Djoker

Nepříjemné na sledování, ale diváka to nesemele. Všichni zainteresování se totiž chovají až příliš důstojně, což je v přímém kontaktu s touto krutou nemocí podle mě absolutně nemožné. Cílem moderních snímků je ukázat realitu, což se tady evidentně nepovedlo. Sdělení zdrcující pravdy dětem mělo být předčasným vrcholem filmu. Většina lidí je schopna udělat scénu ve frontě na salám, ale Alzheimera v rodině přejdou se stoickým klidem? Těžko. Tvůrci se mohli vykoupit dotažením Alicina návodu do konce, z kterého by konečně bylo cítit, že jde o skutečné lidi. Znovu jsem se mýlil.

Tragický závěr života princezny Diany si zasloužil rozhodně důstojnější zpracování, ale to nejdůležitější zachycuje dobře. Média ji úplně semlela a v osobním životě se z ní stala psychická troska. Oceňuji tedy, že zde není vyobrazena pouze jako paní dokonalá, i když si za svou charitativní činnost zaslouží velký respekt. Na filmu je bohužel hodně vidět strach z královské rodiny, která má na smutném osudu Diany naprosto zásadní podíl. Pokud se někdo odváží natočit snímek založený na zatím nejdrsnější možné konspiraci, budu u toho. Hodně lidem se udělá špatně.

Celý film je zahalen v New Age hávu a divák si tedy musí protrpět řadu vznešených proslovů a životních procitnutí. Opravdu mě překvapuje, kolik velkých jmen se podepsalo pod něco tak nevýrazného. Třeba Conroy tam má pouze štěk. Všechny pasáže týkající se jen motivačního řečnění jsou čiré zlo, ovšem jakmile nastoupí na scénu opačným pohlavím ztrápená Eloise, má člověk alespoň pocit, že se bude něco dít. Nebude, film není o budování vztahu, ale o vyrovnání se se smrtí blízkého a Jenn je tam spíše jako lákadlo pro mužskou část publika, která na slzavé údolí většinou nemá náladu. Vzhledem k tématu samozřejmě nechybí typicky americká scéna, kdy všichni povstanou, začnou si navzájem tleskat a jsou hrdí jeden na druhého. V českých podmínkách si něco podobného skutečně nedovedu ani představit.

Rok 2015 jsem nemohl začít lépe. Duo Rogen/Goldberg znovu vymyslelo naprostou šílenost, u které jsem se celou dobu válel smíchy. Pokud to ještě nasere žlutý komanče v čele s vyžraným teletem, co se nechává stříhat podle hrnce, tak bude mít film i přidanou hodnotu a navíc by to ještě mohlo vést k tomu, že si ty neschopný neandrtálci hodí atomovku přímo do centra Pchjongjangu a konečně bude klid. Přehrávající Franco je boží, Eminem ukazuje obří nadhled, Katy Perry se nedobrovolně stává nepřítelem KLDR a sázka na Lizzy Caplan v roli sexy agentky CIA byla trefou do černého. Rozhodně nic pro erudované politology, přestaňte mlít hovna a začněte už kurva makat, vy hovada!

Fašismus je špatný, áno? Ale stejně se mi zdá zbytečné to podprahově hustit do dětí přes animovaný film postavený na roztomilých sovičkách a vizuálních efektech. Animáky mají bavit, ne vzdělávat. Když to nepoberou ve škole při hodinách dějepisu, tak to ve filmu stejně nerozpoznají a aktivně o tom neuvažují. Na animák pro menší děti je to i díky výše zmíněnému místy zbytečně kruté. Snyder celkově moc nevěděl kam to směřovat, tak tam hodil od všeho něco a nakonec si vybere každý, ovšem nikdo z toho nebude na větvi.

Vizuální stránka je skutečně kouzelná, humor značně infantilní, ale tři hvězdy dávám stejně jen za Lily Collins. Ten její Disney face je prostě rozkošný a výrazné obočí zase trademark jako prase, vy jistě dokonalé držky! Závěrečný výsměch Hollywoodu ze strany jeho kámoše z Bollywoodu mě hodně pobavil. Singh má koule.

Spoilery. Poslední dvě série jsem celkem vychválil, takže rozhodně nepatřím mezi ty, kteří do této show kopou už jen z principu. Z kopce to s ní jde už hodně let, ale jako (Jeffova) dojná kráva pořád drží a občas ve mně vyvolá pocity, které jsem zažíval u starších sérií. V San Juan Del Sur není ani tak problém s příliš brzkým návratem ufňukaného twistu, ale s tragickým castem ovcí, které celou hru skoro nic nepředvedly, což vedlo k velkým čachrům ve střižně, kde musel vzniknout nějaký příběh. Nic proti, s většími či menšími zásahy se dávno počítá. Minule jsem si tu uměle vybudovanou bitvu dvou egomaniaků užil. Jenže tady se šilo tak horkou jehlou, že to celou dobu ani nedávalo smysl a třeba uměle vyhrocený souboj Joshe s Jeremym dostal zbytečně moc prostoru, když stejně vypadli tak brzo. Zato několik důležitých situací po jejich odchodu bylo odfláknuto tak diletantsky, že to snad muselo urazit každého fandu s mozkem. Ovce navíc pořád fňukaly, žebraly o jídlo, trapně si přenechávaly odměny a vůbec to celé nepřipomínalo Survivor. Skutečným znalcům show jistě chyběla klasická aukce a závěrečná pocta vyřazeným, což tady nezmínil skoro nikdo a to taky o něčem vypovídá. Dále mrzí absence krásných dívek. Ano, Jaclyn má tělo bohyně, ale bez make-upu je i v jejím případě nutno použit starý známý hadr přes hlavu. Baylor a hlavně její zadek doplácí na neduhy dnešní mladé generace a Julie je zase tak umělá, že si škrtá maximálně v lesbickém pornu. Vše zachraňuje uspokojivá vítězka Natalie, která předvedla jeden efektní tah pro diváky a duo klaunů vidlák Keith a pablb Jon. Od tragického Thajska tady horší série nebyla hlavně kvůli tomu, že nešlo komu fandit. Favorit: nikdo, Oblíbenci: Jeremy, Natalie.

Podobné šílenosti, které i přes svou záměrnou přepálenost ve všech polohách fungují, se už prostě netočí. Viděl jsem to snad pětkrát a pořád se u toho lámu jako napoprvé. Na svou dobu to nabízí opravdu povedené vizuální efekty, Cameron Diaz je tady ještě použitelná, Jim má dostatek prostoru na přehlídku své ksichtové variace a famózní hudební čísla z toho dělají jednu z největších sázek na jistotu v rámci bláznivých komedií.

Hodně svěží vítr na poli romantických komedií překypující originálními nápady. V rámci komediálních vložek je pro mě pád z okna jedním z vrcholů. Celá pasáž začne celkem nevinně, pak se z ničeho nic neskutečně vyhrotí a následuje komické finále. Dlouho jsem si u tak vypiplaných scén nemlaskal jako tady. Chemie mezi ústřední dvojicí funguje, Zoe je roztomilá a dialogy chytí za srdce i zaryté cyniky. Na Allanovu svatbu bych šel hned a hlavně bez donucovacích prostředků, které jsou k tomu normálně potřeba. Bohužel si nejsem jistý, zda tvůrci počítali s tím, že film bude pro jistá hovada sloužit také jako precedens k dělání do zadaných holek. Ale co si budeme povídat, kdyby zadané nebyly, tak za to asi nestojí, není-liž pravda? Kvůli své lenosti jsem s touto aktivitou před lety skončil, některé si totiž hrají na jeptišky i pár týdnů (???), ale právě tady jsem si uvědomil, jak moc je to vlastně zábavné a napínavé zároveň. Něco mi říká, že se východočeský Ryan Gosling brzy vrátí do této zvrácené hry plné naivních kluků a znuděných holek.

Celé kouzlo této filmové legendy tkví v tom, že i v nejzarytějším pesimistovi dokáže vydolovat chuť do života na několik měsíců dopředu a také víru v to, že všude kolem nejsou jen ziskuchtivé svině, jejichž smyslem života je potopit ten váš. Možná se to nezdá, ale není to málo. Při závěrečné katarzi navíc slušně mrazí z toho, že ve 40. letech řešili úplně ty samé problémy, které máme teď my, ale stejně jsme suverénně najeli na stejně nemocný systém jako v té době Spojené státy, i když lék stále nikdo nenašel. Už jen proto se jedná o nadčasové dílo.