Djoker

Rok se s rokem sešel a na řadu přichází neúprosné účtování. Všichni se ohlednou za uplynulými dvanácti měsíci a bilancují. Zdraví, vztahy, kariéra a čísla na YT, IG nebo TT. Každý má to svoje. Já mám naštěstí pouze žebříčky, a jelikož na výsledky znovu není pěkný pohled, tak to rozhodně stačí. Ani další rok bohužel nepřinesl výrazný pokrok v jejich zdolávání a předsevzetí tedy nemůže být jiné. Někdo chce začít chodit do fitka (Better call Grznár), někdo chce omezit chlast a fet (držme umělcům z Prahy palce) a někdo se chce konečně stát dalším kryptobaronem (znám jen toho Apple žida). Já jdu však bez ohledu na následky ještě mnohem dál. Bude to určitě bolet, ale celý měsíc leden zasvětím nelítostnému souboji s CSFD malostí, arogancí a pokrytectvím. Hřát mě může jediná věc. Žebříček na Kinoboxu. Ano, správně. Žebříčky se dají posrat ještě mnohem víc. Mission accepted!

Edit 1: Ty vole, není to prdel. Možná jsem měl dát jen týden.

Edit 2: Pokračuju, nikdy mě nezlomíte!

Edit 3: golfista sucks

Edit 4: CSFD排名很垃圾

Edit 5: Svoboda!

Mission completed! Bylo to fakt peklo a stylový závěr měsíční mise s Rambem, který si musel projít podobnými sračkami jako já, byl celkem emotivní. Hodně jsem pohnul především s žebříčkem nejlepších filmů a něco málo přibylo i u nejoblíbenějších. Trošku čekám pozvání do DVTV, protože šlo o nadlidský výkon a v poslední době jim dochází zajímavé osobnosti, které něco dokázaly. Teď je ale na místě zasloužené volno od žebříčků. 

Jde o příběh starý jako lidstvo samo. Zdánlivě nekončící boj s větrnými mlýny. Hodiny odříkání posouvající hranice lidských možností. Odvěký souboj člověka proti žebříčkům. Mnohdy šílená muka způsobená samozvanými oborníky, pokřivenými geeky a komunitou zbylých 68 pohlaví. Žebříčky jsou droga, která postiženého jedince stále nutí k činnosti, jenž ho časem může i zničit. Posměch rozhodně není na místě, protože touto nebezpečnou obsesí trpí mnoho uživatelů databáze. Dokonce i ti úplně nejlepší. Třeba Cival se k tomu přiznal ve svém humoristickém pořadu Na pivu. Jak krutě ho to poznamenalo, můžeme všichni vidět na jeho účesu.

Žebříček nejoblíbenějších filmů má bez debat svou vypovídající hodnotu. Kombinuje všeobecně uznávané hity s kousky, které se sice nemůžou chlubit vysokým hodnocením, ale pro dost lidí jsou tak významné, že je zařadili na velice úzký seznam ve svém profilu. Není tedy překvapením, že zdolávání takového žebříčku je výrazně jednodušší a hlavně příjemnější.

Problém žebříčku nejlepších filmů vězí v zařazení snímků, které mají pár stovek hodnocení, což v rámci databáze, která se ráda chlubí půl milionem uživatelů a nejznámější tituly mají desítky tisíc hodnocení, není vůbec relevantní. Nadšenci daného tvůrce, žánru nebo země to logicky vychválí do nebes, ale až zástupy nezasvěcených diváků ukáží, zda jsou astronomická procenta opravdu zasloužená. Ani IMDb nezařazuje do žebříčku filmy hned den po premiéře, i když vypadají jako hity. No nic, třeba to časem někomu dojde. Kýbl připraven, šichta začíná!

CSFD žebříčky (nepravidelně aktualizováno včetně počtu pohlaví)

Nejoblíbenější filmy: 883 / 1000                                                              
          Nejlepší filmy: 570 / 1000

Mezi trendy poslední dekády na CSFD patřily různé výzvy, při kterých si uživatelé vzájemně vnucovali filmy. S arogancí sobě vlastní jsem si vymyslel výzvu pouze pro moji osobu. Probíhala v březnu 2022. Znovu jsem se ponořil do žebříčků a vybral nejzajímavější lokální kousky daného roku, které mi zatím unikaly. Začal jsem v roce 1989, který je významný hned z několika důvodů. Jednak u nás proběhla sametová revoluce, ale hlavně se narodil jeden významný uživatel této databáze. Důležitým faktorem bylo logicky hodnocení, ale všichni víme, v jakých číslech se české filmy točí, takže občas to bylo hlavně o doplnění vzdělání než velké zábavě. Neřešil jsem žánry, režiséry ani herce. Bylo zajímavé sledovat, jak se i při tak nahodilém výběru postupně mění herecké generace a v určitých obdobích byly v kurzu tváře, po kterých jen o pár let později neštěkl ani pes. Na závěr se ještě musím pochválit. Výzvu jsem nejen vymyslel a přijal, ale také bez problémů splnil.

Většinou nad inovacemi kroutím hlavou, ale musím uznat, že zavedení fanklubu uživatele mě pobavilo. Mnoho lidí má své oblíbené uživatele raději skryté a tato novinka jejich soukromí moc do karet nehraje. Kdejaký stalker na ně totiž může narazit na jiných profilech a získané informace následně použít proti nim v poště. Asi. Jiný důvod pro jejich skrývání určitě neexistuje. Sám mám oblíbené uživatele viditelné pro úplně všechny návštěvníky, ale rozumím tomu, že některé seznamy ukrývají tajemství, kterými se dotyčný nechce nikde chlubit. Já tam mít ten kus neaktivního vocasu nebo krále pokrytců, tak to také velmi důkladně držím pod pokličkou. Naštěstí zdejší studnice nápadů je nekonečná a jen ti největší hrdinové najdou odvahu střílet do vlastních řad.

Nový facelift databáze přinesl jako vždy řadu zajímavých novinek. Jednou z nich je povýšení komentářů na recenze. Většině soudných uživatelů ještě teď cukají koutky, protože jde o inovaci vskutku směšnou. Mnoho exotů mělo problém svoje výplody dostat alespoň do kategorie komentářů. Půlřádkové kačeny, procenta, ocenění, tržby, smajlíci, TV a VOD. Komentáře se stále dají nahonit mnoha způsoby a jejich regulace je z marketingového hlediska nežádoucí. Choré mozky navíc vymýšlí stále nové cesty, kterými se můžou zviditelnit, takže přechod na recenze je skutečně to poslední, co databáze potřebovala. Označení recenze nesplňuje naprostá většina našich nadšeneckých výtvorů. Dokonce i zasloužilí umělci, jejichž blogy evidentně stále nikdo nečte, sem vloží jen pár řádků a přihodí link na kompletní recenzi. Nejvtipnější na tom celém je, jak se k novinkám znovu nikdo nehlásí. Přece je muselo chtít hafo lidí. Nevidím tedy důvod, aby se dotyčný za svůj nápad styděl a přišel tak o zasloužené ovace.

Si zabil, pán HOROlezec!

        2000  x  2500 x 3000

5* -   8,9% x  7,0%  x  5,8%

4* - 30,2% x 27,3% x 26,7%

3* - 37,8% x 39,2% x 39,5%

2* - 14,9% x 18,0% x 19,5%

1* -   5,7% x   6,2% x  6,6%

0* -   2,5% x   2,3% x  1,9%

Zúčastnil jsem se snad 50x, ale v té záplavě lidí vždy vyhrál kulový. Až teď to konečně přišlo! Kniha o Woody Allenovi potěšila a ten trapas na poště, když jsem musel vysvětlovat, že Rustin Cohle je pouze můj internetový pseudonym, za to rozhodně stál. Takže poučení pro ostatní. V případě výhry je sice dobré tady vyplnit svoje skutečně jméno, ale balík si můžete jít převzít klidně jako Santa Claus. Pošťačkám je to stejně u prdele. Veselé Vánoce všem!

Přibližně před rokem jsem se k němu vrátil a ihned se stal mou drogou. Za tu dobu jsem sjel všech 26. sérií, které jsou venku. Čekání na Blood vs. Water budou asi muka, ale po paskvilu jménem Caramoan zřejmě nemůžu čekat žádnou pecku. Mám však čas na rekapitulování fenoménu, který stejně odpočítává poslední měsíce. Vybral jsem i TOP 10 hráčů. Kritéria jsou čistě subjektivní, takže doufám, že těch pár Survivor fans, kteří si tady tím zkrátí čekání na další sérii, nebude řešit, proč jsem toho a toho fyzického hráče upřednostnil před tím a tím stratégem a naopak. Jde o charisma, o sympatie, o ten pocit se v někom vidět a samozřejmě o styl hry, který mě baví.

TOP 10 Survivors - muži

1. Boston Rob - Už v Markézách mě dost bavil, jenže vypadl hrozně brzo. All-Stars si potahal ve velkém stylu, sbalil Amber, vyhrál auto, ale titul mu zahořklá porota nedala, i tak bylo jasné, že většího oblíbence už těžko najdu. V HvsV bylo vidět, jak vnitřně vyzrál a žral jsem ho snad ještě víc než v předchozích sériích, proto jsem málem omdlel, když ho vyřadili tak brzo. O to více jsem si užil jeho krasojízdů v RI za vysněným titulem Sole Survivor. Žádný jiný hráč neměl tak velké charisma jako on a o sebevědomí ani nemluvím. Ikona Survivora. 

2. Ozzy - Pokud někdo může konkurovat Boston Robovi v mém žebříčku, tak jedině Ozzy. Nikdo jiný se totiž do Survivora nehodí víc, jeho výkony v soutěžích i práce v táboře byly úchvatné. V CI byl součástí podle mě nejsilnějšího příběhu, když jeho kmen přežil dvojitou zradu a rozmetal kmen protivníků. Škoda jen, že skončil těsně pod vrcholem. V Mikronésii už byl hlavní hvězda a bylo jasné, že tak daleko se nedostane. V SP je hodně kritizováno jeho ego, jenže on se znovu předvedl a hlavně jeho sebeobětování pro kmen dokazuje, jak skvělý je to člověk. Vždycky se mi líbil i jeho vřelý vztah k přírodě.

3. Yau-Man - Nebýt jeho, tak je Fidži možná úplně nejhorší sérií, jenže on tam byl a musel očarovat snad všechny. Tintítko, které v soutěžích drtilo o generaci mladší. Opravdu není moc hráčů, kterým bych vítězství přál více než jemu, a i když to vyhrál jeho velký černý kamarád, který si to taky zasloužil, tak ta pachuť po Dreamzově sviňárně pořád zůstává. V Mikronésii už byl moc velkou hrozbou, takže tam toho bohužel moc ukázat nestihl.

4. Russell H. - Samoa je o Russellovi. Pokud ho nemáte rádi, tak vás nadržování produkce vytáčí, jenže on prostě lidí baví a o to jediné tam jde. Mám rád, když se skrytá imunita skutečně používá a nikdo jiný s ní nehrál tolik jako právě Russell. Jeho ego výlevy ve stylu "I´am Russell Hantz!" mě takyjen tak neomrzí. V Samoe jsem ho žral, v HvsV řádil až moc podobně a navíc vyřadil Boston Roba, čímž mě dost naštval, ale vysoké umístění v mém žebříčku si i tak zaslouží, protože v RI se role obou "R" otočili a on konečně pochopil, že tímto stylem prostě nikdy nevyhraje.

5. Rupert - Jako pirát, který kradl boty, byl v PI kouzelný. Typický dobrák, který se v normálním životě snaží pomáhat ostatním. Tomu nejde nefandit. Bohužel jeho další vystoupení už potvrdily, jak nemotorným hráčem Survivora je. V All-Stars alespoň došel daleko. Jeho účast v HvsV mezi hrdiny byla pochopitelná, avšak jasně naznačila, že jeho čtvrtá účast v BvsW je celkem zbytečná.

6. Rob C. - Největší hláškař Survivora v mém výběru nemůže chybět. Navíc si v Amazonii potahal většinu soupeřů. Jeho vypadnutí těsně před koncem mu však u mě paradoxně spíše pomohlo, protože díky tomu vyhrála moje milovaná Jenna. Svou zaslouženou účast v All-Stars bohužel nemohl využít tak, jak asi očekával, protože ten druhý Rob v jeho kmeni se zrovna chystal definitivně zapsat do historie Survivora.

7. Randy - Člověk, který nenávidí lidi, ale jeho živobytí zajišťují jejich svatby. Mnoho větších exotů ve hře opravdu nebylo. Já se v tomhle asociálním hovadu viděl od první minuty a u jeho hlodů se válel smíchy. Kvůli své povaze to v Gabonu a bohužel ani v HvsV nemohl dotáhnout daleko, ale pobavil hodně.

8. James - Určitě je jedním ze strategicky nejhorších hráčů, jenže tenhle dobrácký hrobař mě prostě v Číně i Mikronésii bavil. Obě série bohužel opustil neslavně. Čínu raději ani nekomentuji, v Mikronésii to mohl dotáhnout dál, nebýt toho prokletého zranění. V HvsV mě zklamal, protože to už dost neunášel. Díky své muskulatuře a fyzické dominanci je však nezapomenutelný.

9. J.T. - Jeden z mých nejoblíbenějších vítězů, který hře dominoval hlavně fyzicky a obešel se bez většího zrazování ostatních. Opravdu málokdy se stane, že takového dobráka pustí až na konec. Ten jeho upřímný pohled je neskutečný. V HvsV už to bylo o dost horší, protože chtěl hrát drsně a nejen, že dopadl o mnoho hůř, ale navíc se slušně ztrapnil.

10. Phillip - Jeho buď milujete, nebo nenávidíte, nic mezi tím není. Special agent mě bavil už v RI po boku Boston Roba, který ho dotáhl až na konec a díky tomu dostal velký prostor na svoje ego výlevy. V Caramoanu si už zkusil hrát na šéfa a podle BR rules vedl Stealth tým, což byla taky slušná hlína, a i když vypadl celkem brzo, ukázal, že má i pokoru.

TOP Survivors - ženy

1. Jenna M. - Společně s Boston Robem můj nejoblíbenější vítěz. Překrásná Amazonka si mě svým půvabem získala od první minuty. Určitě by se našly silnější a strategicky zajímavější ženy, jenže to kouzlo Jenny Morascy prostě nemají ani náhodu. Už jsem zaslechl nějaké stížnosti na Amazon a její vítězku, ale u nich si jen klepu na čelo. Navíc mi Jenna sedí i povahově, a tak pro mě bylo její odstoupení z All-Stars naprosto zdrcujícím zážitkem. Jak zčernala obrazovka a já si přečetl, co se stalo, tak jsem nedýchal. Došlo mi, že těch pár dnů navíc, které by vydržela, by si nadosmrti vyčítala a v tu chvíli jsem ji začal obdivovat ještě víc.

2. Stephenie - Největší ženská bojovnice mě zaujala už v Palau, bohužel její kmen byl naprosto zničen a ona nevydržela tak dlouho. V Guatemale už byla hlavní hvězdou a v zástupu idiotů i mým jasným favoritem na vítězství, kterého samozřejmě nedosáhla a já málem prokousl křeslo. Její zasloužená účast v HvsV mezi Hrdiny bohužel skončila dříve než jsem čekal, takže i přesto, že ji považuji za takřka dokonalou, zůstala v mém žebříčku těsně pod vrcholem.

3. Amanda - V Číně i Mikronésii to dotáhla do finále, to hovoří za vše. Vždycky bude spíše fyzická hráčka než velký stratég, ale to, že se během dvou prvních účasti vždy spolčila s pozdějším vítězem, značí, že čich na hru má také. Bohužel je to takové zlatíčko, které se všem musí omlouvat za podrazy, což není dobrá strategie před porotou. V HvsV už to nebylo ono, ale vzhledem k tragickému výkonu celého kmene Hrdinů si myslím, že zase tak nezklamala. 

4. Parvati - Psal jsem to už u HvsV. Když má holka vrozený výraz, z kterého každý chlap vydedukuje, že se zřejmě blíží orál, tak je lehké manipulovat s opačným pohlavím. Když k tomu připočtu ještě její mini bikiny a neustále protáhování před kamerou, je těžké si ji neoblíbit. Už v CI to dotáhla daleko, Mikronésii vyhrála a v HvsV byla druhá. Tím se opravdu moc soutěžících pochlubit nemůže. Pokud je Sandra královna Survivora, tak Parvati je jeho princezna.

5. Chelsea - Hlavní důvod proč jdu proti proudu v hodnocení One World a nehodlám na tom nic měnit, protože její finálová účast značí, že zase tak tragická hráčka nebude. Navíc si myslím, že ve stínu Kim by se ztratila naprostá většina hráček z ostatních sérií. V Survivorovi se protočilo mnoho krásek, ale Chelsea je v mém žebříčku na úplném vrcholu. Navíc je mi blízká i povahově.

6. Brenda - V naprosto tragické Nikaragui to byla jedna z mála sympatických osob a hlavně jediná pořádná hráčka. V Caramoanu nedostala tolik prostoru, ale i tak mě její duševní přerod přesvědčil, že moc lepších holek jsem zatím ve hře neviděl. Po tom svinstvu, které ji provedli, jsem Caramoan definitivně zavrhl.

7. Elisabeth - Andílek z Austrálie. Její čistou duši jsem naprosto žral. Navíc byla v sérii, kde se řešilo spíše přežití než strategie, takže jsem jí držel palce o to víc. Škoda, že se ještě jednou nevrátila, protože by mě zajímalo, co je pravdy na těch drbech, které o ní kolují.

8. Amber - Další kočka z Austrálie, kde byla ještě ve stínu Jerri, ale už tam mě její rentgenové oči uchvátily a to jsem ještě nevěděl, že ji v All-Stars sbalí můj největší oblíbenec a spolu to dotáhnou až do finále, které dokonce vyhraje.

9. Sugar - To ona je tím důvodem, proč řadím Gabon celkem vysoko. Předvedla jednu z nejzajímavějších her. Bojovala sama se sebou, s předsudky ostatních, ukazovala svou slabou stránku, ale i tak ji dokázala využít ve svůj prospěch a navíc to dotáhla až do finále. V HvsV bohužel dokázala, že se v životě příliš neposunula a zaslouženě hned letěla.

10. Eliza - Nejvykulenější oči v mém výběru nemohou chybět. Byla pro mě hlavním oživením jinak tragického Vanuatu. Její neustálé mletí pantem mi bylo sympatické, i když jsem v tomto ohledu pravý opak. V Mikronésii byla od začátku na okraji a její snaha přesvědčit ostatní, že není ta arogantní mrcha z Vanuatu byla zábavná.

Když jsem poprvé navštívil tuto databázi, tak mi hned bylo jasné, že ji v budoucnu vyhledám ještě mnohokrát. Nemám ve zvyku se registrovat na každé stránce, takže ani v tomto případě jsem to zpočátku neučinil. Po čase jsem si však řekl, že se mi profil na CSFD vyplatí. Už jen proto, že zde mohu hodnotit, komentovat, diskutovat a mám slušný přehled o svých dosavadních filmových zážitcích. Stejně jsem tady byl každý druhý den a to především kvůli žebříčku nejlepších filmů, díky kterému jsem si uvědomil, že mám docela velké mezery ve filmovém vzdělání. Na druhou stranu jsem byl překvapen z množství filmů, které jsem viděl z žebříčku těch nejhorších. Za to mohu poděkovat především TV Nova. Dokud jsem nemohl využívat internet a satelit, tak pro mě byla TV Nova jasná volba. Pořízením těchto vymožeností a poté příchodem na CSFD se však situace změnila a já pomalu vyvažuji všechny ty škváry, které mi byly po léta servírovány jako megafilmy. Už při prvních krůčcích na databázi jsem byl seznámen se smyslem zdejšího bodového systému. V té době mi to přišlo jako skvělý nápad. Snažil jsem se udělat zajímavý profil i komentáře, které by odpovídaly mému věku a vzdělání. Tehdy by mě ani nepadlo, že k bodům vede i jiná cesta. Myslel jsem si, že body vyjadřují míru zajímavosti uživatele. To bylo ještě v době, kdy jsem žádný bod neměl. Jak to tady vlastně chodí mi bylo stále utajeno. Po čase mi však napsal jeden uživatel, který mi nabídl výměnu bodu. Souhlasil jsem a ještě několikrát vyměnil body s uživateli, kteří měli podobný vkus jako já. Samozřejmě po vzájemné dohodě. S pár body na kontě začalo období vyčkávání. Příval bodů se však nečekaně nedostavil. V té době jsem poprvé slyšel o chytrákovi s přezdívkou Chupacabre a jeho nápadu s vytvářením dalších profilů, z kterých si pak k sobě sypal body. Co to je sakra za idiota? Zřejmě další zkrachovalec na internetu, ale že těch bodů má. Kdybych jen věděl, že on je pouze špičkou ledovce. Na profilu uživatele Karlos80 jsem s hrůzou pročítal seznam zdejších škůdců. Zaujal mě TheMaker. Toho jsem si všiml již dříve díky jeho tučným komentářům. Pokud by zůstal jen u toho, tak bych to ještě překousnul, jenže neustálá výměna bodů, která ho katapultovala až na vrchol žebříčku a vlastně za nic? To se mi zdálo sakra nespravedlivé. Nebaví mě narážet tak vysoko na ty jeho bláboly, v kterých střídá sentimentální kecy, výzvy k masturbaci a posílaní Kulmona do píči. To už jsem myslel, že výčet zdejších bláznů končí. Chyba lávky. Na jedné diskuzi se dozvídám o Bluntmanovi. Hele Bluntman zase upravuje svoje hodnocení podle Tetsua. Nechápal jsem důvod ani to, jak si toho může někdo všimnout. Po čase jsem se dostal na profil uživatele Gohy a záhadu jménem Bluntman jsem hodně rychle rozluštil. Při čtení souhrnu jeho vystoupení na CSFD jsem se mohl umlátit smíchy. Možná se vám zdá, že jsem předpojatý vůči mužům. Nebýt AngelAngie zdát by se to opravdu mohlo. Jak je možné, že někdo jako ona je tak oblíbený? Frky o ničem, typu "vysílá TV Nova", "zajímavý film" nebo "to jsem viděla se svým psem", mně opravdu nic nepřináší. Navíc od studentky filmové školy. Psal jsem jí, jestli by si podobné komentáře mohla odpustit nebo je alespoň omezit. Její odpověď? "Můžu si to dovolit."Aha, tady se někdo považuje za něco víc. Jelikož je tato zvláštní slečna často propírána na diskuzích, především množství jejího bodového konta, dozvídám se, že zde má mnoho kamarádů, kteří jí bod udělili. Zřejmě z lítosti. Vrchol všeho byla celodenní diskuze na téma AngelAngie a její filmový výtvor, který má na CSFD. Cože? 21 letá holka tady má režisérský profil? Už chápu to rozhořčení. Nikdy jsem nebyl na větvi ze studentských (rádoby filmů) cvičení na databázi, ale snaha o zvýšení sebevědomí a následný pocit nadřazenosti jsou podle mě ještě horší. Bohužel je i mnoho jiných způsobů jak na sebe upozornit. Exoti Drsan40 a LaSandra to vzali přes sekci statistika. Každý den si sedli k počítači svých rodičů a ohodnotili, co mohli. Je všem asi jasné, že většinu z toho neviděli. Nechápu, proč to dělají. Zřejmě je hřeje dobrý pocit z toho, že mají nejvíce hodnocení na databázi. Nemůžu zapomenout na jistou Dawe.zs. Když jsem se jí ptal, jak je možné, že toho viděla tolik, podrážděně odpověděla, že je starší věková kategorie a měl bych pochopit, že zde nejsou jen studenti (narážka na mě). Ještě dodala, že si stojí za 95% svých hodnocení. To ti gratuluju, až na to, že 5% z 15000 je 750. Tolik hodnocení nemám já doteď a ona se zřejmě 750x jen uklikla, při svém zběsilém nahánění hodnocení. Další možnost proražení vede přes kvanta komentářů. Velice se činí LiVentura, který však není schopen dát dohromady smysluplnou větu, tak spoileruje jak vzteklej, aby si jich nahrabal co nejvíc. Bylo naivní si myslet, že sem nezabloudí nikdo s touhou honit si triko. Bodový systém byl dobrý nápad a nikdo určitě nechtěl, aby se zvrhl v toho zběsilé sbírání bodů. Bohužel pravidla hry tomu příliš nepomáhají. Pokud nemáte body, nejste vidět vy, vaše komentáře ani vaše hodnocení. Vše podtrhávají předpremiéry pro uživatele CSFD, u kterých platí čím víc bodů, tím větší šance, že se dostanete do sálu. Mnoho lidí zde předem děkuje za udělení bodu. Toto vtírání si odpustím, i když riskuji, že už nikdy bod nedostanu, protože ti, kteří děkují (TheMaker v každé druhé větě), jich mají opravdu mnoho. Co se dá dělat. Snad můj život nebude o tolik těžší než ten jejich.

                                                                                           o půl roku později...

Půl roku po zveřejnění výše uvedeného textu jsem zpátky a chtěl bych zrekapitulovat, co se na CSFD obrátilo k lepšímu. Nic. Dále bych se rád vrátil k prvnímu textu. Krátce po zveřejnění se na mě strhla vlna kritiky na zdejší diskuzi. Nechyběly ani vtipné narážky na mou osobu a cool hlášky. Kámoši uživatelů, o kterých jsem se zmínil, mi to chtěli dát sežrat. Naštěstí nemuselo dojít na pěstní souboj a vše se vyřešilo přes poštu, i když s mnoha uživateli dodnes nesouhlasím stejně jako oni se mnou. Jeden "diskutér" se mě dokonce snažil přesvědčit, že Měniči a honiči s.r.o. databázi ničím neškodí. Kromě negativní vlny dorazilo i mnoho souhlasných vzkazů od uživatelů, kteří měli špatné zkušenosti s těmito pomatenci. Ozvali se i "neprávem obvinění". Igi B. si vystačil s urážkou mých rodičů. Bluntman se mě zase snažil přesvědčit, že jsem hloupý chlapec, který nerozumí psanému textu a brzo budu všem pro smích. To já rád. Bohužel použil stejnou taktiku jako před lety na Djkomu, takže jeho snaha byla zbytečná. Na druhou stranu dodal materiál, nad kterým jsme se s Djkomou mastili ještě hodně dlouho. Pro jistotu jsem dal řeč s Tetsuem. Ano, i on dodal několik veselých příhod s Bluntmanem. Většinou sleduji, kdo se dívá na můj profil a trošku mě mrzí, že jsem narazil na mnoho uživatelů, kteří měli plnou topku měničů a dál dělali mrtvé ryby. Je mi jasný, že si to každý nepřečte a mnoho lidí to "vůbec neřeší", ale těch případů jsou desítky. Pytel s postihy se tady stále neroztrhl, ale pár lidí to přeci jen schytalo. Igi. B přišel o svojí milovanou diskuzi a AngelAngie, která si to může dovolit, rovnou o přístup na profil. Několik měsíců nás berg12 na Nové CSFD přesvědčoval, že máme být trpělivý, věřit na zázraky a na Vánoce se možná dočkáme legendárního bálíčku plného novinek. Proto jsem tam několikrát již zdegenerovaný psal "mějme se rádi a věřme na zázraky". Když konečně přestala být venku zima, tak jsem přestal otravovat na CSFD a užíval si venku sluníčka. Za několik týdnu jsem si celkem náhodou vyměnil názory s uživatelem, z kterého se vyklubal jeden z lidí, kteří to tady pomaháli rozjet a stalé patří mezi nejoblíbenější uživatele. Bez servítek označil CSFD za dojnou krávu a dále uvedl, že nový směr datábeze ignoruje, stejně jako to, co se tady děje na diskuzích. Především Volná potvrzuje to, co říkám stále. Nezaměstnanost je svině. Diskuzní onanisté si to tady den co den rozdávají ve velkém stylu. Bohužel jsem několikrát příspěl svým dílem k jejich uspokojení. Vrcholem všeho byl jeden chytrák, který se suveréně chlubil tím, že má 5 mulťáků a posílal otce zakladatele k šípku. Člověk se pak nemůže dívit, že diskuze k filmům vypadají, tak jak vypadají. Nudící se studenti, nezaměstnaní a novodobí filozofové mají totiž vždycky pravdu. Směr tohoto vlaku už těžko někdo zastaví. Cílová stanice Kocourkov však potěší asi málokoho. Těším se na chvíli, kdy si občasný návštěvník CSFD najde film, u kterého by si rád přečetl nějaké komentáře a mezi prvními budou čísla od nějakých Slováků, odkazy na TV, které to kdy vysílaly, procenta a drsný hlašky plný volů, idiotů a jim podobných výrazů. Jenže jak je na tom konkurence? Podlě většiny stále hůře než CSFD, ale třeba Faye se už přesunula na FDb, Tom Hardy rozjíždí kinobox.cz a sám jsem narazil na několik mrtvých profilů, na kterých byly uvedeny důvody, proč to tady dotyčný zabalil. V době neustáleho pokroku na všech frontách je stagnace o to více nepochopitelná. Myslím, že je na čase sundat nohy ze stolu...