špatné, bavilo mě to sledovat, reálie jsou opět dost zajímavé a i k nějaké drobné myšlence ohledně toho, co vše můžou způsobit nepravdivé pomluvy, v závěru dojde. Třeba v takovém Mortu Nega nebo i Viva Riva jsem se žádné myšlenky nedočkal a jelikož tady jo, rád tomu tu čtvrtou hvězdičku dám, i když je výrazně slabá. Slabé 4*

Byla by to celkem milá a příjemná epizoda, která má námět dokonce až takový, že je dost možné, že už se někdy stal. S průběhem příběhu vlastně vůbec nemám problém, spíš mi vadí, jak banálně zde jsou načrtnuté postavy a hlavně mě celou dobu iritovaly dialogy, které jim padaly z úst, protože kromě úvodu ve věznici to působilo dojmem, jako by je psal průměrný žák základní školy. Škoda, protože jinak to mohla být povedená epizoda... Silné 3*

Konečně zase pořádná epizoda! Jak to pátrání po oranžovém cosi, tak i Derekovo postupné prozření, zde bylo skutečně hodně napínavé a obě dějové linky dost zajímavě skončily, obzvlášť ta první dokonce s pořádným twistem. Příští epizody asi zase s tempem krapet zpomalí, ale do atmosféry celého seriálu už jsem se asi dostal a popravdě mě opět začíná zajímat, kam se to celé vyvine a která strana nakonec "zvítězí". Silné 4*

Ty rozvláčné rodinné vztahy mě sice pořád iritují, ale zase na druhou stranu musím uznat, že tu konečně aspoň jedna postava udělala krok dopředu, konečně jí věci začínají docházet a snad taky bude už nějak víc jednat. Navíc atmosféra tu konečně byla skoro stejně podmanivá, jako v prvních dvou dílech, tak se snad zase blýská na lepší časy. Slabé 4*