Recenzie (858)
Vůně zelené papáje (1993)
Nádherná kamera a uplývající příběh. Byť jsem zřejmě víc zamilovaný do Na vertikále léta.
Aquaman a stratené kráľovstvo (2023)
Žvýkačka pro oči.
Jsme tu (2020) (seriál)
Nečekal jsem, že mě tu bude bavit. Říkal jsem si, co na tom může být, stále stejný vzorec, přijedou do nějakého města a udělají představení. Ale pak jsem u každého dílu brečel, dojímal jsem se nad příběhy lidí, jejich vztahy, komunitou, nezdolností, odhodláním… A pak nad závěrečnou show. Tenhle seriál ukazuje, jaký je rozdíl mezi českou travesti (jak se drag nesprávně překládá) a drag show, která není jen o zábavě, ale o poselství, osvobození i hojení. Drag je způsob, jak z traumatu růst a udělat ze sebe krásného a šťastného člověka.
Jsme tu - Spartanburg, We Make It Werk (2020) (epizóda)
Z covidového unplugged dílu se stalo neméně silné a osobní zakončení série.
Odsouzená (2021) (seriál)
Překvapivě poutavé.
Priatelia - Season 1 (1994) (séria)
I když Teorie velkého třesku je v tomhle opravdu toxická, až zpětně mi došlo, jak v každém díle řeší sexuální a romantické vztahy. Přitom každý milenec a milenka stěží vydrží jeden díl. V dalším už chodí s někým jiným. A za celou řadu jich vystřídají spousty.
Drazí běloši - Série 4 (2021) (séria)
Po třetí sérii jsem byl zklamaný, že to ještě není konec, a i touhle řadou jsem se prokousával tak nějak do počtu, i když to divné muzikálové a futuristické pojetí bylo vlastně osvěžující. A nakonec mi postavy přirostli k srdci a poslední díl dva byly napínavým vyvrcholením. Finále (a tím celá řada a seriál), které se v podtitulkových scénách buduje po celou řadu, pak má úplně jiné vyznění po události na Filozofické fakultě (během které jsem byl doma s covidem, který řada tak tematizuje). Seriál tak k Drahým bělochům, pro které je takový strach „novinka“, promlouvá autentičtěji, než je příjemné. A o to důležitěji.
Šťastne až naveky (2022)
Rozhodně to na mě nepůsobilo nijak negativně, smutně, depresivně, nebo nefunkčně. A to jsem vztahový psycholog. Naopak to zachytilo zrání lidí a jak různě funkčně lze naplňovat své vztahy a život.
Donggam (2000)
Jak jsem nepotkal svoji matku. Asijské romantické filmy se na začátku zdají zdlouhavé, ale vždy to stojí za to. A v tomhle výjimečně nikdo neumře. V jednom hlavní postava zemřela dokonce dvakrát, jiný začíná trojnásobnou vraždou a snad v jednom jediném, co jsem viděl, se jen zdálo, že hlavní postava zemřela. V tomhle si jen si lámou končetiny (a to hlavní postava mohla být taky mrtvá…).