Djoker

Šmejdi jsou přes průměrné zpracování rozhodně záslužný počin už jen kvůli tomu, že hnuli s legislativou a Silvie Dymáková má můj respekt, protože nepochopím, že po tolika letech, co u nás jedou předváděčky, se nikdo jiný nad tímto svinstvem ani nepozastavil. Minimálně děti nebo vnoučata tyranizovaných a zadlužených důchodců se přece museli ozvat a spojit proti šmejdům ne? Aha, počkat oni vlastně neměli čas, protože budovali "kariéru" v kanclu za 15 hrubýho. Celá kauza tak krásně ukazuje stav této pseudokapitalistické společnosti. Na jedné straně šmejdi bez morálky, kteří suvérenně balamutí, uráží a napadají bezbranné důchodce o holích, aby z nich vytáhli co nejvíce peněz a na druhé ovce, které dělají, že nevidí, neslyší, protože mají přece svoje problémy (hypotéka, dělání dětí). Nutno podotknout, že samotných důchodců mi nebylo tak líto, jak jsem původně čekal. Chápu, že se někdo spálí jednou, v klasické naivitě, že podruhé to bude lepší, dejme tomu i dvakrát, ale když vidím babku, která má plný byt krámů, které nepotřebuje a sama tvrdí, že ví o tom, že to mohla koupit i levněji a hlavně bez brutálního zadlužení nějakým židům z Becku, tak jen nevěřícně kroutím hlavou. Vrcholem pak jsou tvrzení, že už nikam nepojedou a pak ty senily vidíte, jak nasedají do dalšího busu směr předváděčka plná dárků a jídla zdarma. Tak ještě jednou, aby to pochopili i ti největší senilové. Nikdo cizí vám zadarmo nic nedá, takže je na čase se po těch 25 letech konečně probrat a být trošku ostražitý.

Na další Prušinovského projekt jsem se neskutečně těšil, a když jsem zjistil, že mu v tom pomůže bezkonkurenční ansámbl Dejvického divadla (u mě vedou Novotný, Plesl a Issová), tak se moje očekávání dostala až do příliš velkých výšin. O to větší pocit neuspokojení jsem měl po většině epizod. Stejně jako v epizodní roli Okresního přeboru tady kraluje Trojan a jeho zastydlý vekslák. Celý ten zaprděný hotel v bolševickém stylu je originální, i když pochybuji o tom, že něco takového může v Praze fungovat. Oceňuji i to, že sitcom nemá ten klasický papundeklový look, který byl cool možná tak v 90. letech. Problém je, že Prušinovský si tak věří, že si dost často vystačí se scénou ve stylu dva idioti na sebe idiotsky dlouho idiotsky čumí, což se časem prostě přejí a projeví se slabší scénář. Uvažuji o čtvrté hvězdě, protože místy to je skutečně silné (porno, fotbal) jako Okresní přebor, ale zaměstnanci o ni ještě musí zabojovat.

První série True Detective svou propracovaností ve všech směrech přepisovala televizní historii a bylo jasné, že nemá smysl se ji zkoušet vyrovnat. Už po oznámení tvůrců, že druhá série bude jiná, bylo jasné, že tím myslí horší. Ovšem já tuto cestu, kterou zvolil Pizzolatto, beru. Podle mě je lepší posrat nový formát, než kopírovat tu dokonalou fresku a nakonec být za lempla. Nové a znovu netradiční obsazení se sice snažilo, ale na McConaugheyho s Harrelsonem nemělo ani náhodou. McAdams je až příliš zajetá v romantických komediích a těžko se jí věří jiné polohy, Vaughn se svým jedním výrazem nudil a Kitsch to byla naprostá střela mimo. Farrell z toho nakonec vyšel jako hvězda největší. I když Pizzolatto zklamal v rovině vyšetřování případu, tak v temných koutech lidské duše má znovu silné momenty, které připomínají zlaté časy metafyzické první série, na kterou ta třetí velice stylově navazuje. 1. série: 100%, 2. série: 80%, 3. série: 90%.

Kdyby tomu něco nechybělo, tak se rozhodně jedná o jeden z nejtemnější thrillerů poslední dekády navazující na nejlepší fincheroviny. Bohužel to něco je pořádný záporák s pořádnou motivací. Takto působí finále neskutečně směšně a po skvělé psychologické sondě do ostatních postav je onen záporák vykreslen ve stylu "někoho unesu, je to prdel". Docela zvláštní a hlavně amatérsky jednoduchý pohled na zlo mezi námi.

Kdo zná McQueenovu tvorbu, tak musí být jednoznačně zklamán. On je silný v komornějších příbězích a tato velkolepá ukázka hnusu, kterým bylo otrokářství, je pro něho příliš velkým soustem. Příběh samotný skrýval obrovský potenciál a jen nás utvrzuje v tom, že nazvat člověka zvířetem je vlastně urážkou zvířete, jenže nakonec z toho vznikl neskutečně chladný film, u kterého člověka z letargie neprobudí ani klasické bičování a nebýt skvělého Fassbendera a jeho úchylné postavy, tak se jedná o, nebojím se říct, skoro prázdný film. Navíc mi tady chyběly časové údaje, které by zvýraznily Solomonovo utrpení. V této podobě divák neví, jestli scény dělí týden nebo rok, což dělá v ději ještě větší bordel a jedná se tak pouze o slepenec "silných otrokářských scén" a očekávaného setkání v závěru, které je však stejně o ničem. Ironií zůstává fakt, že se McQueen dostane do širšího povědomí právě tímto ničím přínosným filmem, který navíc sklidí úspěch i od akademiků, což je taky slušný úlet, ale vzhledem k tématu se to dalo čekat.

Nečekal jsem, že takovou perlu najdu zrovna ve vodách českého krimi, tedy žánru, který skutečně neumíme. Hodně dělá samozřejmě moderní přístup, kdy je jeden případ roztažen na celou sérii, pomalejší průběh vyšetřování diváka více vtáhne do děje a hlavně nemusíme sledovat rutinní postupy nudné vyšetřovací skupiny. Technicky je seriál daleko před většinou současné produkce. Kamera, střih i hudba jsou opravdu skvělé. O hercích ani nemluvím. Řezníček je jako sarkastický seladon dokonalý, vnitřní monology popravily už mnoho postav, ale jemu jsem žral každé slovo. Čermákům démony zkoušený polda staré školy je dalším velkým tahákem. Této nesourodé dvojici je opravdu těžké nefandit. Exotovi Bjelacovi role opět sedla jako prdel na hrnec a světská nymfa v podání Šoposké je pak třešničkou na dortu. Stále je řeč o produkci tuzemské. Nechápavé výlevy místních nedodělků, které zaskočilo, že se nejedná o úroveň typu Breaking Bad, jsem celkem nepobral. Stejně jako v případě Okresního přeboru, který se krátce po vstupu na scénu zmocnil komediálního trůnu, tak i k Cirkusu Bukowsky se hrdě hlásím, protože projekty takové kvality je u nás nutné hlasitě podpořit a ne jen remcat a nechávat se dál zavalovat kupou sraček. Druhá série je na podobné úrovní, schází pouze dvě věci. Wow efekt, divák ví, že půjde o kvalitní řemeslo a větší prostor pro Mariku, je totiž strašně hot. Více než zvraty mě však v této sérii zaujalo skryté poselství, že každý správný čtyřicátník musí píchat mladou holku, jinak není žádný frajer. Chytré časopisy nelhaly, život skutečně začíná až ve čtyřiceti. 1. série: 80%, 2. série: 75%.

V první polovině Wan dokazuje, že má řemeslo pevně v rukou a opravdu jsem nečekal, že si v mém věku ještě někdy užiju lekačky. Stále totiž tvrdím, že kdo ulítává na brakovém žánru a není náctiletý, tak je zřejmě naprostý magor. Insidious by v té záplavě sraček působil jako klenot žánru posledních let, pokud by ovšem nepřišla druhá polovina, která to neskutečně sráží. Nebudu tady jako někteří tvrdit, že astrální cestování bylo přímo k smíchu, ale nudilo mě neskutečně a film hodně ubral z tempa. To však nic nemění na tom, že Wan je v současnosti jediný zajímavý tvůrce hororů, jejichž systematické nakoukávání se mi tak stále zdá naprosto dementní a hlavně zbytečné.

Spoilery. Asi málokdo čekal, že série postavená na citovém vydírání, strčí do kapsy nejen Caramoan, ale i mnoho starších sérií. Jeffova úchylka v podobě sledování ubulených loučení a odchodů získala s novým formátem ještě nesnesitelnější podobu, naštěstí byla jedním z mála mínusů a hlavně se na ni dalo připravit. Větším zklamáním je nepochopitelné vyřazení úvodní znělky, která k pořadu patří více než současný Probst. Samotný průběh mě však nenechal klidným, RI neurazil, i když vidět ho už také nemusím, kmenovky byly neskutečně bláznivé a hlavně po čase zase vyhrál můj favorit, který si zároveň trošku očistil jméno po trapasu v HvsV, kde navíc zkazil hru Boston Robovi. Tyson konečně kromě hlášek přidal do hry i strategii a byl jasně nejlepším hráčem série. Jistě nejsem sám, kdo očekává návrat Ciery, Vytase a Haydena, ti všichni totiž okořenili BvsW více než většina navrátilců. Favorit: Tyson, Oblíbenci: Ciera, Vytas, Hayden.

Chtěl tomu snad osud, abych se ke Community dostal těsně před svým (ne)dobrovolným návratem do školní lavice a v Jeffovi se tak našel nejen díky jeho narcismu. Po konci nedostižných Friends se vyrojilo mnoho sitcomů, které si nastavily laťku vysoko (HIMYM, TBBT atd.), ale pak začaly upadat a některé skončily až v nedůstojných pozicích. U jiných je zase jedno, jestli vidím jednu epizodu nebo deset, za ty stokrát omleté fóry a jednoduché charaktery mi ten čas prostě nestojí. Community je tedy pro mě jako zjevení. Od začátku tam lítají hlášky, narážky, urážky, skáče se z žánru do žánru a zároveň to celé má vývoj. Co mě však těší asi úplně nejvíce je originalita. Tvůrci přichází s jedním nápadem za druhým a ono to všechno funguje a to jiskření mezi prakticky všemi postavami je naprosto úžasné. Nízká sledovanost ve Státech je mi záhadou. I já občas nemusím Troye nebo Shirley, ale celá skupina se jinak skvěle doplňuje, a právě její různorodé osazenstvo může (musí) přilákat široké spektrum diváků. Moje nejoblíbenější postavy jsou Jeff, Annie, señor Chang a děkan Pelton. 1. série: 90%, 2. série: 95%, 3. série: 90%, 4. série: 80%, 5. série: 85%, 6. série: 75%.

Ještě před definitivním odchodem Dextera ze scény se vyrojila řada seriálů s podobnou tématikou (Bates Motel, Following, Hannibal), která si chtěla ukousnout z diváckého koláče, jenž po něm časem zůstane. Chytrý kalkul, o tom žádná, ovšem hned první kousek, který jsem zkusil, mě svou kvalitou dosti rozčaroval. Nemám problém uvěřit tomu, že mladí lidé chtějí být ovce, ale Purefoy na hlavního záporáka absolutně nemá. To Bacon sice má charisma na rozdávání, jenže nemá co hrát, tak sází na jeden osvědčený výraz. Druhým a posledním plusem je sexy Natalie Zea. Flasbacky příběhu vůbec nepomáhají, spíše ho zpomalují. K ovcím si díky nim vztah stejně nenajdeme, nejsme v Lost. Jediný díl, který se stěží doplazí alespoň do průměru, je hned ten pilotní a to si ještě tvůrci museli pomoct sviňárnou s Maggie Grace. Každý další díl jsem se jen chytal za hlavu a bylo mi úplně jedno, kdo jak skončí. Kdyby se Following nesnažilo působit hrozně epicky a odpustilo si všechna ta moudra, tak se jedná o další zábavnou kriminálku pro utahaný fotry. Především v závěru se však ukáže, že hlavní záporák není žádný génius, ale jen nemocný člověk, jehož plán vlastně nedává absolutně žádný smysl. Ve druhé sérii se naštěstí všichni neberou tak vážně, takže je rozhodně zábavnější. Ryan se utrhne ze řetězu a pokaždé, když vyleze z bytu, rozjíždí regulérní GTA. Joe si připouští vlastní nedokonalost a začne i slušně hláškovat. Na scénu přichází i noví stoupenci, kteří jsou za větší zlouny než ti z první série, takže dochází k paradoxu, že vám původní vrazi přijdou jako sympaťáci. Velkým plusem je i další nášup sexy hereček v čele s Jess Stroup. Závěrečná série jen smete zbytky a už v polovině musí těžkopádně generovat další zápletky i postavy, aby se něco dělo. 1. série: 40%, 2. série: 50%, 3. série: 30%.