Finskej

Hvězdička za to, že to je v podstatě schizofrenní záležitost. Jinak to nemá s pohádkou moc společného, herci jsou prkenní a Igor Ondříček s dosti šílenou parukou, díky níž vypadá trochu jako úchyl, trochu jako disco 80. let 20. století, přímo stromový. Herecké umění = 0 slušelo Arniemu jako terminátorovi, ale zde princi ne. Do toho započtěmež nadpočet neuvěřitelně vlezle nyvých písní a říkanek s vysloveně a místy až nelidsky stupidními texty a na pozvolné utrpení je zaděláno. On ale je scénář i jinak neuvěřitelně stupidní. Pozvolné utrpení překvapivě - protože tou dobou si člověk myslí, že větší nesmysl už to být nemůže - vyvrcholí v závěru, kdy dojde k měření dovednosti a umu v maskované soutěži, kdy už stejně každý ví, kdo je kdo, přesto však protagonisté pod maskami pronášejí a v druhém případě huhňají "odhalující narážky/poznámky". Jedním slovem: bizár.

Je to koukatelné, ale tím to končí.

Herci se mohou snažit, jak chtějí, ale když je hloupý scénář nutí, aby se chovali jako hlupáci, nepomůže žádná snaha. A někteří ani žádný prostor ke snaze nemají, například chudák Michaela Kuklová, jejíž role musí znít: nějak tam pobíhej z místa na místo, nešikovně se pleť a pořád hystericky vřískej „Honzo!“ Již po chvilce je to velice otravné a únavné. Po velice krátké chvilce. Někomu ovšem ani nic předepisovat nemuseli, což bude nejspíš případ Daniela Hůlky, protože jeho herecký potenciál = 0. No a když výše uvedené zkombinujeme...

Jeden to skoro nechce říct, ale... Rozhodně jedna z nejpitomějších pohádek, které jsem kdy viděl. A rozhodně za to z velké míry může autor scénáře, protože tak neuvěřitelně připitomělé, umělé a nesmyslně didaktické dialogy, to se jen tak nevidí. To mohou herci dělat, co chtějí, ale když musí pronášet místy takové kraviny, snaha to spasit nemůže, protože nemá jak. Je to celé chvílemi tak nablblé, že je to vlastně svým způsobem ikona - na takhle špatné věci se člověk ze zájmu dívá opakovaně. A Dlouhý v té neuvěřitelné paruce fakt vypadá jak zosobněná 80. léta na nějakém oxidačním tripu. Kdyby si začal rozverně prozpěvovat nějaký německý TV hitparádový hit z oné doby, vlastně by to docela zapadlo. Zkrátka bizár.

To už ani není pohádka, ale spíš rovnou pohádkový horor – na jednu stranu pohádkové, jak má být, na druhou stranu chvílemi naturalistické, až se jeden diví. Natočené velkoryse, se slušnou výpravou a hereckými výkony – ano, i přesto, že tradiční pohádková schémata možnosti herců v jejich rolích vždy poněkud omezují. Opět musí jeden zkonstatovat, že zatímco české pohádky mají po roce 2000 dobu temna, německé se plynule zlepšují.

Jednoduché, nenáročné a zábavné a drží se to klasické předlohy. Statut pohádky, kterou lze (vždy jednou za čas) vidět i poněkolikáté, úspěšně dosažen, co víc si přát. V posledních letech koukám čím dál méně na domácí pohádky a čím dál víc na ty německé a musím přiznat, že kdysi bych takový vývoj nečekal...

Jak bych to jenom... Zatímco naše pohádky mají od roku 2000 dobu temna, mezi těmi německými se v posledních letech nacházejí překvapivě koukatelné kusy. Opět, jednoduché, přirozené, milé a zábavné. Ke klasickému příběhu přidáno něco milostného jiskření mezi citově vyprahlou princeznou a mládencem, který ji nakonec má raději, než by sám sobě zprvu chtěl přiznat, a čas uteče jako voda.

Pohádka, která v podstatě není ničím moc zajímavá, jen vzhledem k tomu, jaké strašnosti se u nás od roku 2000 vyrábějí, je vlastně ještě přijatelná. (Ano, samo toto hodnocení je dokladem pohádkového úpadku u nás.) Za jiných okolností by to byly jen 2*. A vílino (kterážto figura nás provází celým dějem) věčné zaklínání typu "bene / pele / ať se to všechno mele" a podobné bláboly je tak moc dementní, že mohu jen doufat, že si tohle jednou přečte ten génius, který ho vymyslel. Zakončil bych to dotazem: už jste někdo přišel na to, co vlastně je to Johančino tajemství?

Domácí pohádky mají od roku 2000 dobu temna, takže je velká úleva, když se zas po čase dá na některou z nich koukat. A přitom je to kulisovka, jenže... pár dobrých zkušených herců + pár mladých, ale snažících se herců + jednoduchá, a nikoliv mám-zas-super-originální-inovátorský-nápad-který-musím-uplatnit (uf) zápletka + špetka humoru a vtipu (dokonce určená pro dospělé diváky) a na světě je stravitelný výsledek.

Musel jsem hodně přemýšlet. Nakonec 2*, ale to jen kvůli několika komickým momentům. Nepovedeného je toho v této pohádce opravdu hodně. A také si člověk zvolna začíná říkat, že by bylo dobré, skutečně dobré, kdyby se mladí herci u nás učili zas pořádně *mluvit*, herdek filek.